Po sečtení všech okrsků vyhrála koalice Spolu s 27,79 procenty hlasů, druhé je hnutí ANO (27,12 procenta), koalice Pirátů se STAN (15,5 procenta) a SPD (9,5 procenta). Hnutí ANO bude mít 72 mandátů, ODS 34, STAN 33, KDU-ČSL 23, SPD 20, TOP 09 14 a Piráti 4. Obě koalice tak mají nadpoloviční většinu, těsně druhé ANO však získalo nejvíce mandátů.
Ve sněmovně zasedne rekordní počet žen - 50 z 200 poslanců. Nejvíce preferenčních hlasů získal předseda STAN Vít Rakušan (59 tisíc hlasů), druhá skončila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová (48 tisíc), následovali předseda ODS Petr Fiala (38 tisíc) a lídr hnutí ANO Andrej Babiš (38 tisíc).
Koalice Spolu a Piráti se Starosty podepsaly v sobotu memorandum o vůli vytvořit většinovou vládu. Zatím tak nebudou jednat s jiným subjekty a žádají prezidenta Miloše Zemana, aby sestavením vlády pověřil předsedu ODS Petra Fialu. „Na prezidenta Zemana se obrátím v pondělí. Nyní je potřeba projít programy a najít shody," uvedl na sobotní tiskové konferenci lídr koalice Spolu Petr Fiala.
Právě o spolupráci obou koalic mluvil Fiala již dříve v sobotu. "Obě demokratické koalice mají šanci postavit většinovou vládu, toto je změna. Změna je tady, my jsme ji slíbili, my ji uděláme," nechal se slyšet krátce před koncem sčítání. "Spolu a společně jsme přinesli šanci České republice na lepší budoucnost. Tyto volby jsou vítězstvím slušné a hodnotové politiky," dodal Fiala za ovací svých příznivců.
"Sametová revoluce je dnešním odchodem komunistů z poslanecké sněmovny dokonána. Václav Havel měl pravdu, v nejhorším se to začalo otáčet k lepšímu. Tohle společné vítězství je i pro něj," uvedla následně na twitteru Markéta Adamová Pekarová.
Sociální demokracie spadla pod potřebnou pětiprocentní hranici po sečtení poloviny volebních okrsků a do sněmovny se tak nedostane. Předseda ČSSD Jan Hamáček následně v reakci na slabý volební výsledek strany dal svou funkci k dispozici. "O pár desetin to nestačilo. Je logické, že pokud předseda dal slib, je potřeba ho naplnit. Na 25. října svoláme předsednictvo strany. Složím účet a končím jako předseda sociální demokracie," oznámil.
Vedení KSČM rezignovalo
Výsledky přinesly i historický volební neúspěch KSČM. Ta těsně před koncem sčítání spadla na 3,6 procenta a poprvé v novodobé historii vypadla ze sněmovny. Lídryně pražské kandidátky strany Marta Semelová označila za příčinu neúspěchu strany špatnou volební kampaň i skutečnost, že řadu témat převzalo hnutí ANO. "Musíme do vedení dostat více mladých lidí," uvedla.
Drtivá porážka komunistů ve volbách již vyústila v konkrétní důsledky. Jak informoval novináře předseda strany Vojtěch Filip, on a místopředsedové strany i další volitelní členové vedení v sobotu odpoledne rezignovali na své posty. Pověření řízením strany jsou Václav Ort a Petr Šimůnek. Výkonný výbor bude fungovat do mimořádného sjezdu, který se uskuteční za čtrnáct dnů.
O post předsedkyně KSČM se bude ucházet europoslankyně Kateřina Konečná. Ta prohlásila, že špatný volební výsledek bude pro stranu jakýmsi odrazovým můstkem do budoucna.
Ačkoli vítězem voleb je koalice Spolu, před jejich začátkem bylo favorizováno hnutí ANO. A o těsném vítězství strany stávajícího českého premiéra Andreje Babiše hovořil i odhad agentury STEM/MARK. Podle něj mělo ANO ve volbách získat necelých 28 procent hlasů a těsně tak porazit koalici Spolu, které první prognóza přisoudila zisk 26,44 procenta hlasů.
V době, kdy hnutí ANO ve volbách skutečně vedlo, se na téma budoucího uspořádání Poslanecké sněmovny pro Deník vyjádřil i současný vicepremiér Karel Havlíček. "Jsem přesvědčen, že premiérem by měl být předseda vítězné strany. Měly by se hledat všechny varianty, aby byl tento postulát naplněn. To je spravedlivé. Jakákoli jiná varianta je až druhá třetí v pořadí," uvedl.
Již v neděli dopoledne zamíří za prezidentem Milošem Zemanem předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Schůzka se uskuteční v jedenáct hodin dopoledne na zámku v Lánech, oznámil na twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Podle Babiše však rozhovory o vládě začnou až ve středu. Volební výsledek hnutí ANO pak označil za skvělý. "Takový jsme nečekali. Je to zázrak," uvedl a poděkoval voličům hnutí ANO i své ženě Monice. Babiš rovněž zdůraznil, že proti ANO stálo pět stran. "Blahopřeji panu Fialovi, který měl úžasný finiš, mobilizoval. Uvidíme, co udělá prezident," dodal.
“Jsme nejsilnější politický subjekt,” zdůraznil Babiš. “Hnutí ANO bude dál pokračovat i v opozici, kdyby nebyla jiná cesta. Pokud budu pověřen rozhovory o vládě, budu vyjednávat s koalicí Spolu. Se všemi kromě Pirátů," doplnil.
Na otázku Deníku, zda případný druhý pokus při sestavení vlády by za ANO měl jiný politik hnutí, neodpověděl. Neuvedl ani to, jak dlouho by mělo trvat sestavení vlády. “Vy dobře víte, že na to nic neřeknu. Ve středu se sejdu s panem prezidentem a pokud mě pověří vyjednáváním, budu jednat. To je vše,” sdělil.
Dotaz Frekvence1, zda by přijal post šéfa sněmovny, označil za pokus o vtip. Tiskovou konferenci ukončil Babiš slovy: “Nenávist vůči Babišovi byla větší než vzpomínky na to, co tady v minulosti udělaly tradiční strany.”
play_fill
O možnosti sestavit budoucí vládu by chtěla ještě v sobotu večer s koalicí Spolu začít vyjednávat koalice Pirátů a STAN, která skončila ve volbách třetí. Předseda STAN Vít Rakušan je sice trochu zklamán výsledkem dvojkoalice s Piráty, ale podle něj je daleko důležitější, že Piráti/STAN a Spolu budou mít většinu v parlamentu.
"Piráti se stali cílem nevídané dezinformační kampaně," vysvětlil Rakušan horší výsledek dvojkoalice. "Na naší smlouvě o spolupráci, která byla uzavřena na celé volební období, výsledek voleb nic nemění," dodal.
Výsledek voleb je pro některé Piráty velkým šokem. Například pirátská europoslankyně Markéta Gregorová tak očekává, že vedení strany odstoupí ze stranických funkcí - a to včetně Ivana Bartoše. "Pro Piráty to vypadá jen na několik poslaneckých mandátů ve sněmovně a to je zklamání, protože před čtyřmi roky jsme získali víc než dvacet mandátů," řekla Deníku.
Do Poslanecké sněmovny se podle očekávání dostalo i hnutí SPD. "Pokud budeme jednat s hnutím ANO, tak bychom nechtěli, aby premiérem byl Andrej Babiš jakožto obviněný člověk. Takže budeme chtít, aby byl premiérem kdokoliv jiný," nechal se po uzavření volebních místností slyšet místopředseda hnutí Radim Fiala.
Vysoká volební účast
Letošních voleb se zúčastnilo 65,4 procent voličů, tedy zhruba o 320 tisíc lidí více než před čtyřmi lety. V parlamentních volbách byla vyšší naposledy v roce 1998, tehdy přišlo volit 74 procenta voličů. Ve sněmovních volbách před čtyřmi roky odevzdalo hlas téměř 61 procent oprávněných voličů. Bylo to více než v roce 2013, ale zároveň třetí nejnižší účast od vzniku České republiky.
Nejmenší byl zájem o sněmovní volby v roce 2002, kdy k urnám přišlo 58 procent voličů. Naopak zatím nejvyšší volební účast byla hned v prvních sněmovních volbách po vzniku ČR, poslance si v roce 1996 přišlo vybrat více než 76 procent voličů.
Volby nedoprovázely žádné výraznější problémy. Policie však zjistila desítky porušení protiepidemických opatření a má zatím dvě oznámení o možném kupčení s hlasy, ze Slaného a Ostravska. V Brně se zabývala anonymním ohlášením bomby ve volební místnosti, které se nepotvrdilo.
"Vyhodnocení opatření k parlamentním volbám: desítky porušení protiepidemických opatření, prozatím dvě oznámení na 'kupčení' s volebními hlasy a jeden anonym týkající se uložení výbušného systému," napsala policie na twitteru. "Žádné narušení regulérnosti voleb jsme nezaznamenali," dodala.
Letošní volby do Poslanecké sněmovny jsou v pořadí osmé v historii samostatné České republiky. Voliči při nich vybírají zástupce 22 politických subjektů - stran, hnutí i koalic. O 200 poslaneckých křesel usilovalo celkem 5242 kandidátů. V porovnání s předchozími sněmovními volbami, které se uskutečnily v roce 2017, tak měli voliči užší výběr.
