Pane Mucho, fanoušky musí logicky zajímat důvod vašeho rozhodnutí. Jaký je?

Předně bych chtěl říct, že to byly roky zajímavé, usilovné i naplňující práce. Už při vstupu do poslední sezony jsem ale tušil, že to pro mě může být, alespoň na nějakou dobu, poslední sezona v této roli. O to víc jsem si přál, abych se mohl rozloučit nějakým úspěchem. Buď v domácí soutěži, nebo mezinárodním Challenge Cupu. A tím důvodem bylo, že jsem se nemohl naplno věnovat svým podnikatelským aktivitám. To v roli prezidenta klubu nebylo možné a já nechtěl házenou šidit, dal jsem do toho maximum. Sportovní funkcionařinou ale není člověk živ. Mám rozjetých několik soukromých projektů a zejména v posledním roce jsem cítil, že se jim musím věnovat mnohem víc.

Nestojí za vaším rozhodnutím i spory klubu s vedením české házené, které Karviná v poslední době měla?

To ne. My jsme se ke všem záležitostem vyjádřili s přesvědčením, že právo je na naší straně, ostatně případ nesehraného zápasu s Lovosicemi je stále u soudu. To s tím nesouvisí, důvody jsou opravdu pracovní. 

S jakými pocity odcházíte?

Jsem šťastný za to, co se po dobu mého působení v klubu podařilo vybudovat, ale i smutný z toho, že odcházím. Ta práce mi bude chybět, ale nelze jinak. Házená je ale láska na celý život, zápasy budu dál navštěvovat a klub sledovat.

Už jste to zmínil – jak vás práce v HCB naplňovala?

Neskutečně. Když jsem do klubu nastupoval, neprožívali jsme v karvinské házené zrovna ideální časy a umístění ve druhé polovině tabulky nebylo hodno tradici karvinského handbalu. O to víc ale pro mě bylo motivací pro to, abychom Baník zase vytáhli na posty, které mu historicky patří. Obrovské sportovní a lidské štěstí jsem zažil hned druhým rokem v klubu. Oproti všem mým předpokladům se podařilo sklidit plody naší tvrdé práce tak brzy po mém nástupu a slavili jsme republikový titul.

To musela být obrovská satisfakce…

Také byla. Vrátit klub na trůn, na který v minulosti náš klub patřil, bylo splněným snem. Stejně jako neskutečná atmosféra v naší hale, za kterou bych rád poděkoval všem fanouškům. Škoda, že se nám to společně nepovedlo i v loňském roce, tam nám titul protekl mezi prsty. Ale bylo mi obrovskou ctí pracovat v klubu, který patří v české házenkářské rodině mezi ty s největší tradicí.

Už jste se stihl rozloučit?

Ano, kolegové už to ví. Rád bych touto formou poděkoval všem spolupracovníkům, hráčům, fanouškům a hlavně našim partnerům. Všichni byli klubu velkou oporou, oni ho tvoří. Děkuji také své rodině, že měla pochopení pro můj časově náročný koníček. A přeji Michalovi, který mě nahradí, aby se mu ve funkci prezidenta klubu podařilo najít osobní naplnění, jako se to povedlo mně.