Pořadatelé tentokrát vybrali areál staré cihelny, která je v těsné blízkosti centra města. Povrch tratě byl převážně písčitý a už během pátečních tréninků se nesmírně prášilo, což mělo později za následek to, že pořadatelé byli nuceni závod zkrátit z původně plánovaných tří hodin na dvě.

Na startu se sešlo sedmdesát jezdců ve dvou kategoriích. Všichni jezdci odstartovali v jeden okamžik z jedné řady a ihned po startu se do vedení dostal benešovský Michal Rudolf pronásledovaný celým startovním polem. Po celou dobu závodu se stejně jako při tréninku strašně prášilo a místy nebylo vidět na krok, což způsobilo mnoho kolizí a pádů.

„Na startu se mi nedařilo, do první zatáčky jsem vjížděl až někde na 30. - 40. místě a bylo pro mě nesmírně těžké se v tom prachu dostat dopředu. V pátek jsem navíc nebyl na trati trénovat, vzhledem k tomu, že jsem přijel až za tmy a trať už byla uzavřena. Nicméně jsem se snažil hned v úvodu načíst trať, vysledovat nebezpečná místa, ale především pasáže, ve kterých se budu schopen tlačit dopředu. Přibližně po první hodině jsem se dokázal probojovat až na páté místo v absolutním pořadí, což bylo velmi složité a v některých úsecích nebezpečné. Vzhledem k charakteristice trati jsem neměl možnost si nikde aspoň trošku odpočinout a uvolnit se, takže jsem dvě hodiny jel v maximálním tempu a s absolutním nasazením. Samotná jízda byla fyzicky nesmírně vyčerpávající a únavná. V určitých chvílích, kdy mi docházely síly, jsem musel zvolnit tempo, nebyl ale prostor pro delší prodlevy, protože se na mě nelítostně tlačili další jezdci. Velkou roli při takovémto závodě hraje také předem určená strategie nejen samotného závodníka, ale také jeho týmu, jehož úkolem je především zajistit pokud možno co nejrychlejší dotankování a obsloužení závodníka,“ přiblížil havířovský Rybář.

Kategorie E 1: 1. Marek Nešpor, 2. Rostislav Ondračka, 3. Jan Hejda

Kategorie E2: 1. Michal Rudolf, 2. David Pabiška, 3. Martin Malát, 4. Mario Rybář