Na světě je plno tajemných míst, která by podle vědců vůbec neměla existovat

Křivý les (Polsko)

Na severozápadě Polska nedaleko vesnice Nowe Czarnowo se nachází velmi neobvyklý les. Může za to přes 400 borovic, které rostou v jedné jeho části a jsou zakřivené do tvaru, který připomíná písmeno J. Právě ony daly celému místu jeho jméno - Krzywy las. 

Existuje nespočet teorií o tom, jak k záhadnému pokřivení stromů došlo, přičemž společné mají jediné: žádná z nich dosud nebyla vyvrácena. Podle jedné z nich mohly mladé stromky během invaze v roce 1939 zdeformovat německé tanky, jiná hypotéza zase mluví o zásahu mimozemšťanů. 

Nejděsivější místa na Zemi: z lesa sebevrahů či ostrova panenek tuhne krev

Pravda však může být mnohem prostší. Někteří odborníci se totiž domnívají, že stromy mohly být zakřiveny záměrně, aby se jejich kmeny daly snáze využít k výrobě tvarovaného nábytku či lodních trupů. Odvážné plány ale narušila druhá světová válka, která z oblasti vyhnala původní obyvatele. Vznik bizarního lesa tak nejspíše zůstane navěky zahalen rouškou tajemství. 

Kawah Ijen (Indonésie) 

Na první pohled úchvatné, na první nadechnutí děsivé. Tak by se dalo charakterizovat "tyrkysové" jezero, které leží ve vulkanickém komplexu Ijen na indonéském ostrově Jáva. Samo se sice pyšní světovým prvenstvím - jedná se o nejkyselejší jezero na Zemi -, turisty ovšem láká především nedaleký vulkán.  

Ten totiž neprodukuje obvyklou červenou lávu a černý kouř, což z něj činí jednu z nejpozoruhodnějších sopek světa. Čistá roztavená síra zde naopak vytváří záři připomínající modrý oheň a rozlévá se po stranách 2148 metrů vysokého vulkánu. Jev je ovšem viditelný pouze v noci, když sopečné plyny obsahující síru přicházejí do styku se vzduchem teplejším než 360 stupňů Celsia.

Světovou prosluslost si sopka získala i jako místo, kde se unikátním způsobem těží síra. Práce to přitom je nejen unikátní, ale i velice náročná a smrtelně nebezpečná. Jak totiž připomněl server Travelden, vzhledem k vystavení toxické plynné síře mají zdejší pracovníci zdravotní problémy. 

Dvojitý strom (Itálie)

Italský Piemont je turistickým rájem, jenž uchvacuje nejen krásou své přírody. Je také místem, kde se nachází slavný dvojitý strom - morušovník, na němž roste třešeň. Tedy strom, jehož existence by podle vědců vůbec neměla být možná. 

Ačkoli jsou známy i jiné případy, kdy na nějakém stromě vyrostl druhý, takzvaný Bialbero di Casorzo zůstává výjimkou potvrzující pravidlo. Pokud k tomu totiž dojde, stromy zpravidla nedokáží prospívat a nevyrostou do větší velikosti. Za existencí stromu, který se vzpírá vědě, přitom nejspíše stojí náhoda: Odborníci předpokládají, že před lety musel nějaký pták během letu nad morušovníkem upustit pecku od třešně - a ta následně vyklíčila. 

Jezero Karačaj (Rusko) 

Plánujete návštěvu Ruska? Jezero Karačaj v Čeljabinské oblasti je místem, kterému byste se měli za každou cenu vyhnout. Právě jeho okolí bylo v minulosti opakovaně označeno za nejvíc znečištěné místo na planetě. V devadesátých letech dvacátého století testy odhalily, že smrtelný může být už hodinový pobyt u jezera. 

Za čaj zaplatili životem. Nejnebezpečnější stezka světa děsí k smrti

Proč? Hlavním problém jinak malebného místa je radiace. Od padesátých let minulého století totiž Sověti začali používat jako uložiště jaderného odpadu pro nedaleký závod na výrobu atomových zbraní Majak. Řešení zrozené z pohodlnosti dalo vzniknout skutečně smrtonosné krajině. 

Někteří vědci dokonce upozorňují, že úroveň radiace naměřená v okolí jezera by vůbec neměla být možná. Opakem je pravda. Jezero bylo sice zasypáno, rizika však přetrvávají - neboť nebezpečí pro lidské zdraví představuje i sama půda. Podle odhadů je navíc kontaminováno i 3,8 bilionu litrů podzemní vody. Není proto divu, že úřady omezily vstup do oblasti. 

Hessdalenská světla (Norsko)

Nádherná, ale matoucí. Právě taková se zdají být Hessdalenská světla, která se nad stejnojmennou norskou dolinou objevují již od 30. let 20. století. Vědci fenomén podrobili řadě výzkumů, jeho původu se přesto nedopátrali. 

Bílá, žlutá, červená, zelená či modrá světla se většinou objevují jen na několik okamžiků, výjimečně však mohou být k vidění i hodinu. Objevují se během noci, i ve dne, a vždy působí dojmem jakoby se vznášela ve vzduchu. Četnost jejich výskytu se v průběhu let měnila - nejčastěji byly pozorovány v osmdesátých letech minulého století. 

