Vánoce u samoživitelů: Mnohdy jsou smutné, třeba jen s čočkovkou a kaší

Za oknem padají první sněhové vločky, rádiem zní jedna vánoční klasika za druhou, obchody i okna domácností zdobí blyštivá světýlka a děti začínají psát dopisy Ježíškovi a vkládat je za okno s vírou, že se druhý den ráno probudí a dopis už za oknem nebude.

A i když máte možná pocit, že letos nebudou ty pravé Vánoce, protože pod stromeček svým blízkým nebudete moci nadělit dárky za tisíce, zkuste se na chvíli vžít do role rodiče samoživitele, který nenajde v rozpočtu ani sto korun navíc na nákup omalovánek a péct cukroví si nemůže dovolit.

Tři maminky, které spojuje podobný osud, se nám svěřily s tím, jak se letos připravují na Vánoce, co budou mít na štědrovečerním stole a jaké dárky plánují koupit svým dětem. Věřím, že po přečtení jejich situace bude mnoho z nás vděčných za to, co má (včetně mě). Vánoce jsou právě to období v roce, kdy bychom si měli uvědomit, co je v životě skutečně důležité. A pokud to jde a můžeme, tak třeba i pomoci těm slabším.

Na Štědrý večer kaši

Před tím, než se většina z nás uchýlí k vánočnímu stromečku, usedneme ke společnému stolu a dosyta se najíme rybí polévky, po které následuje kapr či řízek s bramborovým salátem. Tátové si často musí povolit opasky, jak moc si před nadílkou dopřejí. Jenže ne v každé domácnosti je na Štědrý den tolik hojnosti.

Například u paní Dany, která má osmiletého syna Petříka trpícího autismem, dětskou emoční poruchou s úzkostnými adaptačními potížemi a dalšími diagnózami, si musí na Štědrý večer vystačit s čočkovou polévkou a bramborovou kaší.

„K večeři bude čočková polévka, bramborová kaše a k ní? To se uvidí podle rozpočtu,“ prozrazuje smířeně paní Dana.

„Ani cukroví jako takové nepečeme. Není za co a ani na to nemáme prostor v kuchyňském koutečku. Ale věřím, že upeču alespoň perníkové muffiny, mé dítě je doslova zbožňuje,“ dodává.

Samoživitelka: Čtenářům Deníku jsem vděčná, místo nafukovaček už máme postele

Paní Johana je na tom velmi podobně, ale může se spolehnout alespoň na pomoc od blízké i širší rodiny. Svůj osud však bere s nadhledem a je vděčná i za to, co má.

„Cukroví pečeme. Každý ze tří synů si vybere 2 druhy, co má rad. Ke štědrovečerní večeři míváme klasiku, kapra a salát, loni nám potraviny na Vánoce nakoupil a daroval můj strýc,“ popisuje sváteční tabuli maminka tří chlapců. „Nestrachuji se kvůli ničemu. Vím, že strachem bych si do života nic dobrého nepřitáhla. Moji starší kluci už jsou naštěstí rozumní a nejmladší zatím nemá přehnané očekávání, proto si Vánoce užijeme, ať už budou více či méně bohaté,“ dodává ke své situaci paní Johana, která má syny ve věku 16, 13 a 3 roky.

Nulový rozpočet na dárky

V některých rodinách se za vánoční dárky utratí tisíce i desetitisíce, jinde si lidé stanovují například rozpočet 500 korun na každého člena rodiny. V rodinách samoživitelů ale nezbývá na vánoční rozpočet místo většinou vůbec.

Podle slov paní Dany je v tomto roce každý rodič samoživitel, ať už táta nebo maminka, neklidný, s ohledem na smutně tíživé finanční podmínky rodiny, na něž vrhá temný stín strmé zdražování nejen energií, ale prakticky všeho.

„Ceny rostou doslova před očima, a to je opravdu smutný dárek na Vánoce pro celou společnost. Nestrachuji se ani tak, co bude na Vánoce, ale spíš, co bude po nich. Co se týče mého rozpočtu na Vánoce, tak ten mám prakticky nulový,“ svěřila se Deníku maminka osmiletého chlapce.

