Nejen vědce odjakživa zajímá, co je na odvrácené straně Měsíce. Experti nyní uvedli, že se pod povrchem skrývá žulový útvar, který vznikl ochlazením roztavené lávy napájející sopku, jež vybuchla před 3,5 miliardami let.

Tým vědců pod vedením experta z Planetary Science Institute Matthewa Sieglera podle portálu phys.org využil k novému výzkumu data z již provedeného měření zaměřeného na teplo pod povrchem měsíčního vulkanického útvaru známého jako Compton-Belkovichový vulkanický komplex (CBVC). Portál Science Daily doplňuje, že údaje pro studii vědci získali z veřejných databází dvou čínských lunárních orbitálních sond, Chang'E-1 a Chang'E-2z.

Na Měsíci se podle čínských vědců vyskytuje voda, a to ve skleněných kuličkách, které vznikly díky dopadům asteroidů.
Čína na Měsíci objevila miliardy tun vody, ukrývají se ve skleněných kuličkách

Díky datům vědci došli k závěru, že teplo musí mít na svědomí radioaktivní prvky, které na Měsíci mohou existovat jenom ve formě žuly. Výsledky výzkumu zveřejnili v časopise Nature. Projekt platil program amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA pro analýzu lunárních dat.

Nezvykle velký žulový útvar

Žuly jsou vyvřelé horniny nacházející se pod vyhaslými vulkány. „Každé velké žulové těleso, které najdeme na Zemi, dříve napájelo velkou skupinu sopek, podobně jako dnes velký systém napájí kaskádové sopky na severozápadě Pacifiku,“ řekl Siegler.

Takzvané batolity pak jsou žulové útvary, které zůstanou po ochlazení lávy. „Batolity jsou mnohem větší než sopky, které živí na povrchu. Například pohoří Sierra Nevada je batolitem, který zbyl z dávno existujícího sopečného řetězce na západě Spojených států amerických,“ vylíčil vědec.

Jak vypadá povrch Měsíce zblízka?

Zdroj: Youtube

Na nalezeném měsíčním batolitu odborníky překvapila především jeho velikost. Průměr se totiž odhaduje na přibližně 50 kilometrů, což znamená, že je dvakrát tak velký jako vulkanický komplex nad ním.

Kde se žula vzala?

Žula je na Měsíci poměrně vzácná, její vznik je totiž doprovázen procesy, které jsou sice běžné na Zemi, ale na její přirozené družici chybí. Tato skutečnost proto vyvolává nové otázky. „Pokud nemáte vodu, je k vytvoření žuly zapotřebí extrémních situací. Na Měsíci se i bez vody a bez deskové tektoniky vytvořila žula. Byla na Měsíci voda?“ ptají se vědci včetně Sieglera.

Experti aktuálně mají za to, že za vznik batolitu může dosud nepochopený proces, který chtějí do budoucna odhalit.

Astronaut Eugene Cernan na měsíčním povrchu, zatím poslední člověk, který stál na Měsíci. Cernan měl československé kořeny.
Rekordní mise Apollo 17: Poslední stopy na Měsíci jsou československé

Měsíc byl údajně vulkanicky aktivní po většinu své historie, k prvním sopečným erupcím došlo před 4,2 miliardami let. Nejintenzivnější období nastalo přibližně před 3,8 miliarday let. Dnes nemá Měsíc žádnou aktivní sopku, pod povrchem ale stále přetrvává značné množství magmatu. Jedním z důkazů vulkanismu je i útvar CBVC, který je 25 kilometrů široký a nachází se na odvrácené straně Měsíce.