Tak jako Ostrava už téměř před čtvrt stoletím ztratila přídomek „hornická", tak se s hornictvím může za deset let loučit i Karvinsko. Nejnovější prognózy těžařské firmy OKD, respektive její mateřské společnosti NWR, totiž mluví jasně: do sedmi let poklesne těžba o více než polovinu ze současných zhruba devíti milionů tun ročně na čtyři miliony v roce 2021.

V roce 2023 by těžba neměla přesáhnout pouhé dva miliony tun.

V takové situaci se podle zástupců NWR nabízí otázka, zda je těžba tak malého množství uhlí vůbec rentabilní…

Jediné, co by mohlo největší českou těžařskou firmu zachránit, je růst cen uhlí. Právě cena uhlí spadla za poslední rok zhruba o čtvrtinu, čímž se společnost NWR dostala loni do ztráty ve výši 10 milionů eur. Ekonomové však ani v budoucnu zásadní růst cen zejména energetického uhlí nepředpokládají.

I kvůli této špatné perspektivě vedení NWR přehodnotilo Plán životnosti dolů v závislosti na ekonomické rentabilitě těžby. Ze 184 milionů tun na konci roku 2012 se jí při současných cenách vyplatí vytěžit jen 64 milionů tun. Nový Plán životnosti dolů však nezahrnuje provoz Dolu Paskov po roce 2014 a část projektu rozšíření Dolu Karviná, kde by se mělo začít těžit v roce 2016.

„Uhlí je v regionu 2,2 miliardy tun. Jedna stránka věci jsou celkové geologické a ověřené uhelné zásoby v zemi, další stránkou je ale jejich technická a především ekonomická vytěžitelnost s ohledem na situaci na trhu," říká mluvčí OKD Marek Síbrt.

Špatné výsledky hospodaření společnosti NWR a stejně tak výhled těžby na nejbližší léta zatím odboráře nezneklidňují. „Výsledky hospodaření NWR bych se netrápil. Pro zaměstnance je podstatné, že byla uzavřena kolektivní smlouva na příštích pět let a zájmem všech zaměstnanců OKD je, aby se firmě do budoucna dařilo a aby dostávali za svou práci slušně zaplaceno," řekl odborový předák Jaromír Pytlík.

Na hornictví už spoléhat nelze

Nepříliš optimistické vize hornictví však znepokojují reprezentanty radnic měst na Karvinsku, odkud se rekrutují zaměstnanci OKD. Volají po urychlené tvorbě nových pracovních míst v jiném odvětví, než je hornictví.

„Tady se opět ukazuje, že není možné spoléhat na jednoho velkého a léta relativně stabilního zaměstnavatele. Stát tady desítky let podporoval jednostranné zaměření trhu práce a nestaral se o alternativy, z regionu se vycucalo, co se dalo, a málo se k nám vracelo. Karviná sice má zaplněnou průmyslovou zónu, ale tahle nabídka jiné práce nemůže stačit. Stát musí lidem urychleně nabídnout nové pracovní možnosti tady v regionu," myslí si karvinský primátor Tomáš Hanzel.

V této souvislosti připomněl, že je nutné urychlit budování zóny Barbora a k tomu je třeba znovu nastartovat obnovení dotací na rekvalifikace pro novou práci, lákat investory dalšími pobídkami.

Podobně přemýšlí také náměstek primátora Havířova Eduard Heczko. „Jako člověk, který léta v hornictví dělal, vím, jak to je. Ano, hornictví tu nebude navždy, a proto je třeba zdejším lidem s dostatečným předstihem zajistit nové pracovní příležitosti," myslí si Eduard Heczko.

Ondřej Feber, starosta Stonavy, na jejímž katastru fungují tři šachty, si myslí, že postupný útlum těžby a restrukturalizace regionu je věcí státu.

„Pokud je mi známo, zatím se touto problematikou začala vážně zabývat pouze úřednická vláda Miloše Zemana. Jsem zvědavý, zda v tomto duchu pokračovat nová vláda bude," řekl Feber.