Právě starověké plavidlo je podle vědců z norského Institutu pro výzkum kulturního dědictví klíčovou součástí objevu která značí, že jde o pohřebiště významných postav tehdejšího života. Lodě ve vikinské kultuře symbolizovaly bezpečný přechod do posmrtného života a proto s nimi byli pohřbíváni především nejvyšší představitelé společnosti.

Loď z doby železné je podle dat z radaru 19 metrů dlouhá a ukrývá se v hloubce pouhých 0,3 až 1,4 metru pod povrchem země. „Když provádíme podobný typ průzkumu, většinou vidíme jen černou a šedou barvu s bílými skvrnami. Z tohoto místa jsou však data na první pohled úchvatná,“ komentoval objev vedoucí týmu Lars Gustavsen. „Hned nám bylo jasné, že se tam nachází něco výjimečného. Netušili jsme však, že půjde o pohřebiště s lodí, něco takového je zcela unikátní.“

Pohřební mohyla byla podle Gustavsena odkryta poprvé již v 19. století, část pozůstatků lodi byla tehdy z místa odnesena a zřejmě spálena. Lidé totiž tehdy netušili, co vlastně pod zemí nalezli. Pro současné vědce tak nezbývá příliš materiálu, který by mohli zkoumat.

Zdroj: Youtube

„Je to unikátní příležitost. Jen je škoda, že se dochovala jen tak malá část. Musíme použít moderní technologie a použít je velice opatrně. Díky tomu budeme doufejme schopni něco zjistit a odhadnout, o jaký typ lodi se jednalo,“ doufá vědec, který se v současné době podílí na odkrytí a zkoumání nálezu.

Významné sídlo

Mohyla Jell
Jedná se o jednu z největších pohřebních mohyl z doby železné na území Skandinávie. 

K nejvýznamnějším objevům došlo v lokalitě poté, co v roce 2017 proběhl průzkum v souvislosti s plánovanou stavbou.

Naleziště, které se nachází nedaleko mohyly Jell nedaleko Gjellestadu v okrese Østfold na jihovýchodě země, skrývalo celkem třináct staveb, některé z nich přitom dosahovala šířky až třiceti metrů. Vědcům nález pomohl přiblížit životy tehdejších obyvatel území dnešího Norska. Identifikovat se podařilo budovy, které zřejmě sloužily jako statek, hodovní síň a také takzvaný cult house, tedy stavba sloužící náboženským účelům. V období vikingů šlo tedy podle Gustavsena o významné sídlo a pohřebiště.

Tým výzkumníků nyní doufá, že se mu podaří zajistit dostatek financí k průzkumu dalších oblastí v blízkém okolí. „Rozsáhlejším průzkumem bychom mohli získat o Gjellestadu lepší obrázek, mohli bychom popsat či vysvětlit, jak vznikl a případně také jak zanikl nebo proč byl opuštěn,“ vysvětluje Gustavsen. Přispět by mohl především k prohloubení znalostí z období mezi lety 550 a 1050, kdy došlo mimo jiné k pádu Západořímské říše a vzestupu Vikingů.