Údajně také již mnohé firmy pochopily, že mohou nejen chtít, ale měly by lidem také nabízet. Například odpovídající mzdu, nemít přehnané požadavky, naopak nabízet firemní benefity a další. Nic ale není jednobarevné a náš region má i svá specifika.

„Firmy v současnosti hodně přehodnotily požadavky na zaměstnance. U výrobních dělníků jim nyní často stačí pouze základní vzdělání. Přidávají také benefity, jako jsou svozové autobusy, dotace na dopravu, nástupní prémie a další. Kdo chce v současné době pracovat a nemá překážky třeba v podobě špatného zdravotního stavu, práci si najde,“ popisuje současný stav, který obecně v regionu platí, vedoucí manažer ostravské celoregionální pobočky personální agentury Grafton Recruitment Michal Gargoš.

Pro srovnání uvádí i průměrné mzdy dělnických pozic v regionu. Údaje vycházejí z mzdových průzkumů, které si nechala zpracovat sama agentura.

„Pokud srovnáme mzdu dělníka v Moravskoslezském kraji meziročně tak v letech 2014 si mohl vydělat maximálně 15 000 Kč, roce 2015 19 000 Kč, v roce 2016 už 22 000 Kč o rok později 23 000 Kč a v letošním roce dokonce až 26 000 Kč. Jde o částky, které krom základní mzdy obsahují i bonusy a příplatky,“ podotýká manažer ostravské pobočky s tím, že například v sektoru výroby a provozu, kde mohou nejčastěji hledat práci například bývalí zaměstnanci OKD a podobných společností z oblasti těžkého průmyslu, má Grafton Recruitment v Moravskoslezském kraji právě nyní otevřeno více než 120 pozic.

Zdravotní stav zničený lety v těžkém průmyslu, nedostatečná připravenost na práci se současnými technologiemi, nedostatečná jazyková vybavenost. To jsou podle manažerky ostravské pobočky personální agentury Advantage Consulting Jany Markové jedny z nejčastějších situací, kvůli kterým část lidí z regionu práci hledá jen velmi těžce, byť by mnozí i chtěli.

„Specifikum našeho regionu vychází z dlouholeté pozice OKD a dalších velkých zaměstnavatelů v oblasti těžkého průmyslu, kteří zde zaměstnávali obrovský počet lidí. Ti lidé tam často pracovali dvacet let a více na jedné pozici, dosáhli zde určitého postavení a výše mzdy, na druhé straně neměli důvod ani možnosti se třeba v oboru nějak dále vzdělávat a rozvíjet. Dnešní firmy už ale přicházejí s jinak nastavenými výrobními procesy, představami o mzdě a výkonu zaměstnanců, pracují s novými technologiemi. A to může být pro takového člověka opravdu překážkou,“ podotýká Jana Marková.

Jak se ukazuje, vstřícnost firem vůči zaměstnancům je zřejmě jeden ze základů, jak situaci na trhu práce a v oblasti nezaměstnanosti zlepšit. Podmínky ani platy v některých společnostech přitom stále opravdu nejsou růžové.

„Než pracovat na třísměnný provoz v těžkých podmínkách například někde u pásu a brát za to směšný plat, to se raději opravdu vyplatí být na dávkách, protože když odečtu peníze na dopravu do práce a další věci okolo, zůstávám na takřka stejných penězích,“ dají se zobecnit jedny z reálných názorů, které se objevují na sociálních sítích v debatách na dané téma.

Stejně tak ale vždy budou existovat i lidé, pro které je život na dávkách „životní postoj“ a práci si hledat příliš nechtějí.