Pes doprovází člověka už 23 tisíc let. Vědci zjistili, co je nejspíš sblížilo

Podle nových vědeckých závěrů vyplývajících z analýzy pravěké psí DNA se zdá, že psí soužití s lidmi začalo již před 23 tisíci let jejich vydělením z euroasijských vlků a přilnutím k lidské rase. Mnohem později se pak psi přidali k lidem na jejich migračních trasách, po nichž se naši pradávní předci postupně vydali do celého světa - včetně Ameriky, kam došli suchou nohou přes zaniklou pevninu Beringie, dávno ztracený pevninský most, který kdysi spojoval Rusko a Kanadu. 

"Až dosud jsme s jistotou věděli jen to, že k domestikaci psů nedošlo v Americe. Teď díky genetice víme i to, že se pravěcí psi museli vyskytovat někde na Sibiři už předtím, než lidé začali migrovat do Ameriky," říká genetik Laurent Frantz z německé univerzity Ludwiga Maximiliána v Mnichově. O nové studii na téma historie soužití člověka a psa informuje server Science Alert.

Pes, nebo vlk?

Psi jsou považováni za první zvíře, které si člověk domestikoval a ochočil, přičemž první psi se zřejmě vyvinuli v Eurasii během pleistocénu z vyhynulé populace vlků. O tom, kdy k tomu došlo, se však zatím příliš nevědělo. Nejodvážnější odhady hovořily o tom, že domestikovaní psi se objevili již před 100 tisíci lety.

Zjistit pravdu není jednoduché, protože pro vědce je těžké autoritativně určit, které z nalezených fosilií a jiných ostatků pravěkých psovitých šelem patří ještě vlkům a které již časně zdomácnělým psům, byť se o to snaží - například srovnáváním archeologických nálezů nebo chemickými izotopovými testy.

Mumie vlčete z doby ledové odkryla svá tajemství. Závěry výzkumu jsou úchvatné

"U všech pleistocénních psů byla výzva přesvědčivě prokázat několika důkazy, že dotyčný exemplář či exempláře lze skutečně jasně odlišit od současných vlků," vysvětluje vědecký tým vedený archeoložkou Angelou Perriovou z Durhamské univerzity ve Velké Británii. Studii zveřejnil odborný titul PNAS.

Tým podle svého vyjádření přistoupil  problematice konzervativně a zahrnul do studie jen ty psovité šelmy (canidae), které byly vědou jednoznačně klasifikovány jako domácí.

Doprovází člověka tisíce let

Odhlédneme-li od některých ne zcela opodstatněných hypotéz o pravěkých psech, přiklánějí se vědci v současnosti k tomu, že nejstarší dochované kosterní pozůstatky domácích psů, které archeologové našli a zaznamenali, pocházejí z doby asi před 15 tisíci let. Našly se například v Německu, v Izraeli a ještě na několika dalších místech napříč Evropou.

Vzkaz z doby ledové: vědci znají poslední večeři štěněte nalezeného na Sibiři

A pokud jde o jiné stopy než přímé archeologické nálezy? Genetické indicie naznačují, že nejstarší známé rodové linie psů předcházely době, z níž pocházejí nejstarší psí ostatky, o několik tisíc let, včetně haploskupiny (genetické populaci s jedním předkem), jejíž stáří se odhaduje zhruba na 22,8 tisíce let.

Porovnáním této populace psovitých šelem s postupnými liniemi dalších haploskupin, které se oddělily od společného předka - včetně linií psovitých, jež se objevily v Americe přibližně v téže době, kdy se tam dostali první lidští osadníci, tedy asi před 15 tisíci let - vědci sestavili časovou osu, která mapuje, jak se psi a jejich geny postupně rozšířili po planetě Zemi.

Mexičané slaví. Při budování letiště nalezli pravěký poklad, který nemá obdoby

Analýza naznačuje, že lidé si na svou migrační pouť pravděpodobně vzali s sebou své ochočené psy a přivedli je do nových zemí jako svůj doprovod. To platí také o Americe, kde genetické vazby tamější psí linie - haploskupiny A2B - sahají až do Eurasie v době před zhruba sedmi tisíci lety.

"Již dlouho jsme věděli, že první Američané museli být zdatní lovci, uměli nacházet vhodné kameny i další potřebné materiály a byli připraveni čelit novým výzvám," prohlásil archeolog David Meltzer z Jižní metodistické univerzity v Dallasu v Texasu. „Psi, kteří je při tomto vstupu do zcela nového světa doprovázeli, mohli být součástí jejich kulturní výbavy stejně jako kamenné nástroje, které si nesli."

Sblížila je nejspíše zima

Za jakých podmínek se psi a lidé v Eurasii před tisícovkami let sblížili, není stále úplně zřejmé, vědci se ale domnívají, že k tomu mohl přispět tehdejší extrémní nemilosrdný sibiřský chlad, související s posledním glaciálním maximem před 27 tisíci až 22 tisíci let.

Ženy nebyly jen sběračky. Objev pravěkého hrobu může změnit pohled na historii

"Klimatické podmínky mohly přivést populace lidí a vlků do těsné blízkosti, protože oba druhy lovily stejnou kořist a před mrazy se stahovaly do stejných oblastí, kde mohly přežít a zajistit si potravu. Interakce mezi nimi se postupně zvyšovala, například proto, že po sobě vzájemně likvidovaly zbytky kořisti, nebo proto, že vlky přitahovala lidmi opuštěná tábořiště. To mohlo vést k posunu ve vzájemných vztazích a nakonec až k domestikaci psa," píší vědci.