Monika Chromečková, pracovnice CETRAT, pobočky Muzea Novojičínska, uvedla, že pozvali lidi z okolí Beskyd, kteří se zabývají výrobou lidových krojů a jejich součástí a doplňků. „Jedná se o současné výrobce lidových krojů a doplňků z oblasti Valašska a Těšínského Slezska,“ upřesnila Monika Chromečková.

Ivana Di-Giustová z Jablunkova předváděla, jak se paličkuje krajka, která se kdysi běžně na kroje používala. „Na Jablunkovsku to bylo hodně. Později to bylo nahrazené háčkovanou krajkou,“ zmínila se Ivana Di-Giustová a dodala, že odborné učitelky městské průmyslové školy pro dívky v Praze Marie A. Smolková a Regina Bíbová, které sesbíraly krajky z Čech, Moravy a Slovenska, zjistily, že už okolo roku 1906 byla ve Slezsku paličkovaná krajka nahrazená háčkovanou. Ivana Di-Giustová doplnila, že krajky se používaly na lemy krojů, na lemy čepců, šátků i zástěr.

Tichavský tuleň, 29. ledna 2023, Tichá.
VIDEO: Tichavští tuleni na Novojičínsku. Nebojí se nejen ledovky, tohle je baví

Petr Mužík z Velkých Karlovic je známý jako výrobce perleťových kotulí nebo také spinek. Na Vsetínsku, odkud Petr Mužík pochází, se vyráběly od poloviny 19. století do poloviny 20. století a byly tradičním doplňkem k ženskému i mužskému valašskému kroji.

V příborském muzeu CETRAT Petr Mužík předváděl výrobu krpců, tradiční lidové obuvi. „Dělám i opasky, krpce dělám už i v civilní verzi. Dodá se přezka a je to něco podobného jako barefoot boty. Časem to ztmavne a dostane to takovou kaštanovou barvu. Já v nich chodím, manželka také, a už jich několik chodí i po Brně a po Praze,“ poznamenal Petr Mužík, jenž právě vyráběl další krpec. „Ty záhyby a provlékání se na tom musí vytlouct, aby to netlačilo,“ vysvětlil Petr Mužík a pokývl hlavou k železné konstrukci, kterou měl vedle sebe.

Extrémní vytrvalostní závod LH24, 28. ledna 2023, Ostravice.
VIDEO: Extrémní zimní maraton, Lysá hora, Beskydy. Stovky lidí běží celou noc

Viera Kranz ze Solance pod Soláněm se zabývá zpracováním ovčí vlny a výrobou teplých ponožek. V Příboře ukazovala, jak se spřádá vlna – kdo měl zájem, mohl si to vyzkoušet.

Kolovrátek přivezla rovněž Lenka Koždoňová z Košařisk. „Zabývám se kompletním zpracováním vlny,“ uvedla Lenka Koždoňová s tím, že vyrábí hlavně gorolské ponožky a jiné doplňky ke krojům, například šňůry zakončující krpce, které se pak omotávají právě kolem zmíněných ponožek. Lenka Koždoňová prozradila, že výrobou doplňků ke krojům se zabývá již desítky let. Povšimli si jí i zástupci Moravskoslezského kraje, náměstek hejtmana Lukáš Curylo ji v refektáři Piaristického kláštera v Příboře při zahájení akce předali ocenění „Mistr tradiční rukodělné výroby Moravskoslezského kraje.

Sobotní akci v příborské muzejní pobočce zpestřil hudebními vystoupeními soubor Potaš.