Uvedené údaje vyplývají z pravidelné analýzy společnosti KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK), která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků. Analýza ukazuje, že po řadě let snižování se v roce 2017 průměrná výše dluhu českých dlužníků meziročně zvýšila o 4 tisíce korun.

Češi tak nyní průměrně dluží 29,7 tisíce korun, zatímco v roce 2016 byla průměrná výše dluhu 25,7 tisíce korun. V Moravskoslezském kraji se průměrná výše dluhu meziročně zvýšila o 4,5 tisíce korun, v roce 2016 činila 23,6 tisíce korun, loni už 28,1 tisíce korun.

„Výrazný nárůst průměrné výše dluhu může souviset s očekáváním pokračování současného tempa růstu ekonomiky, které vyvolává větší ochotu utrácet a kvůli nákupům se i zadlužovat. Dlužníci by ale měli pamatovat na to, že ekonomický cyklus přináší i poklesy spojené s růstem nezaměstnanosti, a vytvářet si dostatečnou rezervu na pokrytí splátek svých závazků,“ upozorňuje Paulina Sapkowska, generální ředitelka KRUK.

Češi se zadlužují hlavně v pozdějším věku

Největší dluhy mají Češi ve věku 45 až 64 let (38 procent) – průměrně přes 34 tisíc korun. Největší podíl dlužníků této věkové kategorie žije v Moravskoslezském kraji (16 procent). Více než 8 procent českých dlužníků s průměrným dluhem 29,1 tisíce korun je už ve věku nad 65 let. Senioři z Moravskoslezského kraje tvoří opět největší podíl (16 procent ze všech dlužníků přes 65 let) s průměrným dluhem 27,4 tisíce korun.

„Průměrná výše dluhu vzrostla ve všech věkových kategoriích, včetně lidí ve věku nad 65 let, jejichž jediným příjmem bývá starobní penze. Splácet dluhy z důchodu je velmi obtížné. Navíc ze zkušenosti víme, že si staří lidé často berou úvěry pro svoje děti nebo vnoučata, která by z různých důvodů vlastní úvěr nedostala. Pokud tito skuteční dlužníci nemohou úvěry sami splácet, může to penzisty přivést na hranici chudoby,“ doplnila Paulina Sapkowska s tím, že téměř 19 procent českých dlužníků má více než jeden dluh.

V ostravské Poradně při finanční tísni zatím zmíněný trend, tedy vyšší utrácení i větší zadlužování spojené s důvěrou lidí v růst ekonomiky potvrdit nemohou.

„Takoví lidé totiž naše služby nevyhledávají. Vliv rostoucí ekonomiky je ale možné sledovat z druhé strany – lidé jsou schopnější své předlužení více řešit. V důsledku vyšší zaměstnanosti a vyšších mezd mají větší prostor pro řešení svých finančních problémů a část z nich například konečně splňuje podmínky pro povolení oddlužení. Zvýšené utrácení a zadlužování lidí spojené se současným nárůstem mezd budeme tradičně řešit až v době, kdy se ekonomice přestane dařit a lidé se dostanou do problémů s placením současných úvěrů,“ vysvětlila vedoucí poradny Zdeňka Libišová Svobodová.

Část dlužníků jejich dluhy moc netrápí

Mezi klienty ostravské poradny převládá věková skupina 31 až 50 let.

„To si vysvětlujeme tím, že lidé se v tomto věku snaží zabezpečit sebe a svou rodinu. V tomto věkovém období nejčastěji kupují nemovitosti na hypotéky a mají zvýšené náklady na zařízení bydlení a další. Zároveň si chtějí dopřát určitý standard, a protože ještě mají daleko do důchodu a cítí se při síle, nevnímají nijak intenzivně riziko snížení příjmů nebo ztráty zaměstnání,“ vysvětlila vedoucí ostravské Poradny při finanční tísni.

Část lidí se podle ní svými dluhy ani příliš netrápí. Většina se však své dluhy snaží řešit. To, že má skoro pětina dlužníků víc než jeden dluh, může být podle Zdeňky Libišové Svobodové dáno více faktory.

„Částečně může jít o lidi, kteří přecenili své možnosti a při neschopnosti splácet svůj dluh se pokusili situaci řešit další půjčkou – takzvané vytloukání klínu klínem. Částečně může jít o lidi, kteří v důsledku dobré ekonomické situace například podlehli pocitu, že už nikdy nemůžou mít nižší příjem, než mají teď. V neposlední řadě také půjde o lidi, kteří jsou zvyklí nespořit a téměř vše si kupovat na úvěr,“ dodala vedoucí poradny s tím, že by lidé ale určitě měli myslet na to, že takto výhodná ekonomická situace nemusí trvat dlouho a může se stát, že se situace změní a jim příjmy opět klesnou.