Dohromady dluží lidé na Karvinsku jen na jistině téměř sedm a půl miliardy korun. Ze zkušeností exekutorů přitom vyplývá, že spousta lidí dluží za základní věci, jakými jsou zdravotní pojištění, nájem, elektřina či účet za telefonní služby.

Vůbec nejvyšší procento zadluženosti v okrese vykazují obyvatelé Doubravy, kde z 1052 obyvatel starších 15 let je v průměru čtyřmi exekucemi najednou zatíženo 171 lidí.

„O této situaci u nás v obci i v okrese bohužel víme a ve svazku obcí a měst se tím podrobně zabýváme. Jedním z důvodů problému jsou určitě nízké platy, valnou většinu dlužníku u nás ale tvoří ti lidé, kteří nepracují vůbec, pobírají různé sociální příspěvky a tyto benefity pak zneužívají. Například na sociální příspěvky na bydlení si tito lidé vypůjčí další peníze a při zpětném vymáhání není jejich půjčky z čeho získat zpět, protože nemají žádný příjem,“ komentuje nelichotivou statistiku starosta Doubravy Pavel Krsek.

Jedinou cestou z problému je podle něj změna zákona, která by sociální příspěvky na bydlení posílala rovnou nájemcům těchto lidí či obcím.

Lidem chybí finanční rezerva

Vedle zmiňovaných případů se však do problémů s placením svých závazků dostávají podle vedoucí ostravské pobočky Poradny při finanční tísni Zdeňky Svobodové lidé nejčastěji proto, že si neumějí vytvořit žádné finanční rezervy. Do potíží se splácením se pak může jedinec dostat i v případě nečekaného snížení příjmu. Třeba proto, že je na dlouhodobé nemocenské.

Podobně vysoká čísla jako v Doubravě vykazují i města Orlová či Karviná, kde dluží dohromady zhruba 11 tisíc lidí přes 2 miliardy korun. Naopak nejlépe jsou na tom obyvatelé Těrlicka či Dětmarovic, kde je exekucí zatížen jen asi každý 30 člověk.

„Samozřejmě stačí pohled na statistiku dlouhodobě nezaměstnaných a je jasné, že na tom Karviná statisticky asi ani nemůže být jinak. Za tento stav může i plíživý vývoj po restrukturalizaci průmyslu v 90. letech a pozdější trend zabydlování starých domů soukromých vlastníků lidmi, kteří nepracovali a nepracují a programově žijí z dávek oni i jejich početné rodiny,“ vysvětluje mluvčí Karviné Šárka Swiderová.

Podle ní se však radnice samotná snaží využívat zákonných možností k tomu, aby snížila dluhy vůči městu. „Rada města například stále uděluje souhlasy s přidělením dávek na bydlení pro lidi evidované na úřadech práce a svůj souhlas podmiňuje splácením dluhů vůči městu,“ dodává mluvčí.

Podle zástupců měst v okrese je běžnou praxí v boji proti nelichotivé statistice i snaha zvýšit finanční gramotnost obyvatelstva či práce s dlužníky v terénu.

Pavla Krůčková