Současnou situaci a výhledy do budoucna pak nastínili v rozhovoru pro Deník také moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák a jeho náměstek pro zdravotnictví Martin Gebauer.

Předchozí dva roky se řešil především nápor na nemocnice způsobený covidem-19 a množstvím pacientu s těžkými příznaky této nemoci. Jak se s touto nebývalou situací zdejší nemocnice vypořádaly?

Vondrák: Důležité je, že se s tím nemocnice vypořádaly dobře v tom smyslu, že nikdo nezůstal bez pomoci, nebo že bychom museli převážet pacienty do nemocnic v jiných krajích. To je zpráva dobrá. Horší ale je, že se v té době musely utlumit klasické plánované operace. Zároveň je třeba říct, že lékaři a sestry jsou po tom extrémně náročném období vyčerpaní, někteří jsou dokonce tak vyhořelí, že museli ve zdravotnictví skončit. A kvůli tomu teď dochází k nedostatku zdravotního personálu.

Gebauer: Já bych ještě zdůraznil, že období covidu nastartovalo i některé dobré procesy. Sice někteří zdravotníci odešli, ale tím se některé kolektivy pročistily a zůstali v nich srdcaři. Zároveň se ukázala univerzálnost zdravotníků a jejich dobrá spolupráce. A také se urychlil proces digitalizace medicíny, který je pro další vývoj nezbytný.

Čelí teď nemocnice „po covidu“ náporu pacientů čekajících na odkládané operace?

Gebauer: Plánované operace se opravdu odkládaly a ten výpadek je velký. Snažíme se to řešit, takže jsme například ve všech krajských nemocnicích prodloužili denní operační dobu – začíná se dříve, než bylo zvykem, a operuje se déle do odpoledne. Takže nyní zvládáme více operací než předtím. Nicméně bude podle mě trvat zhruba dva roky, než ten skluz doženeme a než se ta situace zase srovná. A to už nesmí nastat žádná jiná katastrofa.

Moderovaná diskuze Deníku o budoucnosti zdravotnictví v Moravskoslezském kraji v multifunkční hale Gong v Dolní oblasti Vítkovice, 22. června 2022, Ostrava.
Moderovaná diskuze Deníku o budoucnosti zdravotnictví v Moravskoslezském kraji

Ovlivňuje nynější stav i množství uprchlíků z Ukrajiny, kteří rovněž potřebují zdravotní péči?

Vondrák: Ta úvodní vlna příchodu uprchlíku samozřejmě znamenala větší nápor, protože k nám přicházeli i ti, kdo potřebovali akutní péči. Nicméně si myslím, že už je to stabilizované, a to i díky tomu, že na počet obyvatel kraje tady jsou zhruba dvě procenta uprchlíků, což není nějak významné číslo. Nápor ale čekáme zejména u dětských lékařů, kteří budou muset vystavovat ukrajinským dětem nastupujícím do škol a školek potvrzení o zdravotní způsobilosti. Nicméně i tito lékaři tvrdí, že by to měli zvládnout.

Gebauer: Sledujeme tu situaci pozorně a ukrajinští pacienti opravdu nejsou zátěží pro naše nemocnice. Řešíme tedy spíš ta potvrzení pro děti do škol a školek a také jejich povinné očkování.

Na tuto věc se dá podívat i z druhé strany – přibylo zde v poslední době ukrajinských lékařů a zdravotních sester?

Vondrák: Náš krajský tým, který objížděl ubytovací kapacity a zjišťoval i to, kde jsou nějací zdravotníci, kteří by nám mohli pomoci, zjistil, že tady máme z Ukrajiny 37 lékařů a 27 sester, které jsme zařadili do našich nemocnic. Ale plné zařazení do práce podle jejich specializace je bohužel složitější.

Gebauer: Ano, tito lékaři a sestry jsou zařazeni do nemocnic, ale v nich bohužel nevykonávají přímo svou profesi. Na to se jim totiž nejprve musí nějakou českou lékařskou autoritou uznat jejich ukrajinský lékařský diplom, pak musí udělat zkoušky z češtiny, a nakonec ještě musí udělat aprobační zkoušku. Teprve poté mohou nastoupit přímo do svého oboru, do té doby tady jen pomocné věci. Přitom by nám hodně pomohlo, kdyby třeba Ukrajinští stomatologové už nyní ošetřovali aspoň ukrajinské pacienty, kteří potřebují zubní péči, když je u nás zubařů nedostatek. Stejně tak by ukrajinští pediatři mohli ošetřovat ukrajinské děti. To ale bohužel naše zákony zatím neumožňují.

Zubařů je nedostatek.
Chybějící zubaři v MS kraji: ministr dostal analýzu, jak situaci řešit

Když byste měli zhodnotit cestu, kterou krajské nemocnice ušly za poslední roky – kde vidíte největší posun a zlepšení?

Gebauer: Podařilo se nám zlepšit spolupráci a komunikaci mezi krajskými nemocnicemi, ale i s dalšími zdejšími nemocnicemi, ať už soukromými nebo s fakultní nemocnicí. Dále se nám podařilo přístrojově dovybavit naše nemocnice, které teď mimo jiné všechny mají magnetickou rezonanci, jež je stěžejní a nejlepší pro kvalitní diagnózy pacientů. Jsem také rád, že jsme udělali smlouvu s ostravskou i s olomouckou univerzitou co se týče spolupráce jejich mediků a našich nemocnic. Věřím, že když tady budou mladí lékaři na povinné praxi, tak se tady usadí, zalíbí se jim u nás a budou pak v našem zdravotnictví pracovat.

