Praní uhlí

Toto označení dokonce není tak nadnesené, jak by se mohlo zdát. „Uhlí tu opravdu pereme, prochází vodní cestou. Je to v něčem podobné tomu, co známe z domácností," říká nám ředitel Závodu 1 (jeho součástí je i Důl Darkov) Václav Kabourek v prostorách největší ze čtyř úpraven uhlí, které společnost OKD využívá.

Úpravny dohromady zaměstnávají 828 lidí, ta, ve které se nacházíme, má okolo 300 zaměstnanců. „Denně jsme zde schopni vyexpedovat 15 až 16 tisíc tun uhlí," říká Kabourek.

Při procesu čištění, kterému napomáhá i obyčejná gravitace, je potřeba, aby vytěžená surovina postupovala jednotlivými procesy směrem dolů, a to z co největší výšky.

„Surová těžba z dolů vychází čtyřmi skipovými nádobami nahoru a pak prochází prvním procesem třídění, kdy se rozdělí podle různé velikosti zrn," vysvětlil Kabourek.

Celý proces „praní uhlí" začíná v třináctém patře obrovské budovy, plné mohutných a zpravidla velmi hlučných strojů pokrytých černým prachem. I když právě zde se dozvídáme, že pro zkušené oko rozhodně není černá jako černá.

„Kolegové, kteří s materiálem pracují denně, dokáží už pohledem poznat, kolik se v surovině nachází hlušiny," dodává Kabourek.

Ta se pak musí od uhlí oddělit. „Až 40 procent vytěženého materiálu je hlušina, odděluje se ve vodě pomocí základních gravitačních zákonů," vysvětluje ředitel.

Hlušina, tedy hornina původně přimíchaná do vytěženého uhlí, se v současnosti využívá zejména při revitalizaci těžbou zničené krajiny. V surovině se ale mohou nacházet i jiné předměty, které už není tak snadné odstranit, sděluje nám ředitel nad pásy, které sice má s tovární výrobou spojené zřejmě většina laické veřejnosti, zde jde ale o jediný úkon, který takto probíhá, zbytek procesu se již podařilo svěřit počítačům.

„Jedná se o dřevo nebo plasty. Na ty žádný magnet nefunguje, musí se vytřídit postaru, ručně," popsal Kabourek.

Na přání zákazníka

Výsledný produkt musí splňovat různé parametry podle požadavků zákazníků.

„Dá se říct, že každý si přeje něco jiného, jinou velikost zrn, jiné vlastnosti. Tomu se pak musíme přizpůsobovat," doplnil Kabourek.

Surovina se tak drtí, mele, vyrábí se koncentrát, pere se.

„Technologie se stále vyvíjejí, i my se snažíme inovovat, zejména v elektrotechnice a informatice," ukazuje nám ředitel přístroj v podobě obří mohutné spirály, který vymysleli v Jihoafrické republice, a v procesu čištění uhlí znamenal značné zdokonalení.

„Inovujeme to, co můžeme. Víme, že by se dala postavit i nová a lepší budova, to by ale znamenalo obrovskou investici, kterou si společnost nemůže dovolit. Nicméně, technologii ve stávající budově obnovujeme neustále," dodává ředitel Kabourek.

Podívejte se do podzemí Dolu ČSM: