Qásek, Pikard, Excelent nebo třeba Trubač. I to jsou názvy piv. Nejedná se však o velké pivovary, které by ročně vařily stovky tisíc hektolitrů piva, jež by se stáčely v hospodách po celém kraji a prodávaly v obchodech. Jsou to názvy piv, které se vaří v takzvaných minipivovarech. Ty mají roční výstav do deseti tisíc hektolitrů a zpravidla se od velkých pivovarů liší zejména technologií a výrobním postupem. Jsou tradiční a z větší části jsou tady piva vařena manuálně sládkem, kdežto ve velkém průmyslovém pivovaru už je celý proces plně automatizován.

V Moravskoslezském kraji je v současnosti přes dvacet minipivovarů s tím, že letos se otevřely čtyři a další by měl přibýt příští rok v Karviné. Pivaři tak mají pestrou paletu zajímavých zlatavých moků, které mohou ochutnat.

„V našem kraji je minipivovarů přehršel, dokonce bych si troufal tvrdit, že jinde tolik minipivoarů není. Řekl bych, že jejich počet je na hranici, kdy si ještě nelezeme do zelí. Pivní turisté se tak mohou na široké nabídce skutečně vyřádit," řekl Deníku Vít Ulman z minipivovaru Koníček ve Václavovicích. Tady vaří tři tisíce hektolitrů piva ročně a rozvážejí do zhruba padesáti restaurací v okolí.

„Pivo pasterizujeme, takže ve správných podmínkách vydrží i tři týdny. Rozhodně ale nechceme jít cestou velkého prodeje a lahvových piv. Přistavili jsme novou budovu s varnou a také jsme zlepšili technologii vaření, takže jsme schopni vyrobit větší množství při stabilních teplotách a tlaku, takže pivo je vyčeřené, protože kvas si sedne na dno," popsal Vít Ulman. Oblíbeným minipivovarem na Ostravsku je například Zámek Zábřeh se svým pivem Pikard, který tradičně k příležitosti různých svátků vaří například i medošípková nebo kaštanová piva.

„Rostoucí zájem o piva z minipivovarů je logickým chováním spotřebitelů, chtějí bohatou nabídku a různorodost chutí, stylů a kombinací, velice důležitou roli v tom hraje také gastronomie, protože pivo je její nedílnou součástí. Obnovuje se a vrací do naších zeměpisných šířek to, co sem vždy patřilo pivní kultůra ale v tom dobrém slova smyslu," vysvětlil Radovan Koudelka ze Zámku Zábřeh. Zároveň dodal, že rozdíl mezi Moravskoslezským krajem a zbytkem republiky je nevelký.

„Snad jen oproti některým krajům, jako jsou například jižní Čechy, více chmelíme, což je dáno místní zvyklostí na vyšší hořkost. A pak se také dá říci, že čím blíže k západním hranicím, tím je širší nabídka druhů piv, které jsou oblíbené za hranicemi tedy například weizeny nebo nakuřovaná piva. Ale v principu je v tomto ohledu český konzument konzervativní, chce hlavně dobrý český ležák," doplnil s úsměvem manažer Zámku Zábřeh.

Ve Štramberku uvařili pivo s příchutí štramberských ušíNejen na vánoční sváteční večery, ale vůbec na celé zimní období se může hodit novinka z varny Městského pivovaru Štramberk pivo Ušák s příchutí a vůní proslulých štramberských uší.
„Jde o polotmavý čtrnáctistupňový speciál," říká sládek pivovaru Petr Krpec.
Pivo vznikalo několik měsíců, než se sládkovi a jeho kolegům podařilo „vyladit" ho tak, aby byl nápoj lahodný a sladila se chuť piva s chutí a vůní koření.
„Použili jsme koření, které dává onu specifickou chuť štramberským uším, tedy badyán, skořici, anýz, hřebíček, nové koření a zázvor. Poměr přísad je ale tajemstvím," dodává sládek Petr Krpec.
Po několika zkušebních várkách je podle něj zjevné, že aromatickou novinku si velmi rychle oblíbili mladí milovníci piva a také ženy.
„Jde o méně chmelené pivo s dominantní příchutí koření a použili jsme dva druhy sladu," popisuje složení piva sládek. Ušák před čepem leží minimálně měsíc v tanku.

Související článek: Štramberské uši od Hezounů mají už i tekutou podobu