Rozhovor vyšel v rámci projektu Deníku Pomozme lidem, pomozme kraji - více zde

Koncem devadesátých let minulého století tak Václav Jakeš dostal od vedení Třineckých železáren (TŽ) nelehký úkol vytvořit nové pracovní příležitosti v nových projektech. „Bylo totiž potřebné zaměstnat i ženy s nízkým stupněm vzdělání a změněnou pracovní schopností. Tedy ženy, které by na trhu práce měly nulovou šanci pro umístění. A tak se zrodil projekt Třinecký vkus, tedy firma, která by produkovala osobní ochranné pracovní prostředky, například montérky, rukavice, košile, a později široký sortiment výrobků ze šicí dílny. Ženy bylo potřebné nejprve rekvalifikovat, neboť ani jedna z nich neměla vzdělání v oboru jako šička, bylo potřebné zorganizovat prostory pro šicí dílnu a vybavit je po stránce technicko-technologické a založit společnost s ručením omezeným. Podařilo se nám to v rekordním čase tří měsíců," říká v úvodu rozhovoru Václav Jakeš.

Jak začátky firmy vypadaly, kolik jste měli zaměstnanců a dokázali jste si na sebe vydělat?

Činnost firmy Třinecký vkus byla oficiálně zahájena 16. září 1999 za účasti tehdejšího předsedy vlády Miloše Zemana. V dílně pracovalo pětadvacet šiček. V roce 1999 činil zisk firmy 4114 korun, čili firma byla v plusu od samotného zrodu. Třinecké železárny mi daly šanci vymyslet tento projekt a uskutečnit ho s tím, že může dojít k jeho dalšímu rozvoji.

A ten, jak je zřejmé, opravdu nastal…

Životnost projektu z ekonomického hlediska nepřevyšovala dva roky. Proto bylo nutné rozhlédnout se po dalším rozšíření projektu tak, aby byl ekonomicky úspěšný a zároveň naplňoval potřeby TŽ. Tak vznikla prádelna pro osobní ochranné pracovní prostředky a také jsme se pustili do jejich distribuce. Zpočátku jsme fungovali jen pro TŽ a jejich dceřiné společnosti, později pro firmy z regionu. V roce 2001 byla činnost firmy rozšířena o servis v oblasti bezpečnosti a hygieny při práci, o rok později byly servisní služby rozšířeny o středisko ochrany ovzduší, vod a ekologie, čímž byl završen komplementární přístup k ochraně zdraví při práci.

V roce 2004 změnila firma název a o rok později otevřela svou pobočku v Ostravě. Co bylo důvodem těchto kroků?

V roce 2004 firmu už charakterizovaly činnosti jako služby a servis ochrany pracovního, životního prostředí, ekologie a bezpečnosti při práci, proto bylo nutné zákazníkům ozřejmit tyto činnosti už i v názvu a firma přešla na nový název Enviform jako environmentální formování. V této době už pracovala firma pro zákazníky nejen v regionu, ale celé ČR. Začaly vznikat také filiálky v Ostravě, později v Kyjově, Starém Městě na Moravě, dnes jsou tyto filiálky na Kladně, v Praze a Bohumíně. Dalším zlomovým okamžikem pro firmu bylo uplatnění takzvaného multidisciplinárního přístupu ke zdraví, jehož součástí je i systém kvality a laboratoře, zkušebny, či kvantometrie. Dnes je firma akciovou společností, flexibilní, konkurenceschopná, se všemi ambicemi dalšího rozvoje.

V roce 2010 společnost Enviform překročila obrat sto milionů korun, o rok později jste obrat zdvojnásobili. To už ale určitě vyžadovalo hodně nových nápadů, za kterými stálo hodně úsilí…

Multidisciplinární přístup k ochraně zdraví využívající potenciálu jednotlivých akvizic má tu vlastnost, že není upotřebitelný pouze pro oblast ochrany zdraví, ale dovolí rozvoj každé akvizice jako takové. Příklad: laboratoř ovzduší zprvu měřila pouze deponovaný prach, dnes měří emise i imise všech tuhých plynných látek u celé škály zdrojů, malými počínaje a konče zvláště velkými zdroji. Stejně tak jsou využity laboratoře vod, hygienická laboratoř, zkušebny a kvantometrie. Mohl bych jmenovat i další. Permanentní inovace a snaha být na špici firem poskytujících služby výše uvedeného charakteru vedly ke zdvojnásobení obratu v roce 2010.

V současnosti má společnost 320 pracovníků a devět pracovišť mimo třinecké sídlo společnosti. Očekáváte další rozvoj i v následujících letech?

Projekt postupem času přerostl v plně hodnotnou úspěšnou firmu, která se stále rozvíjí. Například v Kladně pracuje dceřiná společnost firmy Enviform CZ Fermet zabývající se zkušebnictvím a laboratorními analýzami. Ve firmě pracuje čtyřicet zaměstnanců.

Počátkem letošního roku jste získali jako první firma v ČR ocenění Silné pracoviště. Čím jste si ho zasloužili?

Naše firma dostala už do vínku sociální rozměr. Vedení si po celou dobu uvědomuje, že spokojenost zaměstnanců je alfou a omegou úspěchu. Proto ve firmě funguje takzvaný kodex zaměstnance, kolektivní smlouva s odborovou organizací a firemní politika. Snahou vedení je, aby její zaměstnanci spojili své životní plány, kariérní růst a vlastní ambice s firmou, ve které pracují. Vedení firmy se pravidelně setkává se všemi zaměstnanci jednotlivých úseků, vysvětluje taktiku a strategii, seznamuje s ekonomikou a spolu plánují další firemní růst. Snažíme se podpořit vlastní iniciativu zaměstnanců a využívat sebeukázněnosti jednotlivce a upřednostňovat takový přístup před striktním udělováním úkolů. Naší snahou je rovněž vnášet klid, rozum a proporci na pracoviště jasně vytvořenými podmínkami pro pracovní činnosti a sdělením, že firma se bude dále rozvíjet, zároveň dáváme na vědomí všem jistotu pracovní příležitosti.

Z vašich odpovědí je zřejmé, že patříte mezi ty šéfy firem, kteří nejen dokáží úspěšně podnikat, ale přitom nezapomínají na své zaměstnance. Co by podle vás měl umět a hlavně dělat dobrý manažer?

Dobrého manažera charakterizují desítky znaků od jeho intelektových schopností, znalostí, vědomostí, umu, sociální inteligence, IQ až po odbornou způsobilost. Především by to však měl být lidsky správný člověk na správném místě.