„Hraji to už minimálně patnáct let. Skoro od začátku TIP ligy,“ vzpomíná pan Jedrysek. Má pravdu, TIP liga je s námi od podzimu 2003, tedy již šestnáct let. Jak se k ní poslední vítěz dostal? „Navedl mě brácha. Řekl: Jak to, že ještě nehraješ TIP ligu? A už jsem ji hrál,“ přibližuje.

Líbí se mu i relativní novinka, kterou je týmová soutěž. „Kolektivní pojetí se mi líbí, poměřovat se s dalšími týmy mě baví,“ říká. Aby ne, pan Jedrysek s bratrem Stanislavem a dvěma dámami, Vlastou Jedryskovou a Janou Boháčovou zvítězili i v soutěži týmů. U Jedrysků se tak na Vánoce objeví hned dvě bečky piva Gamrbinus.

„Musím ale uznat, že tipovat je rok od roku těžší. Kdysi byly přestupní termíny jednou za půl roku, člověk stíhal sledovat změny. Dneska se přestupuje každou chvíli a člověk nemá čas to usledovat, to by nedělal nic jiného. Když z mužstva odejdou tři hráči, kteří dělají hru, je mančaft najednou úplně někde jinde a vy ztrácíte přehled,“ porovnává.

Pan Jedrysek v historii naší soutěže už třikrát vyhrál cenu pro vítěze kola, tedy karton Radegastu. V elitní desítce však ještě nebyl. Až doteď. „Ale pokaždé se udržuji v prvním sloupečku v novinách, za to se nemusím stydět,“ směje se a přidává svoje postřehy ze soutěže.

„Pamatuji dobu, kdy hrálo přes tisíc hráčů. Dneska je to s bídou pět stovek. Škoda, že to o tolik kleslo. Možná je to i tím, že pro nás důchodce jsou noviny čím dál dražší,“ nabízí jedno z možných vysvětlení.

Že se TIP liga na Karvinsku tak uchytila, pro to žádné vysvětlení nemá. „Je fakt, že je to tady populární. V Albrechticích nebo Horním Žukově to před časem hrály celé rodiny,“ správně si vybavuje.

A jaký má oblíbený tým? „V mládí jsem chodil na Baník a fandil mu. Dneska už ne. Z ciziny sleduji Real Madrid, protože Bílý balet je prostě Bílý balet,“ přidává k dobru a prozradí, že sám fotbal aktivně hrával. „Za NHKG Karviná (předchůdce nynějšího MFK Karviná). Na vojně jsem hrál dokonce divizi za Budějovice. Pak jsem se vrátil a hrávali jsme přebor. V Karviné mě trénovaly takové osobnosti, jako byli trenéři Mokrohajský či Křižák,“ dává vzpomenout na legendy regionálního fotbalu.

A jaká je jeho fotbalová současnost? „Chodím se dívat na MFK, mám permanentku. Fotbalový stadion mi dokonce stojí před chalupou. Bydlím tam. Přeju klubu zachování ligy, ale je vidět, že na kvalitní hráče nejsou peníze. Hráči jako Slončík, co tady hrával druhou ligu, tu teď chybí,“ dodává závěrem.