A to přesto, že titul jim protekl doslova mezi prsty. Už prakticky třímali jednou rukou mistrovský pohár. Ve finálové sérii vedli 2:1, doma měli zápas dobře rozehraný, nezvládli jej až na sedmičky, to samé se opakovalo v neděli v Plzni. Opět slibně rozjeté utkání, další sedmičkový rozstřel a další nezdar.

„K poháru bylo blízko, ale také pořád daleko,“ poznamenal trenér baníkovců Marek Michalisko, který svůj tým dokázal před rozhodujícím utkáním připravit velmi dobře. Poločas Karvinští zvládli výborně a ještě třetinu druhé části byli na koni.

„Rozhodlo to naše neproměňování, tam jsme selhali. Už poločas mohl být o víc, pak jsme vedli o pět, i když do konce zbývalo ještě moře času. Jiné věci si nechám pro sebe, ale je fakt, že nervozita pracovala a někteří kluci se ještě nepoprali s tlakem tak, jak by se v rozhodující fázi sezony slušelo a patřilo,“ postřehl u svých hráčů Michalisko nedostatek.

Na domácích hráčích byla patrná nervozita, pociťovali ji však i karvinští hráči, které na západ Čech znovu přijela povzbudit početná ekipa jejich příznivců. „Našim fanouškům jsme zavázaní, moc nás mrzí, že to nevyšlo. Na druhé straně kluci posbírali v těžkých zápasech play off další neocenitelné zkušenosti, které bychom v budoucnu měli zúročit,“ míní trenér Baníku.

Fanoušci Karviné byli oporou svému týmu.

Převažují pozitiva

I přes finálový neúspěch se klubu povedla celá řada dobrých věcí. Předně – sezona byla zakončena medailí. Uvážíme-li, že tým se buduje dva a půl roku, je zlato a stříbro z posledních dvou sezon skvělá bilance.

Házenkáři také dokázali ve finále naplnit halu až po okraj. Připomínalo to závan starých dobrých (rozuměj mistrovských) časů, kdy se vytvořil hlad po karvinském handbalu a v play off to bývalo patřičně vidět (a slyšet). „Kromě toho jsme solidně účinkovali v evropském poháru a povedlo se zapracovat do sestavy další mladíky,“ připomněl další pozitiva Michalisko.

V neposlední řadě se házenkářům zase podařilo probudit ve městě velký zájem o házenou a dostat ji do povědomí širší veřejnosti. Vytvořit pocit sounáležitosti a přilákat k tomuto sportu mladé lidi. „Bylo příjemné sledovat, jak nám lidé přejí, jak se o zápasech mezi sebou baví třeba v práci a chodí nás podporovat. Přilákat lidi do sportovních hal by mělo být dlouhodobým cílem každého klubu. Některé věci jsou občas přínosnější než trofeje,“ pravil Michalisko.

A když se říká, že všechno zlé je k něčemu dobré, házenkáři Karviné by se mohli v nové sezoně evropských pohárů přihlásit do Challenge Cupu a pokusit se jej vyhrát. To by byl teprve zápis do klubové kroniky!

I když vedení HCB patrně upřednostní výkonnostní růst hráčů proti kvalitnějším soupeřům a klub se přihlásí opět do EHF Cupu. „Pro naše kluky to v této sezoně byla skvělá zkušenost. Oba zápasy s Balatonfüredem byly skvělé, v podobných utkáních hráči rostou,“ uznal Michalisko.

„A úročí se i zkušenosti z utkání, která vám nevyjdou. Jako klub máme za sebou dobrou sezonu, zase jsme se naučili spoustu nových věcí, všechny v klubu nás to posouvá zase dál,“ upozornil karvinský trenér, který je i jednatelem společnosti.

Posily? V jednání

Karvinští už pomalu přemýšlejí nad tím, co bude dál. Důležité je, že chtějí pokračovat nejzkušenější hráči Nemanja Marjanovič a Michal Brůna, kteří svým následovníkům v týmu předávají neocenitelné zkušenosti. Brůna navzdory tomu, že na něj byla v průběhu sezony pořádána doslova štvanice. „Michala jsem musel trochu přemlouvat, protože chápu, že ve svých letech nemá zapotřebí někomu něco dokazovat. Má za sebou výtečnou kariéru,“ dodal Michalisko.

Michal Brůna (v zeleném) by měl pokračovat.

Jeho kádr by měl zůstat pohromadě, třebaže klub eviduje o některé karvinské hráče zájem ze zahraničí. „Změny v týmu asi budou, ale nikterak dramatické. A samozřejmě hodláme posílit. Některé hráče máme v hledáčku, jiní už jsou v jednaní,“ prozradil Marek Michalisko.