V posledních letech se jev objevuje méně často. I proto se zdá být nejpravděpodobnější, že si Hessdalenská světla uchovají svá tajemství i nadále, zdůraznil server Travelden. 

Sargasové moře (Atlantský oceán)

Sargasové moře je vlastně "mořem bez moře". Vodní útvar v Atlantském oceánu, jehož hranice neurčuje žádná pevnina, ale oceánské proudy: ze západu Golfský proud, ze severu Severoatlantický proud a z jihu Severní rovníkový proud. 

Jako z hororu. Na brazilský ostrov nesmí lidé, hrozí jim jistá smrt

Jelikož je velice slané, je Sargasové moře často popisováno jako téměř bez života. To ale není pravda. Důležité je například pro životní cyklus úhořů říčních a úhořů amerických, kteří se sem putují vytřít. Zdejší podmínky také podněcují růst řas rodu Sargassum, které daly moři jeho jméno. 

Tajemná studna (Velká Británie)

Stejně jako jinými místy v Evropě, i anglickým hrabstvím Severní Yorkshire v minulosti hýbaly čarodějnické procesy. Pozůstatky údajné činnosti čarodějnic se zde ostatně dochovaly dodnes - a to nedaleko města Knaresborough. Právě zde se nachází tajemná studna, o které se říká, že má moc proměňovat předměty na kámen. 

Za legendou obestírající toto místo stojí matka Shiptonová - obávaná věštkyně, kterou místní obyvatele podezírali z čarodějnictví. Žena totiž byla spojována s několika tragédiemi a dokázala předpovědět některé z událostí, které postihly královskou dynastii Tudorovců. 

Tajemství studny bylo později objasněno: zdejší voda obsahuje vysoký podíl minerálů, což může vést ke "zkamenění" některých předmětů. Přesto se dodnes najdou lidé, kteří tvrdí, že hlavní roli hrají nadpřirozené síly… 

Vařící řeka (Amazonie)

Může voda v řece dosáhnout vysokých teplot? Podle vědců nikoli. Peruánskou Amazonií přesto protéká záhadná řeka, která vyvrací  obecně přijímaná tvrzení. Pravda, o opravdu vařící vodě se mluvit nedá. Její teplota se však blíží 200 stupňům Fahrenheita (asi 93 stupňů Celsia). I to je ale dost na to, aby řeka dokázala zabít, upozornil server Travelden.  

Rajský azyl pro vyvolené: Na ostrově hvězd nehrozí štípance a život řídí Avatar

Smrtící vroucí řeka byla dlouho považována za indiánský mýtus. Dnes je posvátným místem a zdejší šamani věří, že její voda má léčivou sílu. Její existence zatím nemá vědecké vysvětlení. Jisté vodítko ovšem znovu nabízejí legendy. Řeka totiž nese jméno Shanay-timpishka, což v překladu z jazyka místních obyvatel znamená "ta, kterou vaří žár Slunce." 

Věčná bouře (Venezuela)

Že blesk nikdy neudeří dvakrát na stejné místo? Nesmysl. Místo, kde venezualská řeka Catatumbo ústí do jezera Maracaibo, je jedinou lokalitou na světě, kde je k vidění nekonečná bouře. Blesk zde tak může udeřit i 280krát za hodinu, a tento stav trvá i deset hodin denně. Ročně tady tak udeří více než milion blesků. 

Navzdory svému názvu netrvá bouře po celý rok. Od blesků si místní oddechnou během sušších měsíců, tedy zejména v lednu a v únoru, za nejaktivnější období je naopak považován říjen, kdy tamní oblohu křižuje průměrně 28 blesků za minutu. 

Proč tomu tak je? Dříve vědci zdejší vysokou bouřkovou aktivitu připisovali podzemním zásobám uranu, nebo metanu unikajícímu z nedalekých ropných polí. V současnosti se ale mluví zejména o kombinaci místní topografie a působení větru. 

Bermudský trojúhelník

Ve výčtu podivuhodných míst nelze samozřejmě vynechat to patrně nejznámější. O bermudském trojúhelníku, jehož historie sahá až do dob Kryštofa Kolumba, bylo napsáno mnohé. Přesto oblast ležící mezi jižním cípem Floridy, Portorikem a Bermudami na pomezí Mexického zálivu a západního Atlantiku nadále děsí i fascinuje. 

S oblastí se pojí řada legend, podle kterých zde z nevysvětlitelných důvodů dochází k častému mizení lodí a letadel. Rovněž tu byla nalezena prázdná plavidla, aniž by existoval logický důvod pro jejich opuštění. Není proto divu, že místo je známé i pod názvem ďáblův trojúhelník.

Honduraské ztracené město skrývá živý poklad: zvířata neuvěřitelné krásy

Teorií, proč vlastně dochází k mizení plavidel i letadel, existuje několik.  Jaká je ale pravda? Podle pobřežní stráže USA nic jako bermudský trojúhelník ve smyslu potenciálně nebezpečné oblasti neexistuje. Neexistuje ani žádná oficiální statistika o tom, kolik se toho v bermudském trojúhelníku ztratilo. A do třetice: označení bermudský trojúhelník není ani oficiálním názvem oblasti. 

Většina odborníků se tak přiklání k názoru, že se jedná pouze o legendu, kterou zpopularizovali spisovatelé. Přesto se i dnes najdou lidé, kteří do oblasti vstupují s hluboce zakořeněným pocitem neklidu…