„Výsledkem mnoha setkání a jednání bylo 42 variant s pěti různými scénáři, které se průběžně vyhodnocovaly z pohledu výše investic i ekologického hlediska. Na základě analýz jsme přistoupili k hlasování. Uhelná komise rozhodla, že vládě doporučí rok 2038,“ uvedl Havlíček.
Členem 19členné komise je i náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka, který hlasoval pro toto datum.
„Dnes jsem jako člen vládní Uhelné komise hlasoval o ukončení spalování uhlí v naší republice v roce 2038. Až do včerejška jsem byl rozhodnut žádné datum nepodpořit, ale během závěrečných jednání se podařilo do usnesení doplnit jasnou odkládací podmínku o nutnosti dostavby malých i velkých jaderných elektráren a tepláren. Bez nich by to nešlo," uvedl v pátek Jakub Unucka.
"Nebuďme černí, buďme zelení!"
"Proto jsem tento termín podpořil. Zároveň s touto technickou podmínkou je součástí usnesení i závazek ‚napumpovat‘ do tří uhelných regionů - Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje v nejbližších letech téměř 100 miliard korun, které nám pomohou se s koncem uhlí vypořádat. Neberu proto konce uhlí jako problém, ale jako šanci na opravdovou změnu našeho kraje. Nebuďme černí, buďme zelení!“ doplnil Unucka.
Do nových zdrojů by v tomto případě Česko investovalo stovky miliard korun. V roce 2050 by v případě naplnění scénáře došlo k úspoře 138 milionů tun oxidu uhličitého. Podmínkami útlumu musí být podle komise nahrazení výroby především dostavbou nových jaderných zdrojů a také zajištění energetické bezpečnosti ČR.
Podle předsedy představenstva ČEPS Martina Durčáka existují několik nejistot, které je třeba v průběhu času znovu přehodnocovat. Jedná se především o ekonomickou výhodnost navržených zdrojů energie, které mají uhlí nahradit, a také možnosti importu energie ze zahraničí.
Jednoznačné hlasování
Hlasování bylo jednoznačné. „Z devatenácti členů komise hlasovalo patnáct pro rok 2038. Dva členové se zdrželi a dva hlasovali proti,“ uvedl Havlíček.
Zástupci ekologických organizací dnes na tiskové konferenci uvedli, že ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který je jedním z předsedů komise, rok 2038 nepodpořil. Byl pro dřívější termín. Podle Jana Rovenského z Greenpeace ČR nebyly před rozhodnutím dostatečně vyhodnoceny dopady na dotčené regiony, životní prostředí, veřejné zdraví, veřejné rozpočty či teplárenství.
Brabec se dnešní tiskové konference nezúčastnil kvůli náhlé zdravotní indispozici. Tiskové oddělení ministerstva ČTK sdělilo, že je Brabec na vyšetření v nemocnici.
Celkem má komise 19 členů. Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO).
Ekologové termín kritizují
Ukončení využívání uhlí v ČR až v roce 2038 je absurdně pozdní, řekl ekolog a člen uhelné komise Jan Rovenský. Komise tento scénář doporučila na dnešním jednání. Pro rozhodování podle ekologa chyběly potřebné analýzy dopadů této verze na veřejné zdraví i životní prostředí. Nebyla také řádná odborná debata a členové komise dostali návrh usnesení příliš pozdě, řekli zástupci ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha na dnešním briefingu.
"My jsme s tím nepřekvapivě nesouhlasili nejen proto, že ten rok je absurdně pozdní, ale i proto, že komise nedopracovala většinu z těch analýz, které mají dopady útlumu uhlí," uvedl Rovenský. Při probírání materiálů se podle něj ukázalo, že dosud nebyla dořešena řada věcí.
"Zatím nebyly vůbec vyhodnoceny dopady na dotčené regiony, dopady na zaměstnance uhelného průmyslu, dopady na životní prostředí, dopady na veřejné zdraví, dopady na provozovatele a dopady na veřejné rozpočty a dopady teplárenství. Nic z toho zatím ani druhá, ani třetí pracovní skupina ještě nepředložila," řekl ekolog. Rovenský míní, že rozhodovat v takové situaci o roku konce uhlí je "zapřaháním vozu před koně."
"Já jsem navrhl, abychom kvůli tomu rozhodnutí odložili, až do doby, kdy budou analýzy hotové. A rozhodovali jsme o celé té věci najednou. Pan ministr Havlíček, k mé velké lítosti, odmítl o tomto mém návrhu hlasovat," zdůraznil ekolog s tím, že se hlasovalo jen o návrhu usnesení. To podle Rovenského předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu členům komise až ve čtvrtek večer a jeho text nebylo možné měnit.
"To hlasování dopadlo tak, že se z 19 členů uhelné komise 14 vyjádřilo pro to usnesení, dva byli proti, to jsem byl já a kolega Koželouh a dva se zdrželi, to byl zástupce ministerstva práce a sociálních věcí a pan ministr životního prostředí (Richard) Brabec." Rovenský zároveň Brabcovi poděkoval za to, že "explicitně" v diskusi podpořil ukončení využívání uhlí v roce 2033. "To je podle nás jediný reálný kompromis mezi skutečnými potřebami klimatu a řekněme zájmy průmyslu a zaměstnaneckých svazů," popsal ekolog.
Jako "velmi nepřívětivé" označil jednání i zmíněný ekolog z Hnutí Duha Jiří Koželouh. Míní, že pokud by bylo se více řešily podklady v odborné debatě, jednání by dopadlo jinak. Odbornou debatu však podle něj zastínila debata politická. I on ocenil postoj ministra životního prostředí. Koželouh uvedl, že rok 2038 je mimo racionální úvahu, protože v tu chvíli konec uhlí z hlediska jeho ekonomického výhledu musíme očekávat dříve."
"Za skandální" dnes označili rozhodnutí také zástupci ekologických organizací Fridays fo Future, Limity jsme my, Extinction Rebellion a Limity jsme my, kteří za rychlý konec uhlí od listopadu demonstrují před ministerstvem životního prostředí.