Čistírna odpadních vod (ČOV) pro Frýdek-Místek a některé okolní obce provozovaná Severomoravskými vodovody a kanalizacemi Ostrava působí opuštěně. Na přítomnost obsluhy tu ukazují lopaty, vidle či šufanky – naběračky na dlouhém bidle. „Ty patří údržbářům, jinak je linka automatizovaná,“ usmívá se mluvčí podniku Marek Síbrt.

Nejen pecky ze švestek

Sem tam projede cisterna. „Odvážejte si hadice!“ přikazuje řidičům fekálních vozů správa ČOV. Kam neustále protéká z kanalizačních sítí to, co ve městech, vesnicích a firmách splachují do záchodů nebo vylévají do umyvadel. Lapačky a česla na nejhrubší nečistoty zachycují tentokrát i slušné množství pecek ze švestek (bezesporu pozůstatek z palírny).

Dvaatřicet beskydských vrcholů a stejný počet vrcholků opět zdolávají turisté a sdílejí své fotky.
Dobro v Beskydech, zdolávají vrcholy a podporují nemocného Matýska, přidáte se?

U jemnějších česlí pro frakci tří až dvaceti milimetrů a šnekovými dopravníky je to docela „eklhaft“, do kontejneru padají pozůstatky toaletních papírů, ubrousků i jiných drobnějších předmětů. Cedule s předpisy BOZP nařizují personálu nosit ochranné overaly, brýle, rukavice, masky. „Pevný odpad se samozřejmě pravidelně vyváží,“ poznamenává Marek.

Sražené tuky!

Totéž platí i pro nahnědlé koule poskakující na hladině v sousední části ČOV. Sražené tuky, to je pohled pro hospodyňky a kuchtíky! „Tento lapač funguje na principu vhánění stlačeného vzduchu ode dna nádrží, tukové látky se shlukují a vyplouvají na povrch,“ uvádí mluvčí. A poslední fází mechanického čištění jsou kruhové nádrže, kde se usazují kaly.

Následuje biologická část, do hry vstupují bakterie i jednobuněčné organismy jako jsou měňavky či bičíkovci.

Internetová mapa se vskutku zajímavou lokalitou v Čavisově západně od Ostravy.
Jonášovo kopulační zákoutí? Mapy ho ukazovaly, zdejší neznali!

„Ve svém metabolismu si poradí až s devětadevadesáti procenty organického znečištění vody,“ popisuje mluvčí u další obrovské jímky, kde to doslova žije. Neustálým vháněním kyslíku se „žravé“ bakterie náramně aktivují, hladina pění a šumí.

Kachny a vyhnívací část

V nádržích nejblíže řece Ostravici si libují kachny, celé hejno. Jsou ve vodě prosté organického znečištění, dusíkatých látek a fosforu. Kaly zůstávají ve vyhnívací části a biologickými procesy se mění na bioplyn – spalovaný poté v kogenerační jednotce.

Oblast naproti bývalé koksovny v ostravském obvodě Mariánské Hory a Hulváky vypadá jako jedno velké smetiště, leden 2022, Ostrava.
Komunita z garáží u „Švermy“ v Ostravě: Bordel tu neděláme my, ale jiní!

„Podstatný přínos k hospodaření čistírny,“ líčí Marek k energetickému využití. Vyčištěná voda míří kanálem s kachličkami do řeky.

Se zajímavými údaji nakonec přichází Honza sedící na dispečinku a kontrolující provoz ČOV ve Sviadnově: „Štědrý den byl průtok vody 17 500 kubíků, zatímco na Boží hod to dělalo 25 500 kubíků. To se jistě všude umývaly zbytky z večeře.“ Nárůst zaznamenávají i na Silvestra či Nový rok, kolem třiadvacet tisíc metrů krychlových, to je asi o třetinu navíc.