A používal to i v inzerátech proti ČSSD. Ta mu oplácela podobnými inzeráty s tím, že je to zastírací manévr a s těžbou souhlasil i ministr životního prostředí za ANO Richard Brabec (který to pak svedl na chybu úředníka).

K zamotané přestřelce se včera poprvé vyjádřili Australané. Keith Coughlan, generální ředitel firmy European Metals Holdings (EMH), na setkání s českými novináři popřel, že by za firmou stál někdejší vlastník OKD Zdeněk Bakala. Firma zároveň zveřejnila jména hlavních akcionářů a kompletní seznam předá české vládě.

„Jméno Bakala se tam neobjevuje,“ zdůraznil Keith Coughlan. Jakoukoliv spojitost s lithiem popřel v minulém týdnu i sám Bakala.

Australané včera popřeli také tvrzení, že těžařská firma je evidována na Britských Panenských ostrovech, které jsou považovány za jeden z daňových rájů, kam se „ulévají“ firmy. „Existuje pouze jedna společnost European Metals Holdings Limited – australský subjekt není pobočkou subjektu vedeného na Britských Panenských ostrovech,“ zdůraznil šéf firmy Keith Coughlan.

Australané podle něj nemají žádný záložní plán, pokud by stát zrušil memorandum o spolupráci. K takovému kroku vládu zavázala sněmovna na poslední mimořádné schůzi před volbami. Nechtějí vyhrožovat arbitráží či žalobami.

Firma je připravena dostát svým závazkům z memoranda – mimo jiné se státem postavit závod na zpracování oxidu lithia. Ten je považován za základní surovinu pro výrobu baterií pro elektromobily. S těžbou lithia by mohl australský investor začít pod Cínovcem v roce 2022. Plánuje dobýt za 21 let 37 milionů tun rudy.

V Česku je držitelem povolení k průzkumu firma Geomet, kterou kolem roku 2007 založili čtyři čeští geologové. V roce 2012 do firmy jako investor vstoupila firma EMH, která má zkušenosti ze západu Austrálie a pokoušela se těžit i rudy v Africe.

Geomet za posledních pět let investoval do průzkumu pod Cínovcem 350 milionů korun. V čele Geometu od jara stojí Richard Pavlík, zkušený těžař, který dlouhá léta pracoval pro OKD (odtud spojování s Bakalou?) a studoval těžební průmysl v Austrálii. Předběžné studie podle něj hovoří o tom, že pod Cínovcem je surovina v odhadované hodnotě skoro 12 miliard korun. Odhady o zásobách za biliony korun považuje za nesmyslné. Spíše než na těžebních poplatcích by podle něj stát mohl vydělat z následného řetězce – hlavně výroby baterií.

První fabrika  na baterie (nazvaná HE3DA) už vzniká v Horní Suché na Ostravsku. Stojí za ní vědec Jan Procházka a investor Radomír Prus, kteří jsou držiteli patentů nového typu lithium-iontových akumulátorů. 

Těžba lithia na Cínovci každopádně není hotovou věcí. Firma Geomet začne na přelomu roku zpracovávat finální studii proveditelnosti. „U nás je situace specifická v tom, že se lithium musí na Cínovci separovat z takzvaného cinvalditu, což jinde není,“ popsal Deníku Pavlík. V Austrálii či v Srbsku získávají potřebný oxid lithia jinými způsoby. Pro Česko je nutné vymyslet vlastní cestu.

Ke kritikům těžby se kromě politiků přidávají i ochránci přírody.  Ekologická organizace Greenpeace mimo jiné připomněla, že stát nedávno zmrazil těžební poplatky na příštích pět let. Navíc se úhrada stanovuje z čistého kovu, nikoliv ze sloučeniny uhličitanu lithného. V dnešních cenách by to podle Greenpeace byla necelá jen miliarda korun za 21 let těžby. Ekologové proto navrhují návrat ke starým pravidlům – aby stát dostal deset procent tržní ceny z prvního odbytového produktu, tedy z uhličitanu lithného.