Největší sluneční hodiny ve střední Evropě:

| Video: Youtube

V České republice je v současné době více než 4 300 slunečních hodin různých druhů, typů a stáří. Lze se o tom dočíst například na portálu wikipedia. Nové přírodní sluneční hodiny v Česku se nacházejí na Mostecku, konkrétně v dnes již zrekultivované části povrchového hnědouhelného lomu Československá armáda, kde je nechala nainstalovat Skupina Sev.en Česká energie. Podle mluvčí těžebních společností Evy Maříkové jsou hodiny umístěny na nejvyšším bodě rekultivací, které nabízí nejlepší přístup slunci. 

Stín postavy ukáže čas

Ciferník hodin tvoří jediný kus kamene ve štěrkovém loži a jsou do něj vytesány potřebné linky a rysky sloužící k měření času. Další části ciferníku jsou vytvořeny ze dřeva stromů, které rostou na rekultivovaných plochách, a jsou usazeny okolo kamene. Hodiny fungují tak, že návštěvník se postaví podle roční doby na konkrétní místo ciferníku a jeho stín ukáže denní čas.

„Autorkou myšlenky slunečních hodin je rekultivátorka Ingrid Jarošová, která stojí za nejlepšími rekultivacemi provedenými v prostoru lomu ČSA. Velmi si vážíme toho, že právě Ingrid Jarošová bude za svou celoživotní práci oceněna rezortní medailí Jiřího Agricoly za zásluhy. Tou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Český báňský úřad oceňují všechny, kteří se ojedinělým způsobem zasloužili o rozvoj hornictví,“ prozradila Maříková.


Nahrává se anketa ...

Sluneční hodiny ušité na míru

Za technickým návrhem hodin a provedením nutných propočtů stojí Libor Šindelář, ředitel společnosti Infotea ze skupiny Sev.en Česká energie.

„Byla to pro mě zajímavá výzva. Výpočtům jsem se věnoval několik týdnů a nebylo to jen o práci u počítače. Musel jsem si zjistit celoroční pozici slunce na obloze a podívat se přímo do terénu na místo, kde budou hodiny umístěny. Chtěli jsme hodiny přesně pro danou lokalitu, ‚ušité‘ na míru našim rekultivacím, a nikoli jen opsat něco, co už někdo jiný spočítal a vymyslel pro jiné místo. Nejnáročnější byl především přesný výpočet místa pro vytesání rysek na kamennou desku hodin,“ vysvětlil Libor Šindelář.

K hodinám povede cyklostezka

Přírodní sluneční hodiny jsou zatím nepřístupné veřejnosti. Podívat se na ně nebo si je vyzkoušet v praxi zatím budou moci pouze účastníci Uhelného safari, což jsou velice populární exkurze přímo do provozu povrchových lomů a míst, které už po těžbě hnědého uhlí prošly rekultivací.

„Do budoucna se ale počítá s tím, že turisté se na místo k hodinám dostanou, protože k nim povede cyklostezka,“ řekla dále mluvčí Eva Maříková.

Historie slunečních hodin

Sluneční hodiny jsou zařízení pro určování času v závislosti na zdánlivém pohybu Slunce. Sluncem ozařovaný předmět vrhá stín a podle aktuální pozice stínu lze určit čas. Určování času je matematicky odvozeno z kombinace dvou základních pohybů Země a Slunce. Z pravidelné rotace Země kolem své osy (čas v rozmezí dne) a z rotace země kolem slunce (rozmezí roku).

Představují pravděpodobně nejstarší a zároveň i nejvíce rozšířené hodiny z elementárních (tedy přírodních živlů využívajících) časoměrných přístrojů, k nimž dále řadíme hodiny přesýpací, vodní, olejové i jiné. Většina typů slunečních hodin má číselník od 6:00 až po 18:00. Čísla jsou většinou římská. První sluneční hodiny byly sestaveny pravděpodobně již před sedmi tisíci lety.

Princip slunečních hodin

  • Planeta Země provádí dva důležité pohyby, rotaci kolem své osy a oběh kolem Slunce. Otáčí-li se Země kolem své osy, způsobuje tím zdánlivý oběh Slunce od východu k západu. Během roku si můžeme všimnout, že zdánlivá dráha Slunce po obloze se během roku mění. Toto je způsobeno eliptickou oběžnou dráhou Země kolem Slunce, kdy Slunce je v jednom jejím ohnisku. Vzdálenost Země od Slunce se tedy během roku mění, nejmenší je v periheliu, největší v afeliu.
  • V důsledku 2. Keplerova zákona se Země pohybuje nejrychleji v periheliu a naopak nejpomaleji v afeliu. Navíc zemská osa není k rovině zemské dráhy kolmá, ale je od kolmice odkloněna přibližně o 23,5 stupně. Z obou těchto příčin vyplývá, že délka hodiny na slunečních hodinách se během roku mění.
  • Sluneční hodiny udávají zpravidla pravý sluneční čas místního poledníku. Hodinky ukazují středoevropský čas, tzn. čas 15. poledníku, procházejícího například městy (Český Dub či Jindřichův Hradec, a to jen v zimě a přibližně. Jsme-li tedy od 15. poledníku o jeden stupeň na východě (třeba Holice, Velké Meziříčí), musíme si od času slunečních hodin 4 minuty odečíst, na západě (např. Nižbor, Příbram) pak přičíst.
  • Otáčí-li se Země kolem své osy asi jednou za 24 hodin, můžeme světovou sféru rozdělit na 24 dílů hodinovými kružnicemi, které budou procházet póly. Protože plnému úhlu 360° sluneční dráhy během dne odpovídá 24 hodin, připadá na 1 hodinu úhel 15 stupňů. Zdroj: wikipedia

Sluneční hodiny v Česku

Jak již bylo řečeno, v České republice se nachází více než 4 300 slunečních hodin různých druhů, typů a stáří. V roce 2014 to bylo podle katalogu na webu astro.mff.cuni.cz jich bylo evidováno 3 344.

Katalog uvádí, že nejstarší dochované sluneční hodiny lze nalézt na chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně. Na vystouplém kameni, otesaném ideálně k jihu, se dochovalo torzo hodin z přelomu čtrnáctého a patnáctého století. Dvoje hodiny byly vytesány o několik desetiletí později, snad kolem roku 1500, do opěrných pilířů kostela sv. Jakuba v Telči. Ze stejného období pochází další dvojice slunečních hodin umístěná na opěrných pilířích kostela sv. Ducha ve Slavonicích.

Části slunečních hodin

  • close Základní části slunečních hodin. info Zdroj: Wikimedia Commons, Xerostomus, CC BY-SA 4.0 zoom_in Základní části slunečních hodin. Stylus, stylos – obecně ukazatel.
  • Gnómon – ukazatel kolmý k rovině číselníku, přesněji číselníku vodorovných slunečních hodin, protože u rovníkových slunečních hodin je číselník vždy kolmý na stylus, přesto se obvykle za gnómon neoznačuje.
  • Polus je ukazatel slunečních hodin, který je rovnoběžný s zemskou osou. Sluneční hodiny s polem, pak můžeme rozdělit do tří typů podle toho, jak mají orientovaný ciferník - na vodorovné (na zemi), svislé (na stěně) a rovníkové s ciferníkem navlečeným kolmo na polus. U rovníkových hodin však svítí Slunce na ciferník v létě ze severu, "shora", v zimě "zdola", z jihu.
  • Polos, polus – ukazatel rovnoběžný se zemskou osou, tzn. vždy leží ve svislé severo-jižní rovině a s vodorovnou rovinou svírá úhel rovný zeměpisné šířce stanoviště, a to nezávisle na orientaci plochy číselníku. Polos se používá u vertikálních slunečních hodin ve formě tyčky zakončené zpravidla kuličkou – nodem. Časové i kalendářní údaje určuje nikoliv směr stínu, ale pouze poloha stínu nodu na číselníku.
  • Nod, nodus – kulička (nebo jinak umělecky ztvárněná část ukazatele), jejíž stín ukazuje časové nebo kalendářní údaje.
  • Číselník, ciferník – plocha, na kterou se promítá stín stylu. Název se odvozuje od faktu, že obsahuje číslice hodin – cifry. Zdroj: wikipedia

Unikátní sluneční hodiny

S přehledem unikátních slunečních měřičů času seznamuje portál Kudy z nudy.

Největší sluneční hodiny na světě jsou podle Agentury Dobrý den a její knihy rekordů nedaleko obce Bezvěrov na Plzeňsku, kde stojí nepřehlédnutelná dominanta vysílač Krašov, který je se svou výškou 342 metrů nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a zároveň druhou nejvyšší stavbou v České republice. Samotný areál vysílače je sice uzavřený, ale i podle webu Kudy z nudy, se tato dominanta stává vyhledávaným místem turistů.

Věž působí jako astronomický gnómon, který vrhá stín. Krašovský vysílač má otevřenou konstrukci, takže kvalita stínu není dostatečná, ale i tak se podařilo na loukách nainstalovat pět obřích římských číslic, kam stín dopadá. Gnómonu se také dá použít při výpočtu zeměpisné šířky. Bezvěrovské hodiny jdou správně v době blízké jarní a podzimní rovnodennosti, mezi 10. a 14. hodinou. Nejlepší pozorovací podmínky jsou v blízkosti vysílače.

Největší sluneční hodiny ve střední Evropě se nacházejí v Třešti, kde se tyčí již od roku 2003 na náměstí. Zaujímají plochu o rozloze 663 metrů čtverečních a jejich „ručička“ měří 8,21 metru. V dlažbě je umístěno 13 číselníků, které lze posouvat podle letního nebo zimního času.

Nejmenší hodiny na světě

Mála obec Hýsly v Jihomoravském kraji měří čas hned třemi slunečními hodinami a pyšní se i zmenšeným modelem sluneční soustavy. Miniaturní sluneční hodiny mají rozměry 9 x 9 milimetru a výška polosu je pouhých 5 milimetrů. Ačkoli jsou hodiny mosazné, jejich povrch je pozlacen. Vyrobeny byly klasickou mechanickou cestou, tedy rytím diamantu do kovu.

Zmenšenina sluneční soustavy se rozkládá na ploše zhruba 29,4 metru čtverečního. Jednotlivé planety a měsíce jsou seskládány z broušených žulových kostek a odřezků. Slunce má podobu včelí buňky, ze které ční žihadlo. Toto žihadlo je polos slunečních hodin a na jeho vrcholu jsou umístěny další sluneční hodiny, a jsou to ony výše zmíněné nejmenší hodiny na světě.

Ve skalách, na kolonádě, ale i na rohu fasády

Sluneční hodiny lze najít v pískovcových skalách u Cvikova, kde se v místní částí Drnovec nachází chráněný přírodní výtvor zvaný Dutý kámen. Na horní desce stolu vyhlídkové skály byla původně astronomicko - geografická orientační tabule a sluneční hodiny, z nichž se dodnes zachoval ciferník se zapuštěným hrotem vrhajícím stín.

close Rohové sluneční hodiny na fasádě radnice v Olomouci. info Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kopáče zoom_in Rohové sluneční hodiny na fasádě radnice v Olomouci.

Opravdu unikátní a úžasné umělecké dílo z bronzu a kamene se nachází před Vřídelní kolonádou v Karlových Varech, směrem do Vřídelní ulice. Zdejší sluneční hodiny jsou zapuštěny do země a gnóm tvoří sám člověk, který do hodin vstoupí.

Raritní sluneční hodiny s habsburskou orlicí se nachází na rohové fasádě radnice v Olomouci. Hodiny jsou unikátní v celorepublikovém měřítku. Navíc jejich zvláštní postavení podtrhuje fakt, že mohou čas ukazovat po celý den. Článek o odhalení hodin psal Olomoucký deník

Nejvýše položené hodiny

close Obec Rouské na Přerovsku má hned osm slunečních hodin. info Zdroj: Wikimedia Commons, Palickap, volné dílo zoom_in Obec Rouské na Přerovsku má hned osm slunečních hodin.

Nejvýše položené sluneční hodiny v České republice mají v Kleti na Šumavě. Jsou to vícenásobné hodiny, na stanovišti s nejvyšší nadmořskou výškou 1 038 metrů nad moře. Postaveny byly v roce 1974 a jsou vytvořeny z kamene, mědi a stříbra. Hodiny jsou multifunkční a určování času je jen jedna z mnoha funkcí, které poskytují.

Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časoměřičů. Víc jich v přepočtu na občana asi jinde v Česku nemají.