Kdo přijde sledovat trénink nejmladších adeptek volejbalového míče do tělocvičny Základní školy Mendelova, musí být mile překvapen nejen účastí, ale také zaujetím malých děvčátek. Vzorně plní pokyny trenérů, se soustředěným výrazem ve tváři žonglují s míčem…

Manželé Hana a Aleš Pryščovi se nejmenším dětem v klubu věnují ve svém volném čase již druhým rokem a jak sami upozorňují, i pro ně je to cesta ke zdokonalování v trenérské činnosti.

Trénink dětí z volejbalové přípravky.

„Sice jsme i my vzešli z volejbalového prostředí, volejbal jsme hráli a stále hrajeme, ale jsme spíš nadšenci, amatéři. Nejvyšší kvalifikaci nemáme, jen trenérský kurs. Zatím. Osobně si myslím, že nejvyšší kvalifikace zase nehraje takovou roli. U nejmenších dětí je důležitá vášeň a láska ke sportu," upozorňuje Hana Pryščová.

Pro klub je jistě výtečnou zprávou, že se mu v nejmladším družstvu připravuje tolik dívek. To svědčí o zájmu karvinských dětí o volejbal. Životaschopný klub potřebuje mít širokou mládežnickou základnu a přípravka je primárním stavebním kamenem celé mládežnické pyramidy. „Nás samozřejmě těší, že se u nás připravuje pro volejbalovou dráhu tolik děvčátek. Jediná škoda je, že se dětem nemůže věnovat více trenérů. Lidí, kteří jsou ochotni obětovat tomu volný čas, je málo, v opačném případě bychom si mohli dovolit daleko více dětí v žákovských družstvech," vysvětluje Pryščová.

Orientace na ženský volejbal byla dobrou volbou,

říká dlouholetý předseda volejbalového klubu Dušan Duraj

Volejbal v Karviné a vůbec na Karvinsku má dlouholetou tradici. Vždyť již v roce 1921 existovala na území města organizace SK Fryštát, zaměřující se na sport pod vysokou sítí. Současný klub Jäkl Karviná navazuje na tradice NHKG a i on si prošel těžkými obdobími. Nebýt srdcařů, jakými byli právě Dušan Duraj a s ním třeba pánové Sadílek, Dzida, Ciahotny, Piprek, Owczarzy, Lédr a další, klub by možná už nebyl.

„Hodně nám také pomáhá město a obětaví lidé, jako jsou z poslední doby Renda Kempný nebo bratři Koupilové. Náš klub nepracuje na profesionální bázi a práci kolem něj obstarávají hlavně nadšenci," upozorňuje Dušan Duraj, podle vlastních slov stále ještě předseda klubu.

Volejbal v Karviné „rozbil stan" v areálu Základní školy Družby. Byla to dobrá volba?
S odstupem času můžeme říct, že ano. Sice ta lokalita tady je poněkud problémová, ale nemůžeme si na nic stěžovat. Sportovní areál je hezký a přiměřeně bezpečný, využíváme jej už druhým rokem, protože se zprovoznil teprve nedávno. Výhodou je hlavně to, že můžeme na venkovních antukových kurtech přebývat přes léto od května do září. Jsme rádi i za přístavbu, díky níž jsme získali i zázemí, šatny a klubovnu. To nám dlouho chybělo a pokud jsme třeba měli výbor, scházeli jsme se různě po hospodách. Teď máme hezké prostory a i přes počáteční nedostatky se stavbou jsme spokojeni.

Využíváte i tělocvičny ZŠ Družby, je to velká výhoda?
Samozřejmě, v zimních měsících musí mládež někde trénovat. A kvitujeme, že nemusí kočovat po různých školách. Náš domácí stánek máme zde v areálu ZŠ Družby a naše týmy tak získaly odpovídající tréninkové zázemí. Výborně funguje i spolupráce s novým vedením školy v čele s panem ředitelem Pavelkou. Máme s nimi dobré vztahy, vychází nám vstříc a toho si vážíme.

Předseda klubu Dušan Duraj listuje bohatou klubovou kronikou.

Váš klub se dlouho zaměřoval především na mužský volejbal. V posledních letech ale nastala změna, je to tak?
Ano, zhruba před třemi lety jsme se přeorientovali na ženský a dívčí volejbal. Čistě z pragmatických důvodů. Do té doby u nás hráli převážně muži a chlapci, sice jsme v klubu evidovali i družstva dívek a žen, ale obojí nejde na takové úrovni utáhnout a navíc kluci inklinují spíše k jiným sportům, jako jsou házená, fotbal či hokej. Každé družstvo dnes stojí několik desítek tisíc korun a takový rozpočet zkrátka nemáme, abychom to vše pokryli a mohli si dovolit dostatečný počet lidí, kteří by se o jednotlivá družstva starali. Cesta dělat v Karviné ženský a dívčí volejbal je správnou volbou.

Více v tištěném vydání Karvinského a Havířovského deníku