Byly to nervy?

Bylo to těžké, protože jsme věděli, že musíme vyhrát o čtyři. Nebo o tři, ale s menším počtem obdržených branek, což ke konci už nevypadalo. Dělali jsme nějaké chyby, ale byla tam ta správná bojovnost. Na konci, si myslím, to Portugalci nezvládli psychicky. Atmosféra je semlela.

Nějakých dvacet minut ve druhé půli soupeř nezkazil útok…

Je vidět, že to jsou zkušení borci, jejich věkový průměr je úplně jiný než u nás. Nedělají takové chyby, které občas vytvoříme my. 

Důležité bylo držet si těsné vedení?

To bylo pro nás zásadní. Dostat se od nich aspoň na tři góly a nějak to udržovat, nejlépe navýšit. Hlavně jsme potřebovali mít dobrou obranu a inkasovat co nejméně. V určitých fázích hry se nám to dařilo, i gólmani celkem podrželi.

V tomto případě vyzrál na gólmana Campose, který svou vizáží připomíná Buda Spencera.

Vy jste dal tři branky z křídla. Spokojenost?

Zadařilo se, ale ideální to nebylo. Ještě na tom musím zapracovat. 

A byla taktika zkoušet dohrávat akce do křídel?

Taktika byla vletět na ně, aby se nestíhali vracet do obrany. V úvodu jsme na ně chtěli nastoupit, protože asi nejsou zvyklí hrát tak brzy, ale drželi se s námi dlouho.

Rozdíly oproti prvnímu utkání jste viděl kde?

Dneska jsme víc bojovali. Tam se nám úplně nedařila hra, kdežto dneska v obraně ano, zamakali jsme na tom, pokrývali si spolupráci pohyblivých spojek s pivotem. Jak v obraně jezdí všichni, je to o něčem jiném.

Jste v poslední osmičce Vyzývacího poháru. Máte nějaké přání koho teď dostat?

Úspěch pro nás byl dostat se už do tohoto kola. Navíc vyřadit loňského finalistu, to se cení. A přání? Ani nevím, kdo postoupil.