Dražby zámku se do nekonečna opakovaly. Nikdo neměl zájem o zámek jen s příjezdovou cestou, ale bez okolních pozemků. Vyvolávací cena se snižovala.

Do zámku zatékalo děravou střechou, takže se jeho hodnota snižovala nejen účetně, ale i fakticky. Památkáři marně žádali majitele - stát, aby zajistil výměnu okapů a aspoň částečnou opravu střechy. Stát památky určené k prodeji zásadně neopravuje.

Zámek vydražil, ale nezaplatil

V okamžiku, když vyvolávací cena zámku klesla na 3,3 milionu, přihlásili se do dražby vážní zájemci a začali se přeplácet. Vítěz nabídl za zámek pět milionů korun. Zámek sice vydražil, ale nezaplatil. Jednalo se o firmu SKY & Limited SE, ve které působí Jindřich Štercl a Michal Horáček.

Tito pánové současně pracovali s mnohamilionovými dotacemi určenými na zaměstnávání handicapovaných v První chráněné dílně. Pak se začala o První chráněnou dílnu zajímat policie v souvislosti s podezřelým výběrovým řízením v pražských nemocnicích Na Františku a Na Bulovce. Tehdy se ukázalo se, že SKY & Limited SE nedokáže uhradit kupní cenu za zámek Dívčí Hrad.

Konečně majitel, který se stará

Když vítěz dražby nezaplatí, kauce propadne státu. V tomto případě se jednalo o 330 tisíc korun. Šanci ujmout se zámku dostane ten, kdo v dražbě skončil druhý v pořadí. Tím druhým bylo občanské sdružení HIGHLANDER HERITAGE, které za zámek nabídlo téměř 4,9 milionu korun.

Zámek díky HIGHLANDER HERITAGE konečně našel dobrého hospodáře, který se stará. Opravuje střechu a ve spolupráci s obcí nabízí víkendové prohlídky. Role průvodkyně se ujala zastupitelka Zdeňka Spurná.

Zasedání na zámku, poprvé v historii

Starosta Dívčího Hradu Jan Bezděk si spolupráci s majitelem zámku pochvaluje. „Předseda neziskovky je sice až z Jižní Moravy, ale spojil se s aktivními občany v Dívčím Hradě. Pravidelně spolu komunikujeme a na všem se domluvíme. Má spoustu zajímavých nápadů. Kavárničku, minipivovárek, svatby, ubytování.

Chystám se navrhnout, abychom uspořádali výjezdní zasedání zastupitelstva poprvé v historii na zámku. Jednou už jsme zasedali v Životcích, ale nikde v kronikách jsem nenašel zmínku o zasedání na zámku,“ uvedl starosta Bezděk, podle kterého byl stát špatným vlastníkem zámku.

Poučení: kde se stala chyba

Na jednu stranu stát nechal znovu postavit zámecké věže, které se zřítily při bojích na konci války, ale také barbarsky vyztužil historický objekt železobetonem. Zřídil na zámku sklady zdravotního materiálu a později výrobu toaletního papíru. Po celá desetiletí byl zámek nepřístupný veřejnosti.

„Železobeton na zámku? Kulturní památka bez lidí? To je hnus a nevkus. Stát má velký podíl na devastaci památky. Neziskovka musela zámek koupit, aby ho mohla zachránit. Těch pět milionů, co zaplatila státu, jí budou chybět při opravách. Byla to vysoká cena vzhledem k tomu, že kromě příjezdové cesty k zámku nepatří žádné pozemky. Také my jsme měli zájem o převedení zámku do majetku obce, ale nešlo to. Vím, že takový je zákon. Pojďme si na tomto konkrétním příkladu ale říct nahlas, že to není dobrý zákon, když neumožňuje udělat výjimku ani v zájmu záchrany ohrožené zdevastované památky,“ uzavřel starosta Jan Bezděk.