Petra se narodila v Havířově a již od malička se věnovala nejrůznějším sportům. Stala se mistryní Evropy v ploutvovém plavání a dodnes sbírá úspěchy v triatlonu. Co jí zlákalo na mrazivém dobrodružství v Kanadě a jaké má vzpomínky na své sportovní začátky v Havířově? Nejen to se dozvíte v našem rozhovoru s Petrou.

Petro, nejprve nám povězte něco málo o svých sportovních začátcích v Havířově. V jakých klubech jste začínala a co vás přivedlo k ploutvovému plavání?
Od malička jsem byla vodní živel, plavala jsem s bratrem a sestrou v havířovské Slavii, sestra se pak trhla a stala se velice úspěšnou moderní gymnastkou a my s bratrem pokračovali v plavání. V osmnácti letech jsem díky bratrovi objevila ploutvové plavání (finswimming) a začala plavat v klubu Rejnok Těrlicko pod vedením Martina Bočinského a Petra Navrátila. Tento sport mě okouzlil a v podstatě do roka jsem začala objíždět světové poháry a mistrovství světa či Evropy. Nejcennější kovy jsem získala na trati 6 kilometrů na otevřené vodě, což byla má nejoblíbenější disciplína.

Petra Francke je úspěšnou plavkyní s ploutvemi.

Kdy jste začala koketovat s triatlonem a na jaký závod vzpomínáte nejraději?
Triatlon mě vždy lákal, v Kanadě jsem k němu přičichla poprvé a závodila ve štafetě s místními Češkami na trati polovičního Ironmanu. Po návratu do Čech jsem si říkala, že musím vyzkoušet celý triatlon. Prvním rokem to byly triatlony - sprinty, pak ty olympijské, no a další rok už jsem zkoušela poloviční a nakonec i celé Ironmany. Zejména ironmanské tratě mi přirostly k srdci. Zpočátku to byly ty rovinatější a pak ty s těžším profilem trati, jako třeba Swissman nebo Oravaman, které se staly také mými top závody. Oravaman díky úžasné krajině a skvělé organizaci a báječné atmosféře, Swissman byl zase extrémní co se týká profilu trati, ale hory byly famózní. To mám ráda. Na všechny tyto závody vzpomínám opravdu moc ráda, ale vůbec nejradši mám Mácháčského pohodáře, ten nejpohodovější triatlon, kde jsem také poznala svého muže.

Jste i evropská šampionka v ploutvovém plavání. Uvažujete ještě o nějakých závodech v plavání, nebo už všechno směřujete na triatlony?
Vlastně před rokem jsem už odmítla účast v reprezentaci, abych měla více času na triatlon. Ale na ploutvové plavání nedám dopustit. Ještě si v létě ráda zaplavu nějaké závody v Česku.

A kdy jste se pro triatlony rozhodla? Až po přesunu do Prahy?
Zhruba tak. Po vystudování ostravské Vysoké školy báňské jsem se před šesti lety dostala do Prahy, ale tento pobyt jsem proložila rokem v Kanadě a pak kratším pobytem v Norsku. To už jsem se ale začala soustředit na triatlon. Pořád v něm mám hlavně běžecké rezervy, více mi jde to plavání a kolo nějak zvládám. Ale třeba ironmanské tratě jsou taky o hlavě.

Loni jste na Yukonu absolvovala maratonskou vzdálenost a váš manžel Jan Francke trať na 160 km. Jaké jste si odnesli ponaučení pro přípravu na nadcházející ročník?
Koupit si o tři čísla větší boty (smích), ale hlavně zvolit taktiku „pomalu, ale jistě" a ne rychle a nejistě.

Do Kanady jste s Honzou odjeli již v listopadu. Jak vypadá takový váš běžný den?
Ranní káva, velká snídaně, někdy ranní běh, nějaká práce na počítači a pak trénování místních plaveckých nadějí. Na večer zase trénink, pokud se k němu donutíme a pokud tady neprší jako z konve. Občas to bývá opravdu náročné. Večer si dáme hodinku jógy a pak dlouhý spánek (úsměv).

Jan a Petra Francke se chystají na kanadský ultramaraton.

Takže v Kanadě normálně pracujete?
Ano, vyděláváme si tady i na samotný závod. Není to zadarmo. Třeba oblečení jsem si nakoupila z větší části v místním squamishském sekáči, a obutí nám zajistil Inov8. Sáně, na kterých si táhneme veškeré nezbytné vybavení jako spacák, vařič a podobně, si pronajímáme od pořadatele.

Nesehnali jste finanční podporu od sponzorů?
Shánění sponzorů je složité, asi jako v každém sportu, navíc na takovou akci jako je Yukon Arctic Ultra, kde člověk běží divočinou Yukonu a v cíli vás vítají tak maximálně vlci. Obrovskou podporou pro nás byl Sportstarter, díky němuž jsme získali největší finanční podporu. Věřím, že tento prostředek financování sportovců má velkou budoucnost a doufám, že třeba i v Havířově se najdou sportovní naděje, kterým Sportstarter pomůže ke splnění si jejich sportovního snu.

Petru Francke čeká extrémní ultramaraton Yukon Arctic Ultra s tratí na 160 kilometrů, její manžel Jan „Venca" Francke absolvuje dokonce trať na 700 kilometrů. Oba manželé se prezentují i na společném videu, které najdete ZDE

Stanislav Němeček