„Byl to šok. Když nás na jaře 2020 ze dne na den zavřeli, nevěděli jsme, co bude. To byl největší průšvih. Nikdo nám nic neřekl, jak dlouho to bude trvat, zda nám někdo pomůže a tak dále. Já to prožíval hrozně: ráno jsem se vzbudil, věděl jsem, že podnik mám zavřený a nevěděl, co bude, co mám dělat,“ vzpomíná majitel pivnice Centrum.

Ke vší smůle mu dva dny před tím, než se kvůli covidu zavřely hospody, přivedli z pivovaru v cisterně dva tisíce litrů piva. „Vypadalo to, že to neprodám a vyhodil jsem sedmdesát tisíc,“ vzpomíná dodnes Gruszewski.

David Wiśniowski.
Majitel podniku U Pštrosa v Dolní Lutyni se měl dobře, dokud nezačal podnikat

Ale jak se říká, problémy jsou od toho, aby se překonávaly a šestačtyřicetiletý zkušený hospodský dostal nápad, že pivo, a tedy i své peníze, zkusí zachránit. Pivo začal stáčet do PET lahví a prodávat přes okýnko, což se smělo.„A ono se to chytlo. Lidi pro pivo chodili, přestože v supermarketu se dal litr a půl koupit třeba za 35 korun. My prodávali dvoulitrovky za stovku a celý tank jsme do čtrnácti dnů prodali. Zákazníci nás podrželi, pivo kupovali se slovy, že točené je točené. Takto jsme objevili cestu, jak něco vydělat,“ vzpomíná Gruszewski.

Jenže to byl teprve začátek. „Musel jsem řešit, co se zaměstnanci. Naštěstí mám skvělé lidi, se kterými jsme si sedli a řekli, jaké jsou možnosti. Jsme fakt jedna parta, všichni složitost situace pochopili, přistoupili na dočasné snížení platů, nikdo nás nemusel opustit a i díky tomu jsme přežili. A samozřejmě jsem měl nějakou finanční rezervu, které se mi teď náramně hodila,“ říká hospodský a přiznává, že mu pomohly i nějaké kompenzace, které podnikatelům vyplácel stát.

Lidi budou na pivo chodit vždycky

Na střídačku zavřený a otevřený podnik, mizivé tržby a úbytek hostů měl ale mimo jiné za následek stopnutí plánovaných investic. V pivnici Centrum si sice lidé už nějakou dobu mohou vychutnat pivo čepované z tanku, majitel podniku však už před dvěma roky plánoval, že tanky „vytáhne“ ze sklepa do lokálu a ten tak dostane modernější a atraktivnější vzhled. „Jo, plány byly velké. Už jsme udělali přípravu, vybourali kus zdi, ale ustalo to. Nemohl jsem tušit, že ta pauza bude tak dlouhá. Ale stále s tím počítáme, snad už to dotáhneme,“ říká odhodlaně zkušený hospodský.

Orlová. Nový polyfunční dům, který vyrostl v rámci humanizace centra, vzniku nového náměstí a podzemních garáží.
Největší obavy Orlovanů dnes? Pocit bezpečí v ulicích a parkování

Doufá, že nejhorší už má gastronomie za sebou. „Samozřejmě, vždycky může přijít něco ještě horšího, ale jak je vidět, na všechno se dá zvyknout a fungovat dál. Ale já už chci zase normálně fungovat. Jsem přesvědčený, že lidi budou vždycky chodit na čepované pivo, a třeba si dají o jedno méně, ale hospodu si dopřejí. I protože teď dlouho nemohli,“ přemítá Gruszewski.

Na dotaz, zda během posledních dvou při těch peripetiích, který toto odvětví provázely, neuvažoval, že by s podnikáním sekl a našel nějakou jistější práci, odpoví okamžitě: „Ne, jsem bojovník a nevzdávám se. Vůbec mě nenapadlo, že bych to zabalil. Věděl jsem, že přežiju, navíc mě ta práce naplňuje a baví,“ dodává.