„Mé dítě je naštěstí skromné a vděčné doslova za každou maličkost. Je nadšené také z oblečení nebo praktických věcí, což někteří jeho vrstevníci nechápou,“ doplňuje.

Šestnáctiletá dvojčata vědí, že zemřou. Matka je na ně sama, teď jí našli nádor

Ani paní Johaně nezbývá na dárky a Vánoce obecně vůbec nic navíc.

„Žádný extra rozpočet na Vánoce nemám. Nemám nic ušetřeného a mám stejný rozpočet jako každý měsíc. Proto jsme závislí na pomoci dobročinných organizací, rodiny a přátel,“ vysvětluje paní Johana. Jak však říká, naštěstí se dárky pro děti vždy pod stromečkem objeví, a to díky štědrosti milých dárců.

„Například Klub svobodných matek v rámci vánoční kampaně dětem nakupuje dárky podle přání a v Šatníku Nory Fridrichové děti také dostávají hezké hračky a oblečení. Babička a pár lidí z rodiny také klukům něco dají. Velmi nám pomohla také Nadace Naše dítě, která mi uhradila spoustu věcí pro kluky, především do školy. Každé pomoci si moc vážím,“ popisuje své Vánoce maminka tří chlapců.

Vyšší příspěvky na bydlení? Od ledna si možná polepší důchodci i samoživitelky

Paní Valentina, která je maminkou 4 dcer, z nichž nejmladší Jituška se potýká s mentální retardací, a na které je po odchodu manžela už sedm let sama, nic jako radostné Vánoce nepociťuje.

„Vše je drahé, a také musíme koukat, co bude po Vánocích. Jsem z nich proto velice nervózní. Jituška dostala od Nadace Naše dítě nějaké peníze, z nichž jsem koupila obědy do školy její sestře, nakoupila zimní oblečení a k ježíšku holkám alespoň malý tablet, pastelky, panenku a starší dceři zaplatila lyžařský kroužek,“ vyslovuje slova vděku paní Valentina.

Bez vůně stromečku

„Vánoční stromeček zavoněl v pokoji, maminka u stolu jablíčko rozkrojí. A když ho rozkrojí, uvidím hvězdičku, co byla schovaná v červeném jablíčku.“ Pamatujete si tuto báseň z dětství? Jasně poukazuje na to, co je o Vánocích důležité: milující rodič, kouzlo a vůně vánočního stromečku prostupující celým domovem. Někdy však nezbydou peníze ani na umělý stromek, a někdy dokonce vůbec na žádný.

„Stromeček budeme mít umělý. I ozdoby máme naštěstí již několik let stejné,“ oddychuje si paní Dana.

Paní Valentina je v úplně stejné situaci. „Stromeček máme už dva roky umělý, hlavně v dnešní krizi musíme hodně šetřit. Myslím si ale, že jsou na tom někteří ještě mnohem hůř než my a chtěla bych všem popřát krásné Vánoce a v dnešní době hlavně zdraví, které potřebujeme, jinak tu nemůžeme být pro své děti,“ vysvětluje paní Valentina.

Pojišťovna na ni kašle. Pomůcky pro postiženého chlapce si má vyrobit sama

Paní Johana má možná malou "výhodu" v tom, že žije v Praze, kde působí například právě už zmíněný Šatník, ale i jiné dobročinné organizace, které pomáhají maminkám samoživitelkám. Celorepublikově ale působí také charity, potravinové banky a neziskové organizace, které se na tuto pomoc zaměřují. Ani v dnešní těžké době skutečně není nijak ostudné požádat o pomoc.

„Doufám, že letos budeme mít živý stromek, jeho vůně k Vánocům neodmyslitelně patří. Minulý rok jsme dostali stromek od Šatníku, kam stromky pro samoživitelky darovala tuším Ikea,“ radí ostatním rodičům, kteří se ocitli v situaci, že celou rodinu musí obstarávat sami.

Paní Johana, Dana i Valentina však nejsou zdaleka jediné tři maminky, které musí nejen o Vánocích podobnou situaci řešit. V ČR je zhruba 200 tisíc takových neúplných rodin, v 90 procentech z nich je rodičem, který zůstává s dětmi, matka. Každá druhá žena však bohužel zůstává bez alimentů.