Svoji první práci v modelingu získala Nikol Švantnerová v sedmé třídě na základce a odjela kvůli ní na pár týdnů až na druhý konec světa – do Asie. Tam se o ni místo rodičů starala modelingová agentura.

„Když se ohlédnu zpátky, sama nevím, jak jsem to všechno zvládla, byla jsem vlastně malá holka a neuměla jsem ani anglicky. Od začátku jsem ale věděla, že si to chci vyzkoušet, navíc mi moc pomáhali moji agenti i ostatní holky z agentury a já se rychle aklimatizovala na jiný život. Byly samozřejmě chvíle, kdy se mi zastesklo po domově a rodině natolik, že jsem chtěla odjet zpátky, ale pokaždé mě v takových slabých chvilkách nakoplo vědomí, že jsem dostala šanci, jakou spousta mých vrstevníků nemá,“ vzpomíná na svoje pocity Nikol, která měla s rodiči od začátku dohodu, že modelkou může být pouze za předpokladu, že bude zvládat školu.

Nikol Štíbrová
Nikol Štíbrová: Mám chlapa, o kterého se můžu opřít. Dostal mě

„Učení bylo na prvním místě. Naši mi jasně řekli, že když se mi nepodaří obojí skloubit, je s modelingem konec. Na základce to ještě šlo, protože jsem se nikdy nemusela moc učit, ale na střední už to tak snadné nebylo. To jsem po návratu ležela v učebnicích klidně i dva měsíce. Na nějaký běžný středoškolský život jsem mohla zapomenout, nebyl na něj čas,“ popisuje modelka, které učitelé nic nedali zadarmo. „Já toho ale nelituju. Pomohlo mi to se systematicky a pravidelně připravovat, takže maturitu jsem pak zvládla levou zadní,“ pochvaluje si Nikol s tím, že díky tomuto režimu také rychle dospěla a osamostatnila se.

Dětská tvář, ženské tvary

V Asii byla v té době poptávka hlavně po modelkách s takzvaným baby face, tedy dětskou tváří. „Já jsem v obličeji vypadala na svých třináct čtrnáct let, ale byla jsem vysoká, hodně štíhlá a měla jsem současně už ženské tvary, což se klientům strašně líbilo. Takže práce jsem měla dost,“ popisuje vkus asijského trhu s tím, že dnes už by zřejmě tolik nebodovala. Asiaté totiž v současnosti preferují spíš blondýnky a velmi světlou pleť. „Tu jsem si ostatně musela už tehdy dost hlídat. Rychle se opaluju, ale bronzová pokožka se v Asii zkrátka nenosí.“

V Asii pracovala mj. na Tchaj-wanu, v Singapuru nebo Hongkongu, kde si ji mimochodem pro spolupráci vybraly prestižní značky jako Dior nebo Dolce & Gabbana, ale podmínky byly dost náročné.

Stoper divizního Hodonína Patrik Dressler již tři roky žije s Českou miss Nikol Švantnerovou. Foto: archiv Patrika Dresslera
Miss Švantnerová na fotbale? Stoper Dressler jí sundal korunku

„Cítila jsem se úplně odříznutá od světa. Bydlela jsem v pokojíku 2 × 2 metry, agentura se mnou moc nekomunikovala, pouze mi každý večer poslali zprávu, co mě čeká další den. Sama jsem si musela najít dopravní spojení, obcházet castingy a třeba dvanáct hodin v kuse stát kvůli focení katalogů. Pak na mě ještě začali tlačit kvůli váze, chtěli, abych ještě zhubla. Téměř jsem přestala jíst a nakonec jsem kvůli tomu skončila v nemocnici. Na tu dobu nevzpomínám moc ráda,“ popisuje svoje dosud nejnáročnější období modelka, která se v myšlenkách naopak nejraději vrací do Bejrútu. „Tam jsem byla jako v bavlnce, a přestože jsme byly kvůli bezpečnosti dost hlídané a nemohly samy ven, cítila jsem se tam opravdu dobře.“

(Ne)dokonalé zuby

Ani na světovou soutěž krásy Miss Universe modelka moc příjemné vzpomínky nemá. Podle ní tam člověk přijede a už se tak nějak tuší, kdo asi postoupí.

„Vnímám tu soutěž spíš jako politickou záležitost. Co se týká ostatních soutěžících, je to ve většině případů velká přetvářka. Taky jsem neměla štěstí na spolubydlící – byla z Nového Zélandu a od začátku mě nemusela. Nakonec vyšlo najevo, že jí vadilo, že jsem si s sebou přivezla víc šatů a šperků než ona. Na druhou stranu jsem si ale rozuměla se svou slovenskou kolegyní, se kterou jsme měly na celou soutěž podobný pohled,“ říká Nikol s tím, že je v každém případě ráda, že Miss Universe zažila, ale podruhé už by do toho nešla.

Nechci působit vyzývavě. Můj šatník je různorodý, říká Erika Stárková
Herečka Erika Stárková: Lidé moc neznají moji druhou, odvrácenou stranu

Mimochodem, v souvislosti s účastí na Miss Universe bylo Nikol doporučeno, aby si nechala vylepšit svůj chrup, respektive odstranit mezeru mezi horními jedničkami. „Vedení České miss mělo za to, že se tím zvýší moje šance na úspěch, ale i když ten nápad visel nějakou dobu ve vzduchu, jsem dneska ráda, že jsem si prosadila svou a k žádné úpravě nedošlo,“ pochvaluje si svoje rozhodnutí modelka, která svůj chrup nikdy nebrala jako nedokonalost, ale naopak jako něco osobitého, co ji od ostatních odlišuje.

Pořád jsem sbalená

Klasickému modelingu se jedna z nejvyšších českých miss už tolik nevěnuje, zaměstnávají ji především sociální sítě, na nichž propaguje různé značky. „S nástupem Instagramu se svět modelingu změnil. Fotí se mnohem méně kampaní, a i když pořád dělám přehlídky a fotím, všímám si, že klienti se obecně daleko víc zaměřují právě na sociální sítě. Díky tomu i pracovně víc cestuju, což mě momentálně naplňuje nejvíc,“ popisuje svoje aktivity Nikol, kterou cestování moc baví, i když už objela téměř celý svět.

„Vlastně si ani neumím představit, že by to bylo někdy jinak – vnímám to jako výjimečnou možnost, kterou nemá každý, i když občas padám únavou a mám toho plný kecky. Jsem totiž perfekcionistka, takže potřebuju mít všechno včas připravené, sbalené a pořešené třeba i to, kdo mi pohlídá pejska.“

Modelka a influencerka také přiznává, že na cestách špatně usíná – v cizím prostředí jí to jde těžko.„Doma mi spolehlivě zabere třeba sklenka vína, ale tu si na pracovní cestě vždycky dát nemůžu a práškům na spaní se vyhýbám obloukem. Takže mi nezbývá než se snažit, abych druhý den nevypadala jako po flámu.“

Jehličky místo botoxu

Na kosmetiku chodí Nikol do salonu Atelier d’Esthétique na pražských Vinohradech a z časových důvodů si to tam domlouvá tak, že jí při péči o pleť současně dělají manikúru nebo pedikúru. „Já jsem naštěstí nikdy žádné potíže s pokožkou neměla, tak mě vlastně nic nenutí tam chodit, ale vím, že ve vyšším věku budu ráda, že jsem se o sebe pravidelně starala,“ říká modelka, která si ale z budoucích vrásek hlavu nedělá.

Mnoho žen i mužů  trápí křečové žíly. Jejich stav je potřeba nechat vyšetřit pomocí sonografu
Čas pro dokonalé nohy. Jak na správnou domácí pedikúru?

„Když už se nějaká objeví, řeším ji pomocí paní doktorky, která používá čínskou medicínu a napichuje ultratenké jehličky do pokožky v místech, kde se nejčastěji dělají vrásky,“ prozrazuje modelka a zároveň přiznává, že vyzkoušela i botox. „Nesedlo mi to. Neodsuzuju nikoho, kdo na něj chodí, ale osobně mi vadilo, že nemám mimiku a že se nemůžu zamračit. To přece k životu patří, stejně jako vrásky. Já chci stárnout normálně a nevadí mi, když to na mně bude vidět.“

Zničená hříva

Tomu, aby si nechala prodloužit vlasy, se bránila dlouho, má raději přirozenost. Jenže… Vlasy měla vždycky pěkné a husté, ale po návratu ze soutěže Miss Universe byly v žalostném stavu.

Zpěvák Mikolas Josef.
Zpěvák Mikolas Josef: Fanynky někdy reagují dost drsně, píší o sebevraždě

„Byly to následky každodenních zásahů, jako například tupírování, žehlení, kulmování… Na hlavu nám připevňovali i nejrůznější příčesky. Bylo nás tam devadesát holek a kadeřníci k našim vlasům přistupovali nešetrně, navíc v rychlosti jak na běžícím páse. Po návratu domů jsem tomu dávala chvíli šanci a snažila se vlasy zregenerovat, ale přestaly mi růst a vlastně už mi nikdy nenarostly do délky, kterou jsem měla předtím,“ lituje svojí hřívy Nikol, která si na dlouhé vlasy vždycky potrpěla.

„Prvním krokem k nápravě bylo nechat se ostříhat o patnáct centimetrů, aby se alespoň ty nejvíc zničené konce odstranily, a nakonec jsem se rozhodla i pro prodloužení pomocí neviditelných pásků Nano Tape,“ odhaluje dlouhovláska tajemství své stávající kštice. „Na posunutí pásků chodím každý měsíc a půl, trvá to hodinu až dvě. Bylo to opravdu dobré rozhodnutí,“ uzavírá modelka.

MONIKA GRAFKOVÁ