Krajský úřad navíc akci podpořil masivní propagační kampaní, po obcích a městech jezdí úředníci, kteří lidem vysvětlují technické detaily, pomáhají se sepisováním žádostí o dotace a podobně.

Bude to mít efekt? Na tuto otázku si dnes nikdo netroufne odpovědět, nicméně čísla z minulých let mnoho důvodů k optimismu nedávají. V celkem šesti předchozích výzvách v letech 2012 až 2015 se v kraji vyměnilo čtyři tisíce kotlů (a stálo to přes 200 milionů korun), podle údajů krajských úředníků pouze 94 žadatelů uvedlo jako své bydliště okres Karviná.

„Toto však nemusí být počet skutečně vyměněných kotlů v daném okrese. Někteří žadatelů totiž odstoupili od podané žádosti, a jelikož polovičku žádostí administroval Státní fond životního prostředí, nemáme všechny počty zrealizovaných žádostí," říká Marek Bruštík, vedoucí Oddělení ochrany ovzduší a integrované prevence Úřadu MS kraje v Ostravě.

Jak dodala mluvčí karvinské radnice Šárka Swiderová, v minulosti se navíc dalo měnit kotle nejen v nemovitostech, kde má člověk trvalé bydliště, ale také v rekreačních objektech.

„Víme o mnoha takových případech, kdy lidé sice uvedli v žádosti o dotaci trvalé bydliště někde v okrese Karviná, ale kotel měnili třeba na chalupě v Jablunkově," říká Šárka Swiderová s tím, že jen v Karviné by podle neoficiálních odhadů potřebovaly nový kotel stovky rodinných domů.

Kde je problém?

Proč je tedy zájem o dotace tak malý? Podle dětmarovického starosty Ladislava Rosmana je stávající systém dotací špatně nastavený.

„Například v tom, abyste získali státní dotaci, musíte si koupit složitý automatizovaný kotel nebo kotel s ručním přikládáním se složitou regulační soustavou topné vody, který je hodně drahý. Přitom se dá vyhovět evropským normám a pořídit si kvalitní kotel, který splňuje 4. emisní třídu, jenže podmínky státu jsou, jaké jsou," říká rezignovaně Ladislav Rosman.

Druhý „dotační" šíp, který minul terč, je ten, že většina obcí na Karvinsku je plynofikována. „Nové kotle na tuhá paliva si fakt pořizují jen jednotlivci," říká starosta Těrlicka Martin Polášek.

Mluvčí Českého Těšína Dorota Havlíková je přesvědčena, že lidi odrazuje nejen potřeba vydat desítky tisíc korun na pořízení a montáž kotle a celé topné soustavy předem (peníze lidé dostanou až zpětně se zpožděním několika měsíců pozn. aut.), ale někdy také nutnost měnit kromě kotle také radiátory, okna či nechat dům zateplit.

„Taková investice je v řádu statisíců, navíc na další zmíněné výdaje se dotace nevztahuje," naznačuje Havlíková, proč se lidé do výměny kotlů tolik nehrnou.

A teď něco aktuálně z praxe. Včera se konaly první konzultace se zájemci o kotlíkové dotace v Dětmarovicích. Na obecním úřadě lidem radili odborníci z krajského úřadu a Státního fondu životního prostředí.

Zájem byl průměrný. Hodinu po začátku konzultací si přišlo pro informace asi patnáct lidí. Poradit se přišel i Radomír Bronček z Doubravy. Plánuje si do domu pořídit zplyňovací kotel na tuhá paliva.

„Je to sice spousta peněz, ale snad se mi podaří získat většinu nákladů z dotací jak od kraje, tak od státu i obce. Stejně bude potřeba staré kotle do roku 2022 zlikvidovat, tak proč toho teď nevyužít?" řekl Deníku. Starostové řady obcí v okrese přiznávají, že zájem lidí o dotace navýšené o příspěvek obce je velmi slabý. Motivací ke koupi nového kotle mohou být i příspěvky obcí.

„My jsme už loni z rozpočtu vyčlenili asi půl milionu korun, pro každého žadatele patnáct tisíc korun, právě na podporu výměny starých nevyhovujících kotlů, a měli jsme jednoho zájemce," říká dětmarovický starosta Ladislav Rosman.

Příspěvek z obecních peněz žadatelům o tzv. kotlíkové dotace už přislíbili například v Bohumíně, Karviné, Dolní Lutyni a dalších obcích.