„Sociální prestiž a plat zdravotních sester v současné době neodpovídá úrovni vysokoškolsky vzdělaného člověka, v tomto vidím zásadní problém. Také systém vzdělávání v současné době je poněkud nešťastný, počet absolventů nepokrývá chybějící kapacity na našem trhu práce,“ sdělila náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Bohumínské městské nemocnice Zina Nováčková.

Její slova podtrhuje fakt, že vloni ze čtyř tisíc zdravotních asistentů nastoupilo do praxe jen 200. Dalších 85 procent se rozhodlo pokračovat ve studiu na vysoké škole.

Jelikož je zdravotních sester málo, některé nemocnice se setkávají s přetahováním zaměstnanců. „Bohužel je to tak, sestry odcházejí do okolních nemocnic, a to zejména do Fakultní nemocnice v Ostravě,“ potvrdila Nováčková.

Některé ze zdravotních sester z důvodu malého platového ohodnocení pracují dokonce v několika nemocnicích současně. „Kolegyně pracuje na hlavní pracovní poměr v jedné z karvinských nemocnic a v nemocnici v Ostravě zase na dohodu. Chce si takovým způsobem přivydělat, což zakázáno není. Ovšem otázkou zůstává, zda-li si dostatečně odpočine. To však už zákoník práce neřeší,“ řekla zdravotní sestra z nemocnice v Karviné-Ráji.

Jaký mají tedy zdravotní sestry plat? „Vydělám si 15 tisíc korun čistého, pracuji víkendy i noční. Výše platu se však odvíjí také podle odpracovaných let,“ uvedla devětadvacetiletá sestřička, která pracuje na oddělení chirurgie v jedné z karvinských nemocnic. „Z vlastní zkušenosti vím, že pokud tato práce není pro člověka srdeční záležitostí, tak si hledá lepší pracovní podmínky a odchází jinam,“ dodala sestra.

Sestrám tedy všichni zaměstnavatelé vycházejí vstříc, poskytují jim možnost vzdělání a rekvalifikace při výkonu práce, nabízí i práci na částečný úvazek. „Sestry, které mají například malé děti a chtějí pracovat jen na částečný úvazek, tuto možnost u nás mají,“ potvrdila mluvčí Nemocnice s poliklinikou v Karviné–Ráji Hana Jakubková.

Nemocnice se snaží udržet si své zdravotní sestry a nabízí jim například řadu výhod. „Nemalou finanční částku vkládáme do vzdělání a dalšího zvyšování kvalifikace svých zaměstnanců. Sestry mají u nás i týden dovolené navíc,“ uvedla mluvčí Karvinské hornické nemocnice Helena Baronová.

V Bohumínské městské nemocnici, kde momentálně schází 7 sester na oddělení chirurgickém, interním a gynekologickém, zavedli pro sestry i zdravotní asistenty náborový příspěvek ve výši 20 tisíc korun.

Jako zdravotní sestry pracují i muži. Otázkou zůstává, jak dlouho ve zdravotnictví vydrží. „V naší nemocnici pracuje jako zdravotní sestra jeden muž na jednotce intenzívní péče. Zájem o práci ve zdravotnictví ze strany mužů mírně stoupá, ale zájem je zejména o profesi zdravotnického záchranáře,“ upřesnila tajemnice pro ošetřovatelskou práci havířovské nemocnice Renáta Tydlačková. Její slova potvrdila i Česká asociace sester, ovšem s jedním háčkem. „Mužů postupně přibývá, ale pokud nedojde k platovým posunům, tak brzy nebudou schopni zabezpečit rodinu a zdravotnictví opustí,“ prohlásila předsedkyně revizní komise České asociace sester Milena Nociarová.

Bez vzdělání to dnes nejde

Zatímco před rokem 2004 stačilo adeptce povolání zdravotní sestry absolvoval střední zdravotnickou školu, dnes už tomu tak zdaleka není. „Na středních zdravotnických školách se od té doby studuje pouze obor zdravotnický asistent,“ vysvětlila tajemnice pro ošetřovatelskou péči havířovské nemocnice Renáta Tydlačková.

Způsobilost k výkonu povolání získává tedy zdravotní sestra až po dokončení studia na vyšší zdravotnické škole či získání diplomu na vysoké škole. „Dnešní sestry to nemají vůbec lehké. Péče o pacienta a další povinnosti jim zůstaly, avšak vzdělávání a studia na vysokých školách jim přibyla,“ potvrdila manažerka pro kvalitu péče Karvinské hornické nemocnice Anna Sekaninová.

Některé ze sester tak musí při své náročné práci zvládat nejenom řadu odborných přednášek a seminářů, ale i studium na vysoké škole. „Dala jsem se na studium, protože bez další kvalifikace se už dnes sestra jen těžko obejde. Přitom musím zvládat jak práci, která je fyzicky i psychicky vyčerpávající, tak i rodinu. Někdy je to hodně těžké,“ posteskla si jedna ze studujících sester.

Zájem o středoškolský obor zdravotní asistent však přes veškeré změny stále trvá. „Zájem o zdravotnického asistenta je trvalý, neklesl ani po změně oboru ze všeobecné sestry. Každý rok máme více uchazečů, než jsme schopni přijmout,“ potvrdila ředitelka Střední zdravotnické školy Karviná Marcela Hluštíková.

