Co v sérii s Brnem rozhodlo?
Asi ten včerejší sobotní zápas (30:33 – pozn. red.). Když jsme udělali v Brně ten jeden bod, byli jsme za něj hrozně rádi. Mysleli jsme, že to doma potvrdíme, ale sobota nás vrátila zase zpátky. Nedodrželi jsme tam taktické pokyny a neměli ani štěstí. To se naklonilo na stranu lepšího soupeře. Dneska to už byl nevydařený zápas. Nejspíš jsme byli nalomení ze včerejška.

Neležel klíč k úspěchu už v brněnských zápasech? Sice jste tam jedno vítězství uhráli, ale podle průběhu zápasů mohla být i dvě…
Určitě jsme měli na to přivézt si domů dvě výhry, ale i ta jedna byla dobrá. Tam se vlastně rozhodovalo v sedmičkách, které jsou vždy loterie. Proto jsme byli rádi, že jsme se po těch sedmičkách zvedli a urvali druhý zápas. Po včerejšku jsme si říkali, že se pokusíme jet ještě do Brna, ale už to nešlo.

Vy jste se v zimě vrátil zpět do mateřské Karviné. Jaký to byl pro vás návrat?
Lépe by se mi to hodnotilo, kdyby byl medailový, ale bohužel. Když ale uvážím, že jsme do poslední chvíle bojovali o to, abychom se mezi prvních osm vůbec dostali, je to čtvrté místo ještě hezké. I když jsme sami cítili, že máme na víc. Čtvrtfinále bylo fajn, pak nám sice Plzeň ukázala, že je někde jinde, ale ten bronz jsme uhrát mohli. Mrzí nás to. Zkusíme o medaili zabojovat v příští sezoně.

Jaký jste po návratu ze Slovenska našel v Karviné kolektiv?
Převážně mladý (úsměv). Většinu kluků znám z mládežnických kategorií, tým je dobrý. Myslím, že do budoucna má potenciál.

Jaká je v něm vaše úloha?
Je jasné, že znám prostředí, hrával jsem tady. Výhoda je, že mohu nastupovat na všech spojkách, a tak asi zbývá jen usměrňovat mladší kluky.

A kdybyste měl srovnat úroveň české a slovenské nejvyšší soutěže?
Tak česká vede. Je určitě vyrovnanější, tudíž zajímavější. Na Slovensku vládne Prešov, pak je propast, následují dva tři lepší týmy a zbytek.