„Je to trochu rarita, ale prostě to tak vyšlo. V areálu se demolovalo a stavělo dle potřeb a podle toho, jak chodily peníze, takže jako poslední se opravdu stavěla cesta. Problémy způsobila digitalizace map. Skládala se totiž ze dvou, které byly zhotoveny v jiných měřítkách, a tři metry nám najednou prostě chyběly. Ale to je v tento okamžik nepodstatné. Hlavně, že poslední faktura už je zaplacená a konečně si můžeme říct, že máme hotovo,“ řekl starosta Horní Suché Jan Lipner, který v krátkosti vzpomněl celou historii vzniku průmyslové zóny.

Průmyslová zóna vznikla jako brownfield využitím některých budov a sítí. Celkově stála přestavba 150 milionů a obecní pokladna z této sumy zaplatila necelých pětadvacet milionů korun.

„Museli jsme hlavně investovat do nepředvídatelných situací. Například jsme narazili na plynovod, který byl v místě cesty místo čtyřiceti jen dvacet centimetrů pod povrchem. Jsem rád, že zastupitelé pochopili, že je lepší pár milionů investovat než o desetimilionové částky přijít,“ uvedl dále Lipner.

V průmyslové zóně našlo novou práci téměř tři sta lidí. V halách se vyrábí například plastové výrobky pro farmaceutický a zdravotnický průmysl nebo důlní závěsné lokomotivy.

„Když nám při první návštěvě areálu dolu František specialisté z Británie tvrdili, že zde může být zaměstnáno více než tisíc lidí, tak jsme se tomu v duchu spíš smáli. Momentálně je při třech stech zaměstnancích obsazena přibližně třetina zóny, takže by to mohlo nakonec vyjít,“ dodal hornosušský starosta.