Tehdy ale stát netrápilo stárnutí populace. Například po válce v roce 1948 pracovalo na jednoho penzistu 6,5 zaměstnance. V letošním roce jsou to 2,2 pracujících na jednoho důchodce. A podle demografické prognózy by za třicet let mohl mít každý pracující „svého“ penzistu.

Všichni stejně

„Vhodnou dobu pro reformu penzijního systému jsme už asi propásli. Na penze bude mít stát peníze vždycky, ale otázka je, jaká bude jejich výše, zda to nesměřuje spíše k nějaké formě stejné dávky pro všechny,“ myslí si hlavní analytik ČSOB Petr Dufek.

Penze v minulosti a dnes.Právě ČSOB Penzijní společnost včera představila průzkum zpracovaný agenturou Datank, podle nějž se více než polovina Čechů domnívá, že současní důchodci se mají stejně, nebo dokonce hůře než penzisté před padesáti lety. To ale podle Dufka není pravda. „Kupní síla penzistů v Česku dlouhodobě narůstá. Stačí se podívat na jejich situaci před padesáti, třiceti i deseti lety. Ať už důchody přepočítáme na jednotlivé potraviny, nebo další spotřební zboží,“ říká Dufek.

Firmy škudlí

Soukromě si dnes na penzi spoří 4,4 milionu Čechů. Jenže jejich úložky jsou slabé. Průměrná částka, kterou mají na „penzijku“ po deseti letech, je necelých 73 tisíc korun. Viceprezidentka Asociace penzijních společností a šéfka PS ČSOB Marie Zemanová proto apeluje, aby na penze lidem více přispěly firmy. Ty dnes mohou lidem „přihodit“ na důchod či životní pojistku až 50 tisíc ročně, aniž by z toho platily daň či odvody pojistného. Přesto jen pětina firem nyní dává zaměstnancům příspěvky na spoření.