Dosud nebyl v žádném českém reprezentačním výběru, ale za poslední dva roky na sobě zapracoval natolik, že si v tomto týdnu zahraje kvalifikační dvojutkání o postup na ME 2020. Český nároďák hraje ve středu doma s Finskem a v sobotu v Bosně a Hercegovině.

Dominiku, je pozvánka do reprezentace oceněním vaší práce a faktu, že jste se za poslední dva tři roky výkonnostně někam posunul?

Já sám sebe nikdy nehodnotím a nechci to dělat ani teď, protože náš sport není o jednotlivcích, ale o celoroční práci kolektivu. Jestli jsem se někam posunul, tak je to díky našemu kolektivnímu úsilí. A pokud jde o úroveň, kam jsem se posunul, tak to nejspíš zjistím až na samotném srazu, jestli budu ostatním stačit (smích). Každopádně udělám vše pro to, abych tam neudělal ostudu.

Jak vlastně vnímáte nominaci na reprezentační dvojzápas?

Pozvánka mě potěšila, koho taky ne. Svým způsobem to pro mne byl trochu šok, protože jsem dosud neprošel žádným mládežnickým výběrem. Byl jsem z toho nervózní, protože jsem vlastně nevěděl, do čeho jdu. Potkat se s nejlepšími hráči, kteří toho dokázali hodně i na světové úrovni, to je něco.

Dominik Solák (v černém) si vyzkouší reprezentační dres.Zdroj: Daniel Hojník

Jak pozvánku do reprezentace přijalo vaše okolí?

Doma tomu nejprve nerozuměli, protože když jsem jim řekl, že mě pozvali do reprezentace, tak se mě zeptali, jestli už teda nebudu hrát za Baník (úsměv), ale vysvětlil jsem jim to a pochopili to. Máme z toho teď všichni radost.

V nominaci jsem napočítal kromě vás dalších sedm hráčů, kteří prošli karvinským angažmá. Bude to pro vás výhoda? Usnadní vám to vstup do reprezentačního kolektivu?

Je tam opravdu spousta hráčů, které jsem viděl v televizi, nebo v Karviné jako malý. Chodil jsem se dívat na jejich zápasy. Vím, že třeba Martin Galia nás občas sleduje, když hrajeme doma. Věřím, že to pro mě v tomhle ohledu bude lehčí, že si s nimi budu rozumět, ale nejen s těmi karvinskými, ale se všemi kluky.

Čekáte, že se objevíte i v samotných zápasech kvalifikace?

Budu se snažit, abych se tam dostal. Mohlo by mě to zase posunout dál v kariéře a mohl bych z toho těžit i v klubu. Ale i kdybych nehrál, tak jen skutečnost, že mohu být na srazu s tak špičkovými hráči, pro mě znamená strašně moc.

Náročného programu se nebojíte?

Tak náročný program… Myslím, že kluci z nároďáku ho mají ještě náročnější, než já. Hrají nejlepší evropské soutěže, poháry, kluci z Prešova i SEHA ligu. V tomto směru si já nemám na co stěžovat, tam jsou to ještě těžší zápasy. Navíc máme v Karviné dostatečnou regeneraci. Myslím, že pokud se chci do národního týmu podívat znovu, musím podobný zápasový zápřah zvládat.