Závodník karvinských Kosatek byl v minulých dnech oceněn na slavnostním galavečeru u příležitosti vyhlašování nejúspěšnějších sportovců Karviné za rok 2017 hned dvakrát. Kromě ceny za své výsledky se totiž také stal sportovní hvězdou čtenářů Deníku. Obdržel nejvíc hlasů.

Ondro, obligátní otázka na úvod - kdy jsi začal s plaváním?

Myslím, že někdy ve třetím měsíci, ale to bylo jen takové to první seznámení s vodou, kdy mě rodiče brali na přípravná plavání, kde se zkouší základy. Na úrovni jsem začal plavat v Kosatkách až kolem šesti sedmi let.

Chytlo tě to? Jiné sporty jsi nezkoušel?

Já jsem to dostal skoro jako rozkaz (úsměv). Musím přiznat, že právě zhruba v těch sedmi letech jsem měl z plavání strach, možná dokonce odpor, ale pak mě to začalo bavit a když přišly první úspěchy, hned se dostavila i motivace se v tom dál posouvat. 

Ondřej Kukrecht - sportovní hvězda Deníku za rok 2017.

Z čeho ten tvůj respekt, nebo jak říkáš – odpor k vodě – plynul? Nebavilo tě to?

Neřekl bych, že mě to přímo nebavilo, spíš jsem to vnímal tak, že je to dost psychicky i fyzicky náročný sport, zejména když jste malé dítě. Dost jich v tom věku taky skončí. Pro mě osobně to bylo víc náročné psychicky, protože ve vodě jste sám za sebe, není se tam s kým pobavit. 

Nicméně ses otřepal a začal sbírat úspěchy. Kterých si nejvíc vážíš?

Hodně si cením titulů mistra i vicemistra republiky, ale nejvíc byla pro mě loňská olympiáda dětí a mládeže v Brně. Skončil jsem tam druhý a první.

Byl to pozatímní vrchol tvé kariéry?

Viděl bych to tak. Olympiáda dětí a mládeže je dost sledovaná, každý chce uspět. Já jsem hned ten první den měl na programu disciplíny, které zrovna nepreferuju, ale aspoň jsem si osahal vodu, seznámil se s prostředím, takže další den už jsem věděl, do čeho jdu a byly z toho ty medaile. Moc mě bavilo, že jsme tam byli jako jeden kolektiv a nebojovali jen za sebe. To si člověk nejvíc užije. Je to určitě můj nejlepší sportovní i osobní zážitek.

A možná také příprava na velkou olympiádu?

To uvidíme. Možná za pár let bych se mohl pokusit o normální olympiádu, ale to je fakt ještě hodně daleko… 

Z plaveckých disciplín máš rád prsa, ve kterých sbíráš medailové úspěchy?

Ano, to je moje disciplína. Dá se říct, že v jiných jsem nikdy nevynikal a vlastně se jimi ani moc nezabýval. Našel jsem se v prsařském stylu. 

Ty osobně máš teď před sebou přechod na střední školu. Rekonstrukce karvinského bazénu, která má začít letos koncem roku, pro tebe asi přišla ve vhodný moment, je to tak?

Ano, přišlo to zrovna v době, kdy se chystám na střední školu. V dubnu budu mít přijímačky, už v lednu jsem ale absolvoval talentové zkoušky jak v Ostravě, tak ve Zlíně, které jsem splnil, takže když zvládnu přijímačky, můžu si školu vybrat. 

A která to bude?

Preferoval bych spíš Zlín, kde je menší vytížení bazénu. Ostrava je sice blíž, ale je tam dvojnásobná tréninková zátěž, která by mi nemusela vyhovovat. 

A co pro tebe znamená ocenění Sportovní hvězda Deníku, kterou jsi obdržel?

Je to příjemné, určitě bych za ni všem rád poděkoval, hlavně rodičům, kteří se starají. Nejen kvůli tomu hlasování, ale i za cestu k plavání, po které mě vedli. Taky trenérům, a to jak těm místním, tak těm, které jsem potkával na různých soustředěních sportovních center mládeže. Je za tím dost jejich práce. Já už ji pak jen zúročuji na samotných závodech.