V čem jsou krajské nemocnice na špici, co se týká odbornosti?

Gebauer: V Karviné je to určitě oční oddělení a také chirurgie specializující se na prsa. Ve Frýdku-Místku je to interní oddělní, v Havířově máme výbornou urologii, v Opavě je skvělé infekční oddělení. A tak bych mohl pokračovat. Máme zkrátka nemocnice, kde každá z nich se může pochlubit svým top oddělením.

Vondrák: Zdravotnictví v kraji je celkově na vysoké úrovni – síť nemocnic včetně soukromých a včetně fakultní nemocnice je v našem kraji skutečně silná. A já věřím, že se to projeví v lepším zdraví zdejších lidí.

Kde naopak narážíte ve zdravotní oblasti na problémy, co se zatím nedaří vyřešit?

Gebauer: Já si myslím, že to jsou lidské zdroje – nedostatek lidí ve zdravotnictví.

Vondrák: Ano, to musím potvrdit, vidím to stejně. Tím, že je těch lékařů a sester málo, tak si je nemocnice přetahují, někteří odcházejí úplně pryč do zahraničí. A nám tady pak lékaři chybí. To je opravdu velký problém.

Zubní ambulance, ilustrační foto.
Zubařské "psycho", pacienti z Opavska jezdí k lékaři do Polska, Olomouce i Brna

Nedostatek lékařů trápí mnoho lidí, nejvíce se řeší to, že tady máme málo zubařů. Existují sice snahy a aktivity, jak to řešit, ale zatím je situace stále špatná. Co je třeba podle vás udělat, aby zde byl zubařů dostatek?

Vondrák: Máme málo stomatologů, protože mnoho z nich už je ve vyšším věku, a když skončí, tak po nich zůstane kartotéka s dvěma tisíci pacienty. A ti mladí, kteří nastupují, si jich do kartotéky berou už jen pět šest stovek. Takže za každého staršího potřebujete mít minimálně tři mladé zubaře. Je to tak proto, že oni se samozřejmě chtějí pacientům věnovat pečlivěji, a to zabere více času. Ale tím pádem jich musíme mít na lékařských fakultách více, aby zvládli nahradit ty, kteří odcházejí do důchodu. V našem kraji je zhruba sto tisíc lidí bez zubaře, ty čísla teď ještě s pojišťovnami upřesňujeme. A my musíme hledat řešení, aby i oni zubaře měli. Například investujeme do budování zubařských center a pomáháme s vybavením ordinací. Ten provoz už si pak ale každý zubař musí zajistit sám.

Gebauer: Poslední příklad z praxe je, že paní starostka obce Ostravice byla aktivní, našla prostor, nechala ho zrekonstruovat a my jsme jako kraj koupili křeslo a další vybavení a pomáháme sehnat zubaře. Něco podobného běží v dalších obcích v kraji. Toto dokážeme podpořit a věřím, že to pomáhá řešit danou situaci. Ale jak řekl pan hejtman – na čísle, kolik v našem kraj nyní chybí stomatologů, se nyní pracuje. Ale víme, že kdyby každý zubař, který teď tady funguje, měl ve své kartotéce 1700 pacientů, tak nemáme problém.

František Kuba
Poznámka Fidela Kuby - Zubní armagedon

Medicína se vyvíjí rychlým tempem, nastupuje řada nových technologií. Říkali jste, že digitalizaci zdravotnictví a zavádění telemedicíny urychlilo covidové období. Jak jsme tedy na tom v této oblasti?

Vondrák: Když jsem nastoupil v roce 2017 do sněmovny, tak se vedla dlouhá diskuse kolem e-receptů. Někteří politici proti tomu hřímali. Ale nebýt e-receptu, tak jsme ten covid nepřežili. A digitalizace jsou i další věci, jako evidence očkování nebo elektronické neschopenky, což lidem také pomáhá. My jsme pak udělali i další věci, jako je zavádění telemedicíny, která pomáhá kompenzovat už zmíněný nedostatek lékařů. Je to pro nás strašně důležitá oblast, kde řešíme celou řadu dalších projektů.

Začali jsme tématem covid-19, tak se k němu ještě vraťme. Nyní se tato nemoc už moc neřeší, ale na podzim může přijít další vlna. Zvládne ji naše zdravotnictví opět čelit?

Gebauer: Nečekáme na podzim nějaký velký nápor na hospitalizace, ale kdyby tady přišla nějaká extrémně se šířící varianta covidu, tak jsme se za ty předchozí dva roky naučili zavést rychlá opatření v nemocnicích, jak to zvládnout. Personál máme vyškolený, kapacity také máme.

A co očkovací centrum – počítáte s tím, že by zase bylo otevřené i jedno velké na Černé louce? Bude podle vás potřeba další dávka vakcíny?

Vondrák: Podle mě je nyní problematika očkování nedotažená. Nová vláda to neřeší, takže došlo k totálnímu poklesu očkování. To je škoda. Podle mě jsme měli dále doočkovávat lidi, imunita jim totiž slábne. My jsme schopni zase udělat očkovací centra, ale bude to znamenat další omezení zdravotníků v tom, aby byli v nemocnicích a starali se o pacienty. Není úkolem nemocnic očkovat, od toho jsou praktičtí lékaři, tak doufám, že se to nepodcení a že to začne včas probíhat u nich. Nemocnice sice jsou stále připravené, ale už to nechtějí znova zažít.