Kliknutím zvětšíteZ vyprávění předávaného z generaci na generaci se to seběhlo nějak takto. Místní sedlák postavil pro jednoho ze svých synů koloniál. Po svatbě ho Petr Schikora rozšířil o hospodu a později Koru odkázal zase svému synovi Františkovi. Ten musel za druhé světové války narukovat do wehrmachtu, takže ji dočasně vedla manželka.
Majitelé však nepodlehli pozdějšímu politickému tlaku, František nevstoupil do strany a až do nuceného zavření dál svolával spolky a organizoval schůze. Po období, kdy Kora sloužila jako skladiště pro obchod s nábytkem a stavebniny, ji v roce 1989 získal dnes již zesnulý manžel Dany Slovákové, další nucené ženy-provozovatelky, který se pro nadchl pro její obnovu.
Zázemí pro klub
„Když se pro její obnovu manžel nadchl, vůbec jsem z toho nebyla nadšená, protože nejsem z oboru, nicméně v listopadu 1991 jsme Koru znovuotevřeli,“ říká paní Dana, která byla ráda, že mohla podnik v pozůstalosti přepsat na syna, který zrovna dostudoval hotelovku.
Coby učitelka VŠB-TUO si Koru zamilovala alespoň skrze jí blízkou práci s mladými lidmi. Přesněji řečeno lidmi, v jejichž těle sídlí zdravý duch. Založila stejnojmenný klub malé kopané, a když přestal mít v okolí konkurenci, tak v roce 2007 i dnes mnohem známější hokejový klub, jehož se stala manažerkou. Získala sponzory, trenéra, přihlásila klub na mezinárodní turnaj amatérů do Trenčína a scénář se opakoval. Z HC Kora se stal pojem a postrach všech amatérů v regionu.
Vyvstala otázka, co dál. „A tak jsme k fotbalu a hokeji přidávali další a další sporty, kluci hrají například badminton, nohejbal a poslední tři roky také závodí s veterány za HC Kora Rally Team, kde nám poslední trofej vyhrála paradoxně žena,“ těší Danu Slovákovou.
Ostravarští šovinisté
Z restaurace se časem stal klub a jen ojediněle do něj zavítá někdo „zvenčí“. Vládne v něm rodinná atmosféra, na soutěže se jezdí klubovým autobusem. Kuchyně v Koře funguje po covidu už jen na objednávku.
„Lidé si u nás mohou dát polévku a guláš, utopence, nakládaný hermelín nebo nyní vepřové maso ve vlastní šťávě, jinak vaříme na objednávku pro skupiny. Kuchyně se uživí vesměs jen při pracích v obci, kdy chodívají dělníci na obědy a dopředu dají vědět, v jakém termínu chtějí vařit,“ popisuje duše podniku, která se dodnes nepovažuje za hostinskou.
Z pípy teče ostrava (a pro pár skalních příznivců ve Strong Pubu plzeň a Kozel), paní Dana ostatně štamgasty označuje za „ostravarské šovinisty“. Byl to konec konců její manžel kdo do oblasti v éře Zlatovaru přivedl Ostravar.
Covid však znamenal pro Koru velkou ránu i z hlediska společenského a sportovního. Letitým vládcům Ostravské hokejové ligy byla soutěž trvale zrušena a nebylo kde hrát, chvílemi ani trénovat. Zlaté časy připomíná Koře jen síň slávy. Při vysokých cenách pronájmů hal a konci dotací pro amatéry padly za své chvíle trávené v porubské RT Torax Aréně, a příprava pokračuje v sezoně jen na místním kluzišti. „Většina kluků už hostuje nebo hraje jinde, protože liga není, a u nás pokračují už jen ti, kteří tady jako rybníkáři začínali,“ popisuje paní Dana zvrat událostí.
Výzva pro syna
Během covidu klub utrpěl velké rány. Zemřelo mu 26 členů a stálých štamgastů, což spoluzapříčinilo, že Kora eviduje poloviční propad osazenstva. Navíc stejně jako před lety po objevu vášně v grilování a jeho postupném přesunu na zahradu se podnik potýká i s odlivem pivařů.
„Osud bude stejný. Dnes má u domu skoro každý garáž, pergolu nebo dokonce i party výčepní zařízení, takže si lidé zvykli na samozásobování nebo basu piva, protože balené pivo je dnes třikrát levnější než točené. Vyloženě chodí ‚na jedno‘ na chuť. Pro restaurace obecně bude potřeba najít jinou koncepci, ale jakou, to ukáže až čas,“ říká „paní Kora“ – Dana Slováková. Její nalezení už ale nechá na synovi. Historii bude psát další generace.
31
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