Co všechno může v praxi zdravotní asistent vykonávat? „Náplň práce je dána přesně vyhláškou Ministerstva zdravotnictví, takže tam patří například sledování fyziologických funkcí a stavu pacientů. Asistenti měří tlak, puls, sledují dech a podobně,“ vysvětlila Hluštíková.

Asistenti jsou oprávněni provádět také komplexní hygienickou péči, starají se o jejich vyprazdňování, provádějí prevenci proleženin a rozdělují stravu podle diet. „Těch úkonů, které zdravotní asistenti vykonávají je hodně, ale musí je všechny provádět jen pod dohledem zdravotnických pracovníků, kteří jim pomůžou a poradí,“ tvrdí Hluštíková.

A právě toto pravidlo - dohled zdravotnického pracovníka, se ukázal v praxi jako nemalý problém. „Tento fakt způsobuje problémy při přijímání do zdravotnických zařízení. Loni jsme měli první naše absolventy a nemocnice o ně nejprve neměly vůbec zájem, chyběly jim totiž zkušenosti,“ sdělila ředitelka školy. V současné době zájem o uchazeče tohoto oboru stoupá, avšak většina z nich pokračuje ve studiu. „Zatím totiž není dořešeno další vzdělávání zdravotnických asistentů a je třeba každopádně zlepšit jejich platové podmínky,“ dodala ředitelka Střední zdravotnické školy v Karviné.

Změny ve zdravotnickém školství, které zavedla Evropská unie kvůli sjednocení obsahu vzdělávání, však v reálu přinesly další nesnáze. „Tento fakt se bohužel negativně odrazil na počtu zdravotnických pracovníků. Vysokoškolské sestry nechtějí do praxe na třísměnný provoz a využívají možnosti pracovat v zahraničí. Tam jsou lépe placeni a mají méně práce a stále větší počet zdravotnických asistentů pokračuje v dalším studiu,“ vysvětlila Marcela Hluštíková.

Polky zájem neprojevily

Je tomu sotva pár měsíců, co vedení českotěšínské nemocnice oznámilo, že chce nedostatek zdravotnického personálu řešit náborem na druhé straně hranice – v Polsku. „Několik sester odejde v brzké době do důchodu a my za ně zatím nemůžeme najít náhradu,“ zdůvodnila tehdy ředitelka českotěšínské nemocnice Barbora Zbránková.

Česká strana proto oslovila úřad práce v polském Cieszynie, který jí vyšel vstříc a zorganizoval burzu práce, kde se českotěšínská nemocnice se svým projektem představila. Její nabídka zaujala asi deset polských sester, které se přijely do Česka podívat, přičemž vážný zájem projevilo šest z nich.
Působení polských zdravotnic v Českém Těšíně však pro ně představoval kromě jiného prostředí také nutnost absolvovat kurz češtiny, aby Polky alespoň trochu rozuměly odborným českým termínům. „S pacienty si myslím, není problém, zdejší lidé mluví oběma jazyky,“ uvedla Zbránková.

Nakonec však v Česku zůstala jen jedna polská zdravotnice a z projektu víceméně sešlo. „Důvod je ten, že se nám podařilo navýšit zdravotním sestrám platy, a tudíž se nám přihlásily sestry z české strany,“ vysvětlila Zbránková.

Dodala, že v současné době má nemocnice zdravotních sester dostatek. „Máme 65 zdravotních sester, přičemž kromě českých v naší nemocnici pracují i sestry ze Slovenska,“ uvedla ředitelka zařízení.

Havířovská nemocnice s přetahováním problém nemá

Přesto, že středního zdravotnického personálu není v dnešní době nazbyt, v havířovské nemocnici k přetahování pracovníků do jiných zařízení nedochází.

Jak bývalá a dlouholetá hlavní sestra Anna Tomečková, tak i současná Renáta Tydlačková se shodují, že tento problém se v nemocnici neřešil a neřeší. „Nevzpomínám si, že by přišla zdravotní sestra s tím, že odchází, jelikož jí v jiné nemocnici nabídli mnohem vyšší plat. Pokud by některý ředitel chtěl zaměstnanci nabídnout lepší ohodnocení, muselo by se jednat o několika tisícovou částku. Tak, aby se vykompenzovaly náklady spojené s dojížděním do jiného města,“ uvedla Anna Tomečková.

K tomuto může docházet u lékařů, kteří se pohybují v úplně jiné platové třídě, mají jiné podmínky a osobní ohodnocení. Při přijetí zdravotních sester hrají roli určité aspekty. Mladé sestry hned po škole jsou sice levnější pracovní silou, ale pak zařízení musí počítat s náklady na jejich další vzdělávání.

„Samozřejmě, že dáváme přednost erudovaným sestrám, ale také záleží na poptávce, kde je jí potřeba. Co se týče přetahování, tak k tomu opravdu nedochází. Úbytek či naopak přijetí je v rámci přirozené migrace. Některé pracovnice se přestěhují a je logické, že hledají práci, pokud to jde, v místě bydliště. Nevylučujeme situace, kdy je sestře nabídnuta vedoucí funkce v jiné nemocnici. Pak rozhodnutí a zvážení všech aspektů záleží jen na ní. Pokud chce zkusit něco jiného, co by ji mohlo posunout dál, tak je to pochopitelné. Takto to chodí i v jiných profesích a zařízeních,“ doplnila Renáta Tydlačková.

Nikola Klimšová, Bára Kelnerová