Je třeba rozlišovat mezi povinností zajistit pitný režim a takzvanými ochrannými nápoji. Zatímco na bezplatný přístup k pitné vodě mají nárok všichni zaměstnanci, ochranné nápoje jsou určeny těm, kteří vykonávají náročnější fyzickou práci a na pracovištích, kde nelze technicky odstranit tepelnou zátěž.

„Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje v množství odpovídajícím nejméně 70ti procentům tekutin ztracených z organismu za směnu potem a dýcháním,“ uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. V průměru dospělý člověk během dne bez velké zátěže ztratí asi dva litry vody, doporučuje se proto vypít alespoň tři litry tekutin denně. S tím, jak se zvyšuje teplota vzduchu a náročnost práce, spotřeba vody přirozeně roste.

„U nás je to jednoduché, protože horníci než sfárají, procházejí místností, kde si z kohoutků mohou načepovat různé nápoje – čaj, vodu nebo ochucenou vodu. V létě, kdy se teplo projevuje i pod zemí, si toho berou více,“ uvedl mluvčí společnosti OKD Vladislav Sobol. Podobná praxe existuje i v dětmarovické elektrárně. „V elektrárně jsou pracovníkům v provozu, kteří se pohybují v teplotně vyšším prostředí, poskytovány ochranné nápoje celoročně. K dispozici mají několik výroben sodové vody, takzvané sifonové bary a také minerální vody a čaje,“ uvedla Alice Lutišanová, mluvčí ČEZ pro severní Moravu.

Zaměstnavatel může sám rozhodnout, jaké ochranné nápoje bude poskytovat. „Seznam musí vycházet z vyhodnocení rizik, konkrétních podmínek práce a znalosti zdravotního stavu konkrétních zaměstnanců,“ uvedla Filipová.

Zaměstnavatel také musí zajistit, aby nápoje byly zdravotně nezávadné a měly vhodnou teplotu. „Nevhodné jsou sladké nápoje typu CocaCola, káva a nápoje obsahující alkohol. Naopak za vhodné nápoje se považují stolní voda „bez bublinek“, ovocné a bylinkové čaje, ředěné džusy a ovocné šťávy,“ uvádí se v tiskové zprávě Krajské hygienické stanice v Ostravě.

Poskytování ochranných nápojů je jedním z opatření, které by zaměstnavatel měl na pracovišti zavést v případě, že není schopen snížit nadměrnou tepelnou zátěž například klimatizací nebo větráním. Pokud je teplota v práci přes 28°C, měla by být zavedena organizační opatření jako stanovení vhodného režimu práce a odpočinku.

Dodržování pitného režimu se týká každého, nejen lidi pracujících v náročnějších podmínkách.

Lukáš Trnka