Lihovarnická sezona každoročně začíná pálením třešňovice a podle provozovatele těšínské palírny Nela Drinks Jiřího Gabrhelíka si pěstitelé už mohou připravovat ovocný kvas pro výrobu destilátů.

Pálí se všechno

To potvrzuje i provozovatel stonavské Palírny u zelené lípy Vojtěch Feber, který tvrdí, že se už dávno nepálí jen švestková, jablečná nebo hrušková klasika. „Nejexotičtější ovoce, které jsem pálil a pro které je teď vhodná doba, jsou jahody, ostružiny nebo borůvky,“ prozradil Feber.

Také rychvaldský lihovarník Rostislav Kubánek razí heslo, že zkapalnit se dá všechno. „Lidé mají někdy neobvyklá přání. Pálil jsem třeba pomeranče, banány nebo melouny, ale já osobně si myslím, že tyhle exotické chutě se nevyrovnají klasické slivovici nebo hruškovici,“ dodal.

Podle Vojtěcha Febera jsou mezi pěstiteli oblíbené i vícedruhové pálenky neboli směsky. „Docela často se stává, že lidé nemají dostatek ovoce pro vytvoření jednodruhového destilátu. Zejména v letech, kdy se urodí málo ovoce, si nechávají vypalovat směsky, aby se jim ovoce vůbec podařilo zpracovat,“ dodal s tím, že vícedruhové pálenky mohou být někdy dokonce i chutnější.

Provozovatelé palíren se každopádně shodují v tom, že hlavní lihovarnická sezona začne až na podzim, a proto není nutné domlouvat si o prázdninách termín pálení předem. Omezeno je ale minimální množství kvasu, které si sadaři mohou nechat vypálit. To se pohybuje od sto litrů nahoru.

„U nás pálíme až od sto padesáti litrů. Při menším množství se pěstitelům ani finančně nevyplatí nechat si alkohol pálit,“ vysvětlil Gabrhelík.
Cena za vypálení litru stoprocentního alkoholu se pohybuje kolem 250 korun a zahrnuje i spotřební daň.

Někde berou rovnou ovoce

Ve většině palíren, stejně jako v té stonavské, musí zájemci přinést již připravený kvas, který se za tři hodiny promění v chutnou pálenku.
Podle Vojtěcha Febera však téměř každá palírna dělá výjimku u jablek. „Ta může pěstitel přinést čerstvá, ale na hotovou pálenku si pak počká o šest týdnů déle,“ říká Feber.

To v těšínské palírně dokonce přijímají raději ovoce než kvas. „Příprava kvasu má přesná pravidla a ta zákazníci často neznají nebo nedodržují a mnohokrát se nám stalo, že nám přivezli kvas nekvalitní nebo nakažený,“ vysvětlil Gabrhelík.

Pěstitelé musí také počítat s tím, že po nich obsluha palírny bude vyžadovat občanský průkaz, protože za sezonu je povoleno vypálit pouze třicet litrů čistého alkoholu pro jednu domácnost.

Romana Hrbková

Sezona pálení začala višněmi, úroda meruněk se letos zlepšila

Jihomoravský kraj– I na Jižní Moravě už se začíná pálit. Do destilačních kolon putuje první ovoce. Poté, co loni pro mimořádně slabou úrodu omezovaly palírny výrobu, začínají letos s pálením oproti normálu o několik týdnů dřív.

„Čekáme silnou sezonu,“ říká Jiří Vít, majitel Tuřanské pálenice na Brněnsku. Podobně mluví i ostatní páleničáři. Obzvláště dobrá je úroda třešní. Připravit třešňový kvas je přitom možná vůbec nejnáročnější.

„To není, jako když oklepete hrušky a posbíráte je na zemi. Ovoce musíte trhat ze žebříku, bolí z toho nohy a v bečce to nepřibývá. Proto málokdo dělá hodně třešňového kvasu,“ říká Rostislav Dočkal z bohuňovické pálenice. Po loňské špatné sezoně si prý lidé ale dali se sběrem třešní práci.

Velké rozdíly jsou však v úrodě meruněk. Zatímco na Zlínsku teče meruňkovice proudem, na Olomoucku a Vyškovsku bude destilát velkou vzácností.

„Je to o něco lepší než loni. Ale vzhledem k tomu, že loni byla úroda katastrofální, nebylo prakticky nic, tak to znamená, že i letos je to hodně špatné. Lidé sem s meruňkami téměř nechodí,“ stýská si majitel palírny ve Viničných Šumicích Vlastimil Koutný.

Špatná úroda meruněk má dva hlavní důvody. První pohromou pro ně byly pozdní mrazíky. Ovoce, které zůstalo na stromech, pak dorazila takzvaná moniliová spála, což je choroba, která se projevuje vadnutím větviček po odkvětu. Páleničáři ze slabších oblastí doufají, že si špatnou úrodu meruněk vynahradí na později zrajícím ovoci.

Uvidíme na podzim, kdy přijdou švestky, jablka a hrušky, a s nimi ta hlavní sezona,“ uzavírá Alexandr Zavirnj z pálenice v Těšeticích. (zav, čtk)