V Moravskoslezském kraji žilo podle Zprávy o stavu demence vydané Českou alzheimerovskou společností (ČALS) v roce 2014 téměř 16 tisíc lidí trpících demencí přičemž Alzheimerova nemoc je její nejčastější příčinou. V celé republice to byl až desetinásobek nemocných, což je čtvrté nejvyšší číslo v republice.

Když si společnost Domov Alzheimer (DA) před zhruba třemi lety pronajímala od Lázní Darkov tehdy nevyužitou hlavní budovu starých lázní v Darkově, mnozí kroutili hlavami, cože tam chtějí provozovat za zařízení. Dnes má DA Darkov v domově se zvláštním režimem (DZR) stoprocentní obsazenost lůžek.

„Aktuálně máme 92 registrovaných lůžek DZR, dalších 27 lůžek budeme registrovat a následně otevírat po rekonstrukci výtahu. Zahájení rekonstrukce předpokládáme letos v červnu," řekl Deníku ředitel DA Darkov Zbyněk Gembiczki.

Moravskoslezský kraj provozuje v okrese dvě zařízení, která poskytují sociální služby osobám s onemocněním Alzheimerovou demencí. „Všech 203 lůžek v zařízeních se zvláštním režimem v Petřvaldu a Karviné, zařazených do Sítě sociálních služeb Moravskoslezského kraje, je naplněno," říká Daniel Rychlík, vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu MSK.

Odborníci odhadují podíl pokryté populace na necelých 10 procent, zatímco třeba ve Francii se o každého druhého člověka postiženého demencí starají sociální pracovníci, v Německu o každého čtvrtého. V České republice je podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb stále deset až patnáct tisíc neuspokojených žádostí.

„Pokud bychom chtěli v České republice nabízet obdobný objem služeb, jako je tomu průměrně v Evropě, museli bychom stávající kapacity ztrojnásobit," píše se ve Zprávě o stavu demence 2015, kterou vydala ČALS.

Na lepší časy se sice zřejmě blýská, ale ne tak rychle, jak by bylo potřeba. Jak Deníku řekl Daniel Rychlík z krajského úřadu, aktuálně není v okrese Karviná konkrétní krajský projekt na vybudování dalších domovů se zvláštním režimem.

„V Karviné se připravuje rekonstrukce a navýšení kapacity stávajícího domova se zvláštním režimem, a mapují se další případné možnosti rozvoje této potřebné služby," řekl Rychlík.

A nabízí tímto šanci soukromým projektům. Ty už úspěšně fungují v Karviné i Havířově, a to přesto, že v komerčních zařízeních je péče dražší.

„Aby nám ekonomika vycházela, potřebujeme z jednoho lůžka výnos 27 tisíc korun měsíčně. Od klienta požadujeme 18 tisíc. Další náklady pokrývá příspěvek na péči (ten stát poskytuje nesoběstačným lidem ve výši 800-12 000 měsíčně pozn. red.) a úhrady od zdravotních pojišťoven," řekl MF Dnes Ľubomír Vais z firmy EBM, která provozuje domovy seniorů pod značkou GrandPark.

Zařízení pod touto značkou funguje přesně rok v Havířově. K dispozici má v DZR 107 lůžek.

„Vzhledem k tomu, že GrandPark Havířov začal přijímat klienty teprve před necelým rokem, máme stále ještě volná místa. Takže pokud někdo akutně potřebuje sehnat péči a ubytování pro seniora se sníženou soběstačností, můžeme žadateli vyhovět velmi rychle," říká ředitelka havířovského GrandParku Renata Vávrová.

V současné chvíli je GrandPark Havířov (z celkových 149 lůžek) naplněn zhruba z 50 procent. Většinu lůžek má právě v DZR.