České děti zkoušejí alkohol i trávu

Nádech exotiky, zakázaný zážitek, adrenalin. První zkušenost s lehkou drogou si Monika Žáčková vybavuje jako včera. I po šestnácti letech. „Hřebíčkový doutníček z Indie, kterému se říkalo býdýsko. Prodávali je v trafice u zastávky se třemi příchutěmi – hřebíček, jahoda, vanilka,“ popisuje. Nízká cena, tolerantní prodavačka a blízký podchod pro pěší, kudy nikdo nechodil, způsobily, že se kouření býdýsek stalo na chvíli pro kolektiv školou povinných dětí rituálem.

A brzy starší spolužáci donesli také první jointy. „Ty už jsme zkoušet nechtěli, protože jsme se báli. To už byla droga. Naše býdýska byla už trapná a cigarety nikomu nechutnaly. Tím jsem s kuřivem skončila a už nikdy nezačala,“ dodává dnes Žáčková. Dětí, které se stejně jako ona a její spolužáci setkají ještě na základní škole s drogami, ale neskončí jen u jejich legálních forem, je přitom mnoho.

Evropská špička

Podle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách patří české děti a mládež k největším konzumentům drog v Evropské unii vůbec. To potvrzují také data Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogově závislé. „Opakované užívání konopných látek se týká přibližně 63 500 z nich. Pervitin užívá v současné době celkem 2750 a heroin nebo jiné opiáty 2100 mladistvých,“ vypočítává Lukáš Malýz mediálního oddělení z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Radim Kalvoda: Dítě zkrátka vnímá vzory. Kladné i záporné

Nitrožilně drogy užívá až 3460 osob z nich. Lepší nejsou ani počty, které se týkají drog legálních. Kuřáctví hraničící se závislostí se týká až 44 600 mladistvých, alkoholu holduje téměř 115 000. „V počtu mladistvých, kteří si někdy v životě zapálili cigaretu, okusili alkohol nebo užili konopné látky, je Česká republika na prvním místě ze všech sledovaných evropských zemí,“ poznamenává k evropské studii Malý. K závislostem se u českých dětí během pandemie přidaly i nové drogy. Takové, které nekonzumuje tělo, ale mysl. „Výrazný je příklon k závislostem zdánlivě méně nebezpečným, jako jsou mobilní telefony, tablety, internet, sociální sítě a podobně,“ říká předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.

Liberální přístup

Ačkoli přísně statisticky patří české děti mezi konzumentskou špičkuv EU, neznamená to, že se jedná o generaci, která se vydala cestou destrukce. „Ve statistice se řeší spousta údajů a ne každý konzument je pravidelný uživatel drog nebo dokonce závislý. Může to být i jednorázová zkušenost,“ vysvětluje Ivan Douda, psycholog a spoluzakladatel Střediska prevencea léčby drogových závislostí Drop In. Důvodů, proč dětia mladiství jsou drogám u nás tak otevření, je podle něj několik. Mimo jiné mezi ně patří i nedostatečná brzda ve společnosti.

Pohlavky a výprasky patří minulosti: Děti nefackujte, účinnější je zákaz

„Je tu liberální atmosféra, nevyvíjí se takový tlak. To, co je jinde považováno za ostudné, neostrakizujeme. Vezměme si třeba pěstování konopí, které tu má letitou tradici,“ říká Douda. Český trh navíc podle odborníka nabízí všechno co ten západní a i tvrdé drogy jsou dobře dostupné. Lépe, než tomu bylo krátce po revoluci. „Společnost zbohatla, nabídka je větší,“ míní Douda. Drogy jsou tak dobře dostupné i dětem. „Bohužel nejde zařídit, aby dítě během dospívání s drogou nepřišlo do kontaktu. Nejspíš každé dítě se setká s těmi legálními, jako jsou cigarety nebo alkohol. A setká se i s marihuanou,“ je přesvědčený.

I proto je nejlepší obranou proti dětským závislostem práce s nimi od útlého věku. A to především v rodinách, kde by se mělo o drogách mluvit. „Bohužel někteří rodiče ví o drogách už méně než jejich děti. Je dobré se vyhnout slovům jako musíš nebo nesmíš. Důležité je bavit se přirozeně. Dětem také dobře sedí setkání s odborníky z praxe,“ uzavírá Ivan Douda.

Kde hledat radu

Děti uvede do problematiky drog formou zážitkové pedagogiky Centrum primární prevence, které provozuje Drop In. Letos v srpnu dokonce pořádá v Praze příměstský tábor. Syrovou osvětu provádí i vlak Revolution train. Zastávky projektu najdete na webu www.revolutiontrain.cz.