„Hrozně mi vadilo, jak někteří rodiče fandili, jak jen křičeli a nadávali. Tak jsem si řekla, ať to zkusí taky, aby viděli, jak jsou jejich děti dobré a zkusí sportovat s nimi,“ vzpomíná na zrod myšlenky Lutyňské tretry bývalá světová rekordmanka ve skoku o tyči, která už několik let v Lutyni žije.

„Když si to rodiče zkusí, tak zjistí, že to není tak lehké. Třeba vidí, že jsou jejich děti lepší než oni,“ dodala Daniela Bártová, která skončila čtvrtá na olympijských hrách v Barceloně, druhá na halovém mistrovství Evropy a ve sbírce má i několik medailí z republikových šampionátů.

Zranění rodiče

První ročník Lutyňské tretry se konal před šesti lety. Každý rok se ho účastní okolo devadesáti párů. Ne všechny ale závody dokončí – někdy děti ztratí koncentraci nebo začnou plakat, jindy to rodiče přepálí a zraní se.

„V prvnním ročníku do toho dali úplné maximum, ale jejich těla na to nebyla připravená. Teď už je zraněných méně. Mám pocit, že rodiče začínají trénovat aspoň dva měsíce před tretrou a v přípravě jsou zodpovědnější,“ směje se Bártová, která je zároveň učitelkou v lutyňské mateřské škole, kde vede děti také k základům atletiky, gymnastiky i míčových her.

Čtyři disciplíny

Závodí se ve čtyřech věkových kategoriích a čtyřech disciplínách.

Nejmladší účastníci ještě chodí do školky, nejstarší děti jsou osmáci. „Už to, že přijdou, je pro mě malý zázrak,“ přiznává Bártová. Všichni běží 60 metrů, skáčou do dálky, rodiče hází koulí, děti medicinbalem a nakonec se běží finálová štafeta. Poté se sečtou výsledky a rozdají ceny.

„Rodiče jsou v cíli hrdí na děti i sami na sebe. Chtěla jsem, ať jsou spolu, ať se vzájemně hecují,“ poukazuje dvojnásobná účastnice olympijských her na hlavní smysl akce, která se příští rok uskuteční už posedmé „Pořád nám uniká dálka, je tam více pokusů, je to dlouhé, ale zatím nevím, jakou disciplínou by to šlo nahradit,“ přiznává.

Maslák i házenkáři

Na Lutyňskou tretru si každoročně najdou cestu i známé osobnosti, které zvyšují popularitu celé akce. V minulosti zde soutěžící mohli potkat Pavla Masláka, Romana Šebrleho, Jana Kudličku, Petra Korbela a letos také prvního Čecha na Mount Everestu Leopolda Sulovského či mistrovské házenkáře z Karviné.

Petr Sobol