Nebyl zdravotně v pořádku, přesto dokázal získat pro české tenisty v souboji s Itálií důležitý první bod. Radek Štěpánek prokázal bojovné srdce a velké odhodlání, když po pětisetové bitvě udolal italskou jedničku Andrease Seppiho. Start třiatřicetiletého karvinského rodáka v sobotní čtyřhře je však nejistý.

„Uvidíme, jak se tělo s tím čtyřhodinovým zápřahem popere,“ řekl Štěpánek na tiskové konferenci. „Je brzy po zápase. Hned jdu rehabilitovat, odpočívat. Věřím, že mi to vítězství nalije další energii, která mi to pomůže překonat,“ věří Štěpánek v to, že v sobotu přece jen nastoupí.

Co se vlastně stalo, jak jste onemocněl?

Probudil jsem se nad ránem a měl jsem v krku strašný knedlík. Necítil jsem se vůbec dobře, potil jsem se. Zrušil jsem trénink a šel na kurt až těsně před zápasem. Docent Kolář do mě narval nevím ani co… Moje důvěra v něj je totiž neomezená. Domluvili jsme se, že si půjdu ještě lehnout. Pak jsem byl na akupunktuře. Když jsem šel na kurt, tak jsem se cítil dobře, ale když jsem se začal zadýchávat, tep šel nahoru. Najednou jsem zjistil, že nemám sílu.

Muselo to být nepříjemné ráno…

Samozřejmě vás přepadají i černé myšlenky. Volal jsem po probuzení doktora (odmlčí se a odkašle si), aby přišel za mnou, abychom to začali řešit. Po tom dalším spánku jsem na tom byl ale líp. Jenže tělo není perpetuum mobile, nevěděl jsem, jestli vydržím na tři vítězné sety. Bylo dobře, že povrch je rychlý. Člověk si mohl pomoct servisem, rychlejší výměnou. To mi hrálo do karet.

Myslel jste i na nejhorší? Zvažoval jste, že vůbec nenastoupíte?

Ráno bylo špatné, probral jsem se v půl šesté zpocený do morku kostí a cítil jsem, že je něco špatně. Docent Kolář mě ale uklidnil a řekl, že se to nerozjelo do systému a je to v uvozovkách jen zánět nosohltanu. Ze zimy a suchého vzduchu, který tady je. Začaly mě, jak se říká, pálit trubky v krku, bohužel se asi přepálily. Nebylo mi dobře po těle, ale už jsem zažil v Davis Cupu i na turnajích spoustu podobných věcí. Třeba proti Argentině jsem hrál s poraněným kolenem, které jsem nemohl ani ohnout do devadesáti stupňů. A byl jsem schopný to utkání nějak vyhrát. Proto jsem myšlenku, že nenastoupím, rychle zavrhl a udělal maximum, abych nastoupit mohl.

Chodíte na akupunkturu často, máte s ní zkušenost?

Moc na ní nechodím, jen když docent Kolář zavelí, tak vyrazím. Jsem mu totálně oddán v léčbě a dělám, co mi říká. Nevěděl jsem, že se tomu dá pomoci i tímhle způsobem. Cítil jsem se odpoledne trošku líp, energie není na rozdávání, ale asi to zabralo.