Je rozhodnuto. Po půl století skončí v Dětmarovicích éra uhelného teplárenství a elektrárna se promění v novou nízkoemisní teplárnu, kde se bude teplo vyrábět kombinací biomasy a zemního plynu. Z uhlí se v Dětmarovicích přestane teplo vyrábět v roce 2026. Vedení společnosti ČEZ to oznámilo v pátek přímo v Dětmarovicích s tím, že nová teplárna přijde na dvě miliardy korun.

close Tisková konference Skupiny ČEZ a prohlídka nových rozvojových ploch a zahájených investic, 26. dubna 2024, Elektrárna Dětmarovice. info Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň zoom_in Tisková konference Skupiny ČEZ a prohlídka nových rozvojových ploch a zahájených investic, 26. dubna 2024, Elektrárna Dětmarovice.

„Definitivní termín zatím není stanovený. Rozhodně ale počítáme s tím, že z uhlí budeme vyrábět teplo i celou příští topnou sezónu, takže rozhodně do konce příštího topné sezóny bude elektrárna v provozu,“ prozradil ředitel Elektrárny Dětmarovice Martin Hančar.

Dětmarovice budou teplem i nadále zásobovat domácnosti, úřady i firmy v Bohumíně a Orlové. Dlouhodobé smlouvy o dodávkách v pátek podepsali zástupci ČEZ Teplárenská, starostka Orlové Lenka Brzyszkowská a starosta Bohumína Petr Vícha.

Nová teplárna se už postupně staví

Na přeměně Dětmarovic v moderní nízkoemisní zdroj tepla pracuje ČEZ už několik let. „V plném proudu je proto výstavba nových nízkoemisních zdrojů s vysokou účinností. První záložní a špičkovou 18 MWt plynovou kotelnu už ČEZ v lokalitě zprovoznil. První ze dvou kotelen zahájila zkušební provoz v prosinci 2022. V budoucnu mají plnit roli záložních a špičkových zdrojů. Hlavními celoročními zdroji budou 8 MWt biomasová kotelna a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 Mwt,“ dodal ředitel Elektrárny Dětmarovice Martin Hančar.

Nová teplárna vyroste na pozemcích nalevo od současného areálu elektrárny, vedle provozu společnosti Cemix. Stávající areál se bude postupně likvidovat.

V jakém časovém horizontu? Podle Martina Hančara bude vše záviset od toho, jaký transformační projekt bude vybrán. „Obecně se dá říci, že po zakončení provozu uhelných bloků nastoupí proces vyřazení tohoto zařízení z provozu. To by mělo být ukončení těch tepelných uhelných bloků,“ řekl.

Majitel elektrárny se netají tím, že uvažuje v budoucnu vybudovat na místě utlumeného areálu elektrárny nový zdroj energie a sice malý modulární reaktor. Konkrétní plány však zatím nejsou k dispozici.

Fotovoltaika i větrné elektrárny

V souvislosti s přestavbou Dětmarovické elektrárny na plynovou teplárnu mluví místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani o dekarbonizaci regionu. „Tyto naše projekty by měly pomoct zajistit dlouhodobě konkurenceschopnou cenu energií pro všechny,“ řekl.

ČEZ má v Moravskoslezském kraji i další plány. Průběžně ekologizuje (tedy snižuje negativní vlivy na životní prostředí) teplárenství a v regionu buduje centrum moderní energetiky prostřednictvím společnosti ČEZ ESCO, která už v kraji ekologizovala teplárnu Vítkovice. Dva černouhelné kotle byly nahrazeny plynovou kotelnou se třemi kotly a kogeneračními jednotkami. Pokračováním této modernizace vítkovického areálu bylo letošní spuštění největší české baterie o výkonu 10 MW, která přispívá ke stabilizaci energetické sítě v regionu. ČEZ ESCO v Moravskoslezském kraji zaměstnává více než 500 lidí, sídlí tu klíčové dceřiné společnosti ČEZ Energetické služby a ČEZ Energo.

Úsporná řešení

V kraji funguje také firma Envez, společný podnik ČEZ ESCO a statutárního města Havířov, jehož cílem je modernizace teplárenství a energetiky v Havířově s důrazem na využívání obnovitelných zdrojů a chytrých technologií.

Společnost ČEZ má v Moravskoslezském kraji také 40 projektů FVE s instalovaným výkonem přes 850 MWp. Na Opavsku a Bruntálsku pak plánuje budovat větrné parky. V obci Zátor u Krnova se už ČEZ dohodl s obcí na vybudování větrné elektrárny o výkonu asi 20 MW (do roku 2030).