Zatímco v jejím věku řeší děvčata spíš kluky, randění a zábavu, Lucka jezdí po světě a sbírá úspěchy v bojových sportech!

Nedávno se z mistrovství Evropy v Estonsku vrátila se zlatou medailí v nejprestižnější disciplíně taekwonda – v boji, takzvaném matsogi (Deník informoval). Kromě toho ale sbírá medaile i v kickboxu. Takže pozor, mládenci! Do sporů s Lucií se raději nepouštějte, nebo byste také mohli jednu schytat.

Češi patřili na ME v Tallinnu k nejúspěšnějším výpravám. I zásluhou Lucie. Už si stihla svůj triumf užít? „Pomalu mi to dochází. Je to určitě zatím můj největší závodní úspěch. Na Evropě v taekwondu jsem startovala vůbec poprvé,“ přiznala talentovaná taekwondistka.

Reprezentační tým je přitom nabitý skvělými závodníky. „Je tam velká konkurence. Už jen dostat se do národního týmu je velký úspěch,“ upozorňuje její klubový trenér Kamil Pietrowski. „Během roku se pořádají výběry, kde si trenéři udělají obrázek o stavu jednotlivých závodníků a vyberou si, kdo zrovna bude reprezentovat,“ přibližuje Müllerová.

Karvinská škola

Právě Škola Taekwondo ITF Karviná pod vedením hlavního trenéra Kamila Šamala patří v rámci republiky už mezi „zavedené značky“. „Za naši organizaci startovalo na Evropě šest lidí, kromě Lucky ještě Klára Kroviařová, Barbora Šebestová, Tereza Tobolová, Jakub Tvardek a Adam Chlebek,“ informoval Pietrowski.

V karvinském klubu mají přitom skvělou partu, navzájem se podporují a přejí si. „I proto mě taekwondo baví, kolektiv je tady super,“ přitaká zlatá bojovnice.

Máme zlato!

Trenér Pietrowski na ni a jejího bratra Jana „práskl“, že se mezi sebou popichovali, kdo bude na ME úspěšnější. Jan Müller totiž před dvěma lety získal v Soluni rovnou tři medaile. Jenže žádnou zlatou. „Bylo tam nějaké hecování, ale Honza mi hned po úspěchu gratuloval, příjemně mě to překvapilo. Dokonce se díval na přímý přenos finále. Je hodný,“ pochválila bráchu mladší sestra.

Ona sama se specializuje jen na sportovní boj. „V taekwondu jsou i další disciplíny, technické sestavy, silové přerážení, speciální přerážecí techniky a sebeobrana. Popravdě, nejvíc mi jde boj, takže mě i nejvíc baví,“ usmívá se taekwondistka. Aby ne, když v něm pravidelně poráží své vrstevnice na různých mezinárodních akcích. A ty domácí vyhrává pravidelně. Úspěch z Estonska rozhodně není ojedinělý, natož náhodný.

„Je pravda, že se soupeřkami se znám. Zrovna v Tallinnu jsem ale narazila jen na jednu Řekyni, se kterou jsem se už utkala, jinak to byly premiéry,“ uznala. Na své cestě za zlatou medailí označila za nejtěžší finále s ukrajinskou soupeřkou. „Byla dobrá, zápas došel až do prodloužení,“ uznala Müllerová. Sama byla lepší a neprohrála žádný souboj. Vyhrála vše už ve skupině.

Koně jako relax

Tomuto bojovému sportu se věnuje už sedm let. Není překvapující, že ji k taekwondu přivedl bratr Jan. „Jako malá jsem zkoušela gymnastiku, ta mě i celkem bavila, ale pak mě vzal brácha na taekwondo, a to mě začalo bavit ještě víc, takže jsem u něj zůstala,“ vybavuje si, jak v osmi letech s tímto sportem začínala.

Radost po finále.

Je jistě zajímavé, že se kromě taekwonda věnuje i kickboxu. „Je to podobné, docela jsme tomu v klubu přišli na chuť, takže jezdíme na mezinárodní závody i v kickboxu,“ přibližuje Lucka. A asi nepřekvapí, že je úspěšná i tam. „Něco jsem už vyhrála,“ přiznává skromně. V Polsku nebo Maďarsku jistě rádi vzpomínají.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že taekwondo člověka bolí, zase tolik to neplatí. „Máme na sobě dost chráničů, takže třeba zlomený nos je spíš výjimka. Když jdu bojovat, rozhodně se nebojím, že by mě někdo trefil do obličeje,“ říká Lucie, která se ve volném čase věnuje koním. „Ale ne závodně. Je to vyloženě koníček. Když je chvilka, jedu se do Stonavy projet na koni a hezky si odpočinu,“ vysvětluje.

Dalo by se něco z práce s těmito ušlechtilými zvířaty uplatnit v taekwondu? „To nevím, asi síla. Udržet koně také není legrace,“ směje se sportovkyně z Karviné.

Celý článek v tištěném vydání Karvinského a Havířovského deníku.