Dobrovolná práce současných i bývalých funkcionářů klubu z havířovské městské části Šumbark stojí za znovuobnovením tradiční fotbalové značky ve městě.

Zhruba do roku 2005 se Slovan pohyboval na okresní úrovni a sem tam nakouknul do I.B třídy. „Pokud si to dobře pamatuji, v mládeži jsme byli na stejné úrovni jako tehdejší Baník Havířov, dnešní MFK,“ začíná vyprávět současný předseda Slovanu Václav Harbáček.

close Na Šumbarku je doma Slovan Havířov. info Zdroj: Martin Ruščin zoom_in

„Pak někdo přišel s vizí vytvořit jeden městský velký klub složený ze všech tehdejších, tedy, že se spojí Baník, Datyně, Stružník (SKF), ČSAD (dnešní Gascontrol) a my, a vznikne ambiciozní a konkurenceschopný klub, který bude využívat všechny fotbalové areály ve městě pro mládežnické kategorie,“ vybavuje si Harbáček.

Myšlenka to možná byla dobrá, ale projekt narazil na nezájem většiny klubů. „Nejprve to odmítlo ČSAD, pak Datyně a SKF rovnou zanikl. Na Slovanu jsme to tehdy rovněž nepodchytili a vlastně jsme zanikli na pár let také,“ vzpomíná Harbáček.

Až v roce 2011 založili srdcaři, kterým osud Slovanu nebyl lhostejný, nový klub z Šumbarku pod stejnou značkou. Byli to Tomáš Ficenc a právě Václav Harbáček.

close Správní budova na Slovanu svítí novotou. info Zdroj: Martin Ruščin zoom_in

„Legrační bylo, že hráče, které jsme chtěli zpátky z MFK a kteří tehdy k Indiánům odešli zadarmo, jsme si museli kupovat. Měli jsme hřiště, na které jsme ale neměli peníze, a chtěli jsme hráče, na které jsme neměli taky. Tehdy nebylo na balony, na dresy, prostě na nic, takže jsme finance všelijak lepili. Ta situace ještě pořád není dobrá, ale třeba spolupráce s dnešním MFK a současným předsedou Brunkem Šimšou je vynikající,“ porovnává Harbáček.

Nové šatny a sprchy

Čím se Slovan ale může pochlubit, je čerstvá kompletní rekonstrukce budovy, kde mají zázemí hráči a rozhodčí. Zrekonstruovaly se šatny a sprchy, zbývá dodělat jen osvětlení a zrekonstruovat oplocení a také hrací plochu. Přibudou také nová parkovací místa. „Ta budova je stará, někdy z padesátých let minulého století. Uvnitř to bylo už tak zchátralé, že odpadávala omítka ze stěn. Spousta dětí nám kvůli tomu odešla do Datyní nebo k Indiánům,“ přibližuje Harbáček.

close Sprchy a šatny se na Slovanu dočkaly renovace. info Zdroj: Martin Ruščin zoom_in

Čtyři roky žádal Slovan o dotaci z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, až se konečně dočkal. Přispělo i město a areál na Šumbarku tak zdobí budova, která svítí novotou. „No rozhodně prokoukla, přestože nejideálnější by asi byla varianta postavit zcela novou od základů, ale to se bavíme o úplně jiných cenách,“ uznává Harbáček.

Naopak trávník, to je na Slovanu chlouba. „Patří k nejlepším v okrese a velkou zásluhu na tom má Pavel Šimčík a Jan Mejta, kteří se o něj s pečlivostí starají. Nedávno nás opustil dlouholetý správce Jirka Přibyl, který by byl určitě moc rád, že se náš oddíl dočkal po dlouhých letech rekonstrukce celého fotbalového areálu," doplnil Harbáček.

close Hospůdka Na hřišti má otevřeno každý den. info Zdroj: Martin Ruščin zoom_in

Trenéři pečují o mládež

Jako všude jinde, současný největší problém Slovanu je sehnat peníze na provoz. „Bohužel situace stále není dobrá, nejsme výdělečný podnik, takže sháníme peníze, kde se dá. Musíme mít dokonce neúměrně vysoké roční klubové příspěvky,“ přiznává předseda.

Takže zatímco někde platí rodiče tisíc korun, někde šest stovek a někde třeba jenom stovku, ve Slovanu to činí čtyři až pět tisíc na rok! „Vyvažujeme tím nedostatek peněz, kterým trpíme. Víme, že je to hodně, ale není zbytí. Nějak ty náklady pokrýt musíme. Také nás to většinou stojí odchody talentovaných hráčů jinam, přestože se po nějaké době rádi vracejí,“ přibližuje Harbáček.

close Venku je příjemné posezení a dát si můžete i něco k snědku. info Zdroj: Martin Ruščin zoom_in

A mladí i odrostlejší fotbalisté se vrací do klubu za kvalitními trenéry, na které Slovan vsadil. „Šli jsme cestou kvalifikovaných trenérů, kteří děti naučí hodně. A když mládež vidí, že jim je tady věnována téměř profesionální péče, tak se zase vrací,“ říká Harbáček.

Loni působilo v klubu 110 hrajících dětí, to je pro Slovan lichotivé vysvědčení. „Stíháme zásobovat i okolní kluby. Za poslední rok nám odešlo asi pětatřicet dětí do Karviné, Vítkovic, Baníku Ostrava či sousedního MFK Havířov,“ upozorňuje předseda.

A v klubech, které disponují nejvyššími žákovskými kategoriemi, se chytili. Je to právě výsledek kvalitní práce trenérů. Za všechny jmenujme renomovaného trenéra Ivana Chocholáčka, což je někdejší československý dorostenecký reprezentant a dlouholetý trenér okresního výběru OFS Karviná, který spolu s Josefem Šiškou přivedl několikrát na nejvyšší stupeň v kraji.

„Ivana si vážíme. Před lety byl v Baníku jedním z trenérů, kteří vychovávali generaci Slončíků, Galásků a jim podobných. Jsme rádi, že působí u mládeže dál, teď tedy doma. U nás,“ usmívá se Harbáček.

close Diváci sledují zápas okresního přeboru. info Zdroj: Martin Ruščin zoom_in

ATRAKTIVITA HRY
Naše návštěva přinesla fotbalistům Slovanu štěstí. Proti Slavoji Petřvald zaznamenali jednu z mála výher letošní sezony. Hráči příkladně bojovali a vycházela jim koncovka. 

CENA VSTUPNÉHO
Vstupné se na Slovanu nevybírá vůbec. Před třemi lety činilo 10 korun, ale vzhledem k výsledkům od toho funkcionáři upustili. „Až budeme hrát čelo tabulky, můžeme zase uvažovat o vybírání vstupného. Stejně tady chodí jen skalní,“ směje se předseda Harbáček.

OBČERSTVENÍ
Slovan má velkou výhodu, že v areálu funguje Hospůdka Na hřišti. Ta je v provozu i během týdne, takže člověk, který jde zrovna kolem, a nemusí se hrát ani fotbal, si dá čepovaný Radegast za 26 korun, případně jiné alko i nealko. Sortiment pochutin je pestrý, od smažáků po klobásky na grilu za 40 korun.