Plány na vybudování velké průmyslové zóny u již nečinného Dolu Barbora na okraji Karviné skomírají. Dosud se nepodařilo scelit pozemky a domluvit se s jejich vlastníkem, kterým je společnost Asental Land, na prodeji.

Další komplikací je nedořešený soudní spor kvůli žalobě na neoprávněné nabytí pozemků společností Asental Land, kterou podal insolvenční správce OKD Lee Louda.

Že v procesu příprav budování průmyslové zóny Nad Barborou nastala patová situace, Deníku včera potvrdil i moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. „Je to tak. V tomto okamžiku je příprava zóna Barbora v mrtvém bodě,“ řekl hejtman.

Připomněl, že kvůli průtahům při přípravách už propadly peníze, jež slíbila vláda na nákup pozemků.

„Program skončil a dnes ani nikdo neví, zda nějaké další budou. Tudíž je otázkou, zda hledat další vhodnou lokalitu, kdy ani nevíme, zda budou peníze na nákupy a vybudování infrastruktury,“ doplnil Ivo Vondrák.

Podle něj kraj ve spolupráci s dalšími institucemi hledá či vytipovává jinou lokalitu, kde by na Karvinsku mohla vzniknout nová průmyslová zóna. Starají se o to lidé z Moravskoslezské investice a development, což je společnost vzniklá přejmenováním Agentury pro regionální rozvoj, a vytvářejí databázi všech dostupných brownfieldů.

„Už není moc kde. Menší plocha, která by se dala využít, je prostor u Dolu Barbora, kde měla stát spalovnu odpadu. Vhodné pozemky vlastní z velké části společnost Asental, ovšem od ní stát kupovat pozemky nechce, to se nelíbí panu premiérovi,“ řekl Bartoš.

Podle něj možná ani velká průmyslová zóna potřeba nebude. Proč? Kvůli nedostatku pracovních sil.

„Je otázkou, zda skutečně potřebujeme velké průmyslové zóny. Zaměstnavatelé už dnes mnohdy marně shánějí lidi. Aktuálně OKD potřebuje desítky horníků a nemá. Takže proč stavět velké průmyslové zóny, když v nich pak nebude mít kdo pracovat,“ říká Bartoš.

Kde udělat zónu? A za co?

Prezident Sdružení pro rozvoj MSK nicméně dodal, kraj bere situaci zodpovědně a nechává zpracovat analytickou studii, která plocha by tomuto projektu vyhovovala.

„Ve hře je podle toho, co vím, mimo jiné plocha, kde kdysi měla stát ve Stonavě koksovna,“ prozradil Bartoš.

Možností, jak sehnat peníze na výstavbu zóny, je tzv. Uhelná platforma pro regiony postižené těžbou uhlí. Je to iniciativa Evropské unie a pro Česko jsou přislíbeny prostředky pro část hnědouhelnou a černouhelnou.

„Mají vzniknout analýzy a projekty na využití krajiny a brownfieldů po uzavřených šachtách, které budou k dispozici po ukončení těžby. Jenže to není aktuální, protože na Karvinsku se zvažuje prodloužení těžby uhlí do roku 2030. A řada současných pozemků není vhodná proto, že na nich i po rekultivaci teprve doznívají důlní vlivy,“ vysvětlil Pavel Bartoš.