Eshop provozuje téměř každá politická strana, které předvolební průzkumy přisuzují vyšší voličský potenciál. Nabídka reklamních předmětů je široká. Základem je většinou klasické kancelářské potřeby jako propisky, pastelky, papírové desky. A také samolepky, odznaky. Některé strany ale mají nabídku mnohem širší. „Nejprodávanějšími proprietami jsou klíčenka a kryt webkamery s pirátským logem,“ vyjmenovává Marek Valko, mediální koordinátor Pirátské strany. U Pirátů ale pořídíte třeba i kuchyňskou zástěru a trika pro malé i velké.

Nejspíš přeborníkem v nabídce stranických propagačních předmětů je strana KDU-ČSL. Obléknete se u ní doslova od hlavy až k patě. Ponožky  doplní tričko, sortiment nabízí i kravaty, nákrčníky a nakonec čepice. U KDU-ČSL se oblékne celá rodina, strana nezapomíná ani na dětská body pro miminka. Větší nabídku módních doplňků zařadila do eshopu i ČSSD. Obligátní trička doplňují i fleecové vesty, šály a dokonce plážové žabky.

Drive-in volební místo v Praze
Volby v karanténě: Lidé budou moci využít jedno z osmi desítek stanovišť

Ceny v eshopech jsou napříč stranami mírné, výše zmíněné žabky pořídíte za necelých 70 korun, dětské body za 80. Možná i proto se voliči příliš nerozmýšlejí a předměty kupují. Zvýšené nákupy před letošními volbami strany zaznamenaly. „V našem e-shopu jsme prodali více jak deset tisíc kusů propagačních materiálů, v posledních dnech před volbami se zájem zvýšil přibližně trojnásobně,“ vypočítává Pavel Havránek, místopředseda Volného bloku. Strana vsadila především na samolepky a bannery. Zájem zaznamenali také Piráti. „Odhadujeme zvýšení prodeje na e-shopu Pirátské strany za poslední měsíc okolo 300 procent,“ doplňuje Marek Valko. Zájem je i propagační předměty koalic, alespoň v případě hnutí Spolu. „Zájem o tyto předměty je v posledních týdnech takový, že se momentálně opravdu vydáváme už z posledních zásob,“ doplňuje Kateřina Procházková, mluvčí KDU-ČSL.

Covid, STB i ztracený článek

Vyjádřit politický názor se ale lidé chystají u voleb i jinak, než pomocí stranického merche. Sázejí naopak na oblečení, kterým vyjadřují názor bez ohledu na stranickou příslušnost. Velkou odezvu na sociálních sítích měl například umělec a autor grafických koláží Tomáš Břínek alias TMBK. Delší dobu nabízí „trumpovskou“ červenou kšiltovku s nápisem „Make Babiš Slovak again“. Na konci září přidal kvůli volbám i limitovanou edici trička se stejným motivem. Politický názor mohou oblečením vyjádřit i zákazníci české značky Bushman. V sortimentu mají trička odkazující na covidové přešlapy politiků i kauzy s jejich minulostí spojenou s STB nebo hledáním ztracených novinových článků.

Alles Gute u voleb - Happening Davida Vávry a Milana Šteindlera - vestibul metra Muzeum.
Už nikdy fronty na banány. Vávra a Šteindler rozdávali symbol nedostatku

Pokud uvažujete, že volební víkend chcete svoje politické preference sdělit nejen volební obálce ale také okolí, nemělo by se zapomínat na to, že výše popsané předměty mohou vyvolat nevoli ze strany předsedů volebních komisí. V minulosti docházelo k případům, kdy je považovali za zakázanou agitaci v den voleb a voliče posílali se převléct. Ministerstvo vnitra je ale v této věci smířlivější. „Jednání, kdy má volič při příchodu do volební místnosti na sobě oblečení propagující některý z kandidujících subjektů nebo jejich kandidáta, lze chápat jako projev jeho sympatie k tomuto subjektu,“ říká mluvčí resortu Adam Rözler. „Nedomníváme se však, že by toto jednání dosahovalo takové intenzity, že by mohlo reálně ovlivnit chování ostatních voličů, tedy, že by mělo být, při absenci jiných projevů, posuzováno jako „agitace“ ve smyslu příslušného ustanovení. Voliči tedy nemůže být ani nijak bráněno ve výkonu jeho volebního práva,“ doplňuje Rözler. Ministerstvo pak odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z listopadu 2008.

Co říká na agitaci u uren Nejvyšší správní soud:
Usnesení ze  dne 19. listopadu 2008, č. j. Vol 7/2008 – 13 říká, že za zakázanou volební agitaci považovat takovou, která je přímo zaměřená na bezprostřední okolí volebních místností, není jednorázová či dokonce nahodilá a je natolik intenzivní, že v konečném důsledku je reálně způsobilá ovlivnit chování i takového voliče, který byl bezprostředně před příchodem do volební místnosti již rozhodnut hlasovat určitým způsobem. Smyslem ustanovení není zabránit tomu, aby se volič při cestě k objektu, v němž je umístěna volební místnost, nemohl v žádném případě setkat s jakýmkoli volebním poselstvím či informací, nýbrž zakázat takové formy a umístění technik volební agitace, které by ovlivňovaly přímo svobodnou vůli voliče při jeho vstupu do volební místnosti či do  objektu, v němž se nachází. Za takové techniky je třeba především označit ty, které mají schopnost v této poslední chvíli zvrátit vůli voliče, nepřiměřeně jej obtěžovat či omezit jeho svobodu,“ volební zákony zakazují volební agitaci pro politické strany, politická hnutí, koalice a  jejich kandidáty ve dnech, kdy probíhá hlasování, a to v objektech, v němž jsou umístěny volební místnosti a v jejich bezprostředním okolí.

Jednání, kdy má volič při příchodu do volební místnosti na sobě oblečení propagující některý z kandidujících subjektů nebo jejich kandidáta, lze chápat jako projev jeho sympatie k tomuto subjektu. Nedomníváme se však, že by toto jednání dosahovalo takové intenzity, že by mohlo reálně ovlivnit chování ostatních voličů, tedy, že by mělo být (při absenci jiných projevů) posuzováno jako „agitace“ ve smyslu příslušného ustanovení. Voliči tedy nemůže být ani nijak bráněno ve výkonu jeho volebního práva.

K problematice volební agitace se vyjádřil i Nejvyšší správní soud např. ve svém usnesení ze  dne 19. listopadu 2008, č. j. Vol 7/2008 – 13. Dle jeho názoru lze za  zakázanou volební agitaci (ve smyslu § 16 odst. 9 zákona o volbách do Parlamentu) považovat takovou, která je přímo zaměřená na bezprostřední okolí volebních místností, není jednorázová či dokonce nahodilá a je natolik intenzivní, že v konečném důsledku je reálně způsobilá ovlivnit chování i takového voliče, který byl bezprostředně před příchodem do volební místnosti již rozhodnut hlasovat určitým způsobem. Smyslem ustanovení není zabránit tomu, aby se volič při cestě k objektu, v němž je umístěna volební místnost, nemohl v žádném případě setkat s jakýmkoli volebním poselstvím či informací, nýbrž zakázat takové formy a umístění technik volební agitace, které by ovlivňovaly přímo svobodnou vůli voliče při jeho vstupu do volební místnosti či do  objektu, v němž se nachází. Za takové techniky je třeba především označit ty, které mají schopnost v této poslední chvíli zvrátit vůli voliče, nepřiměřeně jej obtěžovat či omezit jeho svobodu.