Rodačka z Havířova má za sebou dva testovací dny na závodních tratích na černé sjezdovce ve Svatém Petru. Ve startu jí nezabrání ani prasklý meniskus v pravém koleni. Měla by odjet obří slalom.

„Není to tak špatné, v koleni mě nepíchalo, i když ho mám trochu oteklé. Ale jet se s tím určitě dá. Chci to odjet nejen kvůli sobě, ale hlavně kvůli lidem, kteří mě podporují,“ vysvětlila svůj start pětadvacetiletá reprezentantka v alpském lyžování.

Ve středu absolvovala trénink obřího slalomu na zkrácené trati se Slovinkami a dalšími Češkami. „Bylo to hodně ledové, ale při jízdě jsem zapomněla na vše okolo,“ vyprávěla se smíchem. Na trati se honila s nejlepší Slovinkou Hrovatovou, to jí potěšilo. Trenéři na svahu konstatovali, že není poznat, že by ji něco limitovalo.

Ve čtvrtek si sjela pětkrát celou trať. Vedle ní se proháněly esa současného světového lyžování Američanka Mikaela Shiffrinová či Slovenka Petra Vlhová. „Budu se modlit za co nejtvrdší trať, na ní koleno funguje,“ vzhlíží k nebi Kateřina Pauláthová.

Zranění si přivezla z mistrovství světa ve švédském Åre. „Přihodilo se to tak nějak postupně,“ vzpomíná. SuperG sjela výborně na 24. místě bez omezení. Ale hned první trénink sjezdu dopadla jen na pravou nohu ve víc než stokilometrové rychlosti a na druhý den znovu. Oba skoky naštěstí ustála.

„Ale cítila jsem celý stehenní sval, bolest šla do hýžďového. Chtěla jsem jet kombinaci, zvládla jsem to a nevnímala bolest,“ popisovala. Ta se dostavila až po závodě. „Ale za další dva dny se to zlepšilo,“ konstatovala.

S babičkou po osmi letech

Proto vyrazila do Špindlu. „Teď potřebuju pár dní oraz, jedu domů do Havířova. Po osmi letech jsem na místě, kde jsem poprvé bodovala ve svěťáku. A doma, čehož se už třeba nikdy nedočkám. Chci jet,“ říká odhodlaně. „Pojedu pro tátu, ségru, která čeká mimčo, mamku i babičku – ta mě uvidí na závodech právě po těch osmi letech,“ těší se. Jen přítel, mistr světa na kajaku Josef Dostál, bude fandit na dálku z tréninkového kempu v Kalifornii.

Co řekla k místní sjezdovce? „Zdejší trať mám ráda, mám ji najetou snad milionkrát. Dříve jsem tady trénovala mockrát. Vždycky se mi líbila. Není lehká, což mi potvrdily třeba i Norky. Mně se ale líbí,“ hodnotí.

Ambicemi jí nesvazují. „Pro mě bude zadostiučiněním už to, že se postavím na start. Můžu překvapit jen sama sebe. Je jasné, že bych se chtěla ukázat ve druhém kole, protože vím, že na to mám. Záleží, jak to bude rozbité, protože někdy tu šanci zezadu vůbec nedostanete,“ vysvětluje.

Z cíle zamíří rovnou na operaci k reprezentačnímu lékaři Jiřímu Beznoskovi, který ji před dvěma lety úspěšně spravil ve stejném koleni křížové vazy. „Věřím mu, jinam bych nešla. Zase to bude dobré,“ je si jistá.

Tomáš Nohejl