Někdejší mistr ligy s Biovetou Brno, zkušený hráč Prostějova, Olomouce či Nového Jičína, se trenéřině v Karviné věnuje tři roky, předtím se trenérsky podílel na vedení Prostějova a Pardubic.

Ačkoliv to s jeho týmem po první půlce soutěže vypadalo bledě, nakonec dotáhl Roman Vítek borce Sokola k nejlepšímu umístění klubu v jeho krátké historii.

„Dá se říct, že ta sezona pro nás dopadla velmi dobře. Po špatném vstupu, kdy jsme z prvních šesti utkání pět prohráli, z toho tři na domácí palubovce, bylo naším prvotním záměrem soutěž zachránit. Díky jaru se to povedlo. To jsme měli opravdu nadstandardní a po dobrých výkonech (jen dvě prohry – pozn. aut.) jsme se ještě vešli do první čtyřky, takže jsme maximálně spokojení. Play-off, které si teď zahrajeme, to už je taková třešinka na dortu. V závěru nám vyšlo úplně vše, i výsledky konkurentů nám hrály do noty," uznal trenér Vítek.

Postup do vyřazovací fáze jste si uhráli nejen díky výsledkům, ale i díky kvalitním posilám. Kdo hráče jako jsou Pacut, Číž nebo Hrnčíř do Karviné přivedl a proč v Karviné vůbec chtěli hrát? Nemáte v tom náhodu prsty? V basketbalovém dění se pohybujete dlouho, kontakty se asi hodí…
To máte pravdu (smích), kontakty se skutečně hodí. Třeba Míra Pacut byl pro náš mladý tým obrovskou pomocí. Dodal zbytku mužstva zkušenosti, které mu chyběly, přehled a kvalitu. To bylo znát. Další posilou byl Adam Číž, který k nám přišel na rozehrání po zranění z NH Ostrava. Ten se stal rovněž výraznou posilou, v téhle soutěži prakticky kraluje. Ukázal třídu. De facto totožnou kvalitu ukázal i šikovný David Hrnčíř, který přišel na závěr sezony. Jde o bývalého hráče BCM Ostrava, kterého zkoušelo i ‚enháčko'. Naposledy hrával oblastní přebor v sousední Orlové, takže si k nám přišel zahrát vyšší soutěž.

Také letos máte v týmu borce NH Ostrava. Skoro to vypadá, že kdo si zahraje za Karvinou, zabydluje se v sestavě Ostravy, protože loni jste měli v týmu M. Gniadka a Zbránka…
S trenérem NH Dušanem Medveckým jsme si už dělali legrácky, že kluci se mu tady rozehrávají k perfektním výkonům a pak jsou v Mattonce velmi platnými hráči. Musím to zaklepat, spolupráce s enháčkem a dalšími ostravskými kluby funguje na vysoké úrovni. A kluci z Ostravy to do Karviné nemají daleko.

Naopak daleko jste to měl do Karviné vy. Pokud vím, tak nepocházíte z tohoto regionu, že?
To ne, pocházím z Prostějova, ale teď už bydlím v Orlové s přítelkyní a dětmi.

A jak se vám tady žije? Inverze, kriminalita, nezaměstnanost…
Můžu být sprostý? Ale ne (úsměv), je to nezvyk, respektive zpočátku byl. On to byl spíše šok než nezvyk, ale už jsem to nějak vstřebal. V zásadě jsem během kariéry projezdil Moravu, protože už od patnácti let jsem hrával basket v Olomouci, pak nějakou dobu v Brně, v Novém Jičíně.. V Orlové jsem si našel přítelkyni a přestěhoval se. Když mě Karviná oslovila, už jsem čtyři roky basket nehrál. Ale jsem za to rád, aspoň jsem se zase začal trochu hýbat.

Už v Orlové jste si zkusil trenérskou roli. Jaké to bylo?
Je pravda, že jsem se trenérsky v Orlové angažoval, ale bohužel to padlo. Vedl jsem tam holky, zkoušeli jsme v klubu rozjet přípravku, takže jsme chodili po školách a oslovovali děti. Tam jsem se vlastně zase potkal s Radkem Wlachem, který teď rovněž trénuje v Karviné. V Orlové byl problém v tom, že naše družstvo bylo věkově špatně poskládané. Měli jsme v něm hráčky v rozpětí čtyř ročníků, nebylo to vyvážené a holek ani nebylo tolik. Hráli jsme mimo soutěž a nakonec se to rozpadlo. Vlastně tam skončil ženský basket kompletně. Možná byla trochu chyba, že jsme tam dělali vše zdarma, takže i rodiče nemuseli za umístění své dcerky do kroužku nic platit. To nejspíš nebude ideální cesta, protože když rodič něco investuje, tak si potom i hlídá, jestli mu dítě na tréninky skutečně dochází. To v Orlové nebylo, a tak bylo jedno, jestli na basket někdo chodí nebo ne.

V Karviné je to jiné? A co vás vůbec zlákalo na nabídce jít do karvinského Sokola?
V Karviné je to bezpochyby jiné. Mládež je tady podchycená výtečně, což je velká zásluha Romana Hamruse. Když jsem do klubu šel, chodil jsem se tou dobou dívat i na jeho práci s mladými kluky v dvacítce. Tenkrát byla Karviná dvakrát mistrem republiky v této věkové kategorii. Zjistil jsem, že kluci jsou zapálení pro hru a mají velký potenciál. Elán pak nechyběl ani jejich následovníkům. Naše družstva jsou v ligových soutěžích, práce s mládeží se v klubu dělá kvalitně. Místní trenéři - nadšenci odvádějí skutečně skvělou práci, ať už je to Petr Šupol, Roman Hamrus nebo Radek Wlach a další.

Roman Vítek

Narozen: 9. 12. 1970

Hráčská kariéra: Dukla Olomouc (1989-92), Tabák Nový Jičín (1992-93), Bioveta Brno (1993-94), Dukla Olomouc (1994-95), BC Husovice (1995-98), OP Prostějov (1998-04), MEZ Mohelnice (2004-05), BK Olomouc (2005-06), Sokol Karviná (2009/10)

Trenérská kariéra: OP Prostějov (2001-04), Synthesia Pardubice (2005-06), Sokol Karviná (2010-13)
Úspěchy: 1x český mistr (Brno - 1994), 1x postup do extraligy - Mattoni NBL (Prostějov - 2004), 1x postup do I. ligy (Husovice - 1998), 2x postup do II. ligy (Husovice - 1996, Karviná - 2010), 2x postup do III. ligy (Husovice - 1995, Olomouc - 2005).

Rozhovory se sportovci a sportovními osobnostmi regionu najdete každou sobotu v Karvinském a Havířovském